Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Láska mezi odpadky a pokladnou v krásné finské romanci z nepřikrášleného světa. Milostný příběh popeláře Nikandera a pokladní Ilony zasazený do chladné a drsné obrazové kulisy zcela postrádá pro romantické a milostné filmy typickou vizuální krásu. Vykresluje malé každodenní radosti a starosti dvou zamilovaných lidí a je prvním (zdaleka ne však posledním) Kaurismäkiho filmem, ve kterém vystupuje herečka Kati Outinenová. (Česká televize)

(více)

Recenze (55)

rawen 

všechny recenze uživatele

Těžko tento film k něčemu jinému přirovnat - je v tom šeď, šeď, porážka, šeď, ztuhlost, křeč, samota, odevzdanost a malá špetka romantiky, která v tom všem vyčnívá jako klenot. Je to snad tím kontrastem, ale člověk nakonec snad začne i věřit na lásku. Bravo. PS: a komedie to rozhodně není.. 9/10 ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Kaurismäkiho filmová apoteóza příslušníků dělnické třídy, jejich obyčejných životů a osudů. Opravdoví dělňasové by se možná tímhle filmem mohli cítit dotčení, mohli by mít pocit, že je intoši přehnaně karikují a dělají si z nich šoufky, ale mně (taky dělňasovi) tenhle film přijde moc milý. Kati Outinen a Matti Pellonpää poprvé spolu a nemohlo to dopadnout o mnoho lépe. Nejvíc se mi líbí scéna, ve které sedí otrávená Ilona se svým šéfem ve snobské restauraci, a po chvíli mlčení zádumčivě pronese: "Tak sem nás s Nikanderem nepustili". "A proč jste nezavolali ředitele?" "Kdo, my?" A chvíli nato její a Nikanderova společná jízda popelářským taxíkem do přístavu k sovětskému trajektu do Tallinnu, kterým společně odplouvají vstříc světlým (nepochybně) zítřkům... Severská tragikomická lovestory jak má být. ()

Reklama

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Käurismakiho sociální variace na žánr westernu. Lehce bezvýchodný film, kterému ovšem neschází vtip (i když je někdy těžké ho docenit). Nikander je eastwoodovsky malomluvný hrdina, který prakticky nemění svůj výraz. Komu by nestačilo tohle, může si všimnout, že film, který promítají v místním kině není nic menšího než Leoneho Hodný, zlý a ošklivý. Nikander si vlastně evolučně projde všemi třemi fázemi. Zpočátku je hodný nesmělý ňouma, který se nechá vláčet životem. V průběhu filmu je nazván "ošklivým", což je ale jen odrazový můstek k tomu, aby vzal osud do vlastních rukou a stal se zlým (ve smyslu tvrdým a rozhodným). Závěrečný odjezd do Estonska sice není žádným happy endem, ale jde na něm pěkně ilustrovat hrdinovu transformaci. V zásadě jednoduchý realistický příběh, jak se na první pohled Stíny v ráji jeví, můžeme na tomhle půdorysu označit i jako náročný film pro fajnšmekry. Je na každém, co si z toho vezme. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Ačkoli mám Kaurismäkiho nesmírně rád, Stíny v ráji mi bohužel moc nesedly. Možná to bylo mým momentálním rozpoložením, ale ten film mi přišel hodně depresivní (btw. samotný závěr, ačkoli byl evidentně zamýšlen jako optimistický, mi vlastně taky přišel dost skličující). Dále mi nebyla moc sympatická postava Ilony - moc krásy (ani inteligence) nepobrala, zapaluje si jedno cigáro za druhým (v tom filmu je vůbec neobyčejně zakouřeno, kouří tam naprosto každý a všude, a vlastně i to mi bylo na tom filmu protivné), v jednu chvíli se projeví jako obyčejná zlodějka, k Nikanderovi se zachová dost hnusně, ale když nemá kam jít, tak jí je najednou zase dobrej, a celkově působí strašně pasivně - když ji třeba kamarádka vytáhne na diskotéku, sedí tam jako dřevo, hulí jednu za druhou a znuděně sedí na zadku. To Nikander je skutečný hrdina toho filmu, který se ničeho nezalekne, má stálou práci (i když bohužel společensky odsuzovanou), má pro strach uděláno, neváhá pomoci lidem v nouzi a ochotně vyseká svou milovanou Ilonu z průseru, který si sama natropila. Takže mi ten jejich vztah přišel takový dost asymetrický a asi bych byl radši, kdyby na konci šli od sebe, ale budiž, romantický žánr si samozřejmě žádá své, i když je natolik stylizovaný, jako Stíny v ráji. (Btw. když vezme Nikander Ilonu na první rande do herny binga, odkud ona nasraně odchází se slovy, že to mezi nimi nebude fungovat, nelze si nevzpomenout na Taxikáře, v němž Travis vezme Betsy do pornokina, což se samozřejmě setká s podobným nepochopením - oba jsou ve vztahu k ženám podobně neohrabaní, a v této jejich neotesanosti spatřuji jistý svérázný půvab). No a konečně, ačkoli má ten film jen 76 minut, strašně se mi to vleklo a subjektivně mi to přišlo jako výrazně delší. Vzato kolem a kolem, není to špatný film (např. herecké výkony a soundtrack nemají chybu), a jinému se to může trefit do vkusu mnohem víc, ale u mě to bohužel moc nevyšlo. ()

Rosana 

všechny recenze uživatele

Film, u kterého si můžete být jisti tím, že Kaurismaki skutečně nerad píše dialogy, a proto místo toho nechává hrdiny sedět a kouřit. Předlouhý film o looserech v jejcih looserovském světě, který na vás nejprve nafluše všechnu depresi a konečně až vyjdete z kina, můžete si všimnout, jak je váš svět krásný. Antidepresiva depresivní metodou. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (3)

  • Film vyhrál v roce 1987 ocenění na Jussi Awards za nejlepší film. (ČSFD)
  • Filmovalo se ve finských městech Helsinky, Tampere, Turku a Jyväskylä. (Cheeker)

Související novinky

Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově

Pondělky s Akim Kaurismäkim na Dlabačově

12.02.2018

Únorové a březnové pondělky budou v kině Dlabačov ve znamení filmů od finského režiséra, jednoho z nejvýznamnějších evropských filmových tvůrců Akiho Kaurismäkiho. Těšit se můžete na jeho režijní… (více)

Reklama

Reklama