Nonstop lahůdky (E02)

Linklaterovskej forme sa behom jednej noci odohrá príbeh v ktorom si niekoľko postáv vyjasní svoje vzťahy a tým si snáď zlepšia život. Na nádhernú Elišku Křenkovú je radosť sa pozerať aj keď len tak stojí pred kamerou. Naviac tu hrá takú tú energickú ženu, ktorá aj keď zažíva rozpad vzťahu, tak dokáže nakopnúť život Krobotovej typickej pasívnej postave muchy zožerte si ma. Práve krobot a celá tá jeho família mi trochu liezli na nervy a ťahali kvality filmu dole. Stále je to ale solídny nadpriemer. 6/10. (28.12.2019)

Na české seriály/minisérie/televizní filmy (nevím, co přesně je tohle, ale i ) už dlouhou dobu nekoukám, takže jsem úplně opomenul ta slavnější díla z poslední doby (jako třeba Klec nebo MOST!) a upřímně toho ani nelituji. K tomuhle jsem se ale nějakou náhodou přece jenom dostal a dost mě to teda zklamalo. Hodinu a 20 minut sledujeme několik nesympatických lidí, co se potulují po okolí Ortenova náměstí (jo, btw, celé se to opět odehrává v Praze, jak jinak) a vedou dialogy, které jsou nejenom nudné, ale taky působí strašně nerealisticky. Neznám nikoho, kdo by si takhle mezi sebou povídal a to se většinu dne objevuji ve společnosti dalších lidí. Humor to má hloupý, herecky je to nevýrazné, scénář má v sobě až moc nahodilých situací, postavy jsou odfláknuté a víme o nich jenom to nejzákladnější (a u některých dokonce nevíme vůbec nic, třeba o revizorovi víme jenom to, že je revizor), děj to taky prakticky nemá žádný a je tam jeden zvrat, který je celkem poměrně rychle odhadnutelný, tak já nevím, co by se mi na tom mělo líbit. Jako jo, nějaké zakončení to mělo, dokonce nebylo tak blbé (ale snad jenom v rámci toho, co se tam mezitím dělo - a co jsem si všiml, scénář psal Tomáš Pavlíček, takže hurá, konečně se naučil nějak zakončovat filmy, i když i tak to není žádná sláva), ale jinak fakt nevím. Navíc je to celé nepromyšlené - odehrálo se to během jedné noci. ne? To tam nikdo nebyl unavený, nikdo se nechtěl jít vyspat? Všichni tu noc procházeli v pohodě, jako by spali běžně přes den. A jak mohli mít ten revizor neustále štěstí na tu Lenku? Ale to už jsem teda u těch náhod. Celkově je to prostě nepovedené, nemůžu si pomoct. Mít to 40 minut, tak bych se možná přemohl a dal slabé 2*, ale tohle jako náměť na skoro hodinu a půl? Už takhle se to táhlo. Btw, teď si tady čtu komentáře a prý to má připomínat Kaurismäkiho. S čímž tedy rozhodně nesouhlasím, Kaurismäkiho filmy o něčem jsou a dialogy v nich jsou uvěřitelné, navíc se vlečou pomaleji a přitom poutavěji, tohle má k jakémukoli jeho filmu dost daleko. 1* (08.12.2019)

U druhého dílu čtyřdílného televizního cyklu je hned na první pohled jasné, že pod každým z příběhů je podepsán jiný tvůrčí tým. Po ženském ztvárnění citlivého tématu na nás Jan Hřebejk vyrukoval s živelným mixem Zelenkovské absurdity, osobitosti Dejvického divadla a americké crazy komedie stylu, co všechno se může stát jedné noci. Klasický Krobot (rád bych ho už viděl v jiné poloze), chemie, která mezi ním a Eliškou Křenkovou funguje a jejich rozdílné pohledy na řešení problémů. Dále mi dejte lahev rumu, deset deka lahůdkového salátu, několik specifickým postaviček a máme menu, které jen tak v každé večerce neseženete. (03.12.2019)

Hořkosladké vyprávění Hřebejk umí... 1) Typově perfektně zvolení herci v čele s 68letým Miroslavem Krobotem._____ 2) Hezký vtipný scénář nadějného 31letého Tomáše Pavlíčka._____ 3) Skvělá atmosféra nočních Nuslí (pražská čtvrť)._____ 4) A z těch, kteří nechápou (honajz*, honajz2* a další), že v magické noční Praze (tedy jen Nuslích, ale i tak) se saláty neváží ani neplatí, revizoři se vyskytují na každém kilometru, rozmístění objektů se neváže na skutečnost, ale mění se podle potřeby tvůrců a o postavách nevíme (a nemusíme vědět) vůbec nic, z těch si nic nedělejte a vychutnejte si milý příběh, který, pravda, nepatří k highlightům doby, ale hezkých maličko přepálených 79 minut u něho strávíte. (02.01.2020)

Nevím co znalci, ale já se ukrutně bavil! Vždy mne zaráželo, že se s xichtem a náturou, jaké má p. Krobot, někdo odváží vlézt na jeviště, natož hrát, ale jak se zdá, jde to úplně v pohodě a to tak že výborně! Slečna Křenková zraje jako víno. Opět nám byla předvedena sada podivníků, co mne jinde otravuje, ale zde to bylo OK, navíc vše s dobrým koncem. Docela nepříjemně nastavená laťka pro další díly. Jo, vzpomněl jsem si na hudbu. Velký dík za připomenutí Zuzanky Navarovic. Parádně tam sedla. (02.12.2019)