Všechny prachy světa

Film není nijak nevšední, ale zároveň není nijaký bez chuti a je povzbuzující. O penězích, které korodují duši. Odpovědi dostáváme velmi skoupě. Dobrá je pouze kamera, která se vyžívá v italských scenériích a temných zákoutích domu. Vypravěčsky to je úmorné, obsahově zbytečné scény celou prví hodinu. I postavy jsou navíc jako například bezpečností expert jako řidič nebo Gettyho snacha. Emoce bez velkých gest vykřeše jen 18 letá oběť, která se dětinsky brání svým věznitelům. (20.04.2018)

Podnětně problematický film. Začíná jako Sladký život a končí jako Občan Kane, ale to, co se odehraje mezitím, nikam zařadit nedokážu. Přestože Všechny prachy světa obsahují řadu scén jako z procedurálního thrilleru, podrobně mapujících určitý pracovní postup, jako klasický dramatický útvar, který by měl promyšleným dávkováním informací vtáhnout diváka a držet jej v napětí, jsou vinou roztěkaného (zejména v první polovině se neustále skáče v mezi různými místy, časy a postavami) a zároveň velmi přímočarého vyprávění, přerývavého rytmu a cyklické výstavby, poněkud monotónní výstavby s opakujícími se situacemi dost neuspokojivé.___Paulův únos je zejména záminkou k vytváření situací, při nichž dochází k monetizaci něčeho, co si za peníze běžně nekoupíte (důvěry, pozornosti, mateřské lásky), a k diskuzím o chamtivosti a hodnotě člověka. Vyznění a naléhavost těchto scén, snažících se zpravidla dialekticky zohlednit hlediska obou stran, se mění s tím, jak stoupají sázky a klesá pravděpodobnost, že se syn matce vrátí celý. Napříč filmem je rozvíjeno zejména téma dopadu kapitalismu na mezilidské vztahy, pojímané zde v čistě transakční rovině (do někoho se investovat vyplatí, do jiného ne). O vztahy samotné až tolik nejde, o vývoj postav, z nichž většina (s výjimkou matky) jsou jen karikatury, také ne. Ačkoliv zároveň neplatí, že by o ně nešlo vůbec, což by filmu paradoxně prospělo.___Jedná se dramaticky podivně nevyrovnaný tvar, který svou strukturou směřuje naši pozornost spíše k argumentům tvůrců než k postavám a jejich trápení. Nejsem si jistý, jestli to byl záměr, ale jako cynická, nemoralizující disputace o moci peněz mě Všechny prachy světa bavily. 65% (26.01.2018)

„VYPADÁME JAKO VY, ALE NEJSME… KDYSI JSME BYLI...“ /// Pracháčskej úvod – o tom, co dokážou všechny prachy světa je fajn, ale moc dlouhej. Právě včas (aby zachránil situaci) se na scéně objevuje Wahlberg, což se mu chvíli daří. Ten film totiž nemá čím strhnout. Jeho největší emocí byla výměna Kevina Spaceyho. Jasně, je tu jedna scéna…, ale jde o takový sterilní odvyprávění události. Závěrečnejch cca 40 minut už snese přísnější měřítko. Má totiž dramatickej i napínavej náboj. Takovej životopis, kterej je trošku thrillerem. Divný… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Painfully Rich: The Offrageous Fortunes and Misfortunes“, kterou v roce 1995 napsal John Pearson, neznám. 2.) Mám bezuchýho kámoše. 3.) Thx za titule „mindhunter29“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (14.04.2018)

Zajímavý snímek o chamtivém dědkovi, který je nejbohatší muž na světě, ale není schopen dát za svého vnuka (pro něj) blbých 17 milionů amerických dolarů. Chamtivec chamtivý. Film mě zaujal, celkem se mu dařilo držet moji pozornost, i když mohl být o něco kratší. Michelle Williams zde vypadá hrozně staře a Charlie Plummer mi nebyl moc sympatický. Ale Mark Wahlberg výborný, škoda, že nedostal více prostoru a Charlie Plummer dobře zahrál toho dědka. I když původně ho měl hrát Kevin Spacey. Kdybyste chtěli bodové hodnocení, tak 3,5*. (19.05.2019)

Ta pachuť po vystřihnutí mého oblíbence Kevina Spaceyho z hotového filmu stále přetrvává, ale čistě po herecké stránce si není na co stěžovat. Po výkonu Christophera Plummera jsem si vyloženě nedokázal představit, že bych ve filmu viděl někoho jiného a také mě hrozně bavil “Marky Mark” Wahlberg, který hraje toho svého klasického týpka, co se vyzná a tahle poloha mu neskutečně sedí. Nicméně tady můj výčet kladů pomalu končí. Režie Ridleyho Scotta je naprosto bezpohlavní, nevýrazná a dává za pravdu onomu zástupů haterů, kteří by jej rádi viděli v chudobinci namísto režisérské sesle. U filmu jsem se celkem dost místy nudil, z části kvůli tomu, že se jedná o naprosto klasický, ničím nevyčnívající, životopis jednoho bezpochyby zajímavého muže, zčásti kvůli problémům s tempem a ne tak zajímavému obsahu, kterému by možná více seděl hodinový formát. Boj za oscary je ta tam, stává se to každý rok, že z, na papíře zajímavých filmů s potenciálem, nevzejde nic světoborného, ale jistě se to bude zkoušet i nadále. Uvidíme co na to Riddley Scott. (26.01.2018)