The Gingerbread House
Obsahy(2)
I děti v přetechnizované civilizaci potřebují pohádkové příběhy a paní Pohádka je zve do svého světa. Drvoštěp jde se svými dětmi, Jeníčkem a Mařenkou, do lesa. Zatímco otec pracuje, děti sbírají jahody. Zabloudí však hluboko do lesa a ztratí cestu zpátky. Po zlověstné noci se ocitnou před chaloupkou z medových perníčků. Při olupování perníku je přistihne ježibaba: hubeného Jeníčka zavře do klece, aby si ho vykrmila, a z baculaté Mařenky si udělá pomocnici. Nad oběma dětmi však bdí dobrotiví andělé, zjevují se jim ve snu a vzbuzují naději na záchranu. Když se ježibaba rozhodne děti upéci, Mařenka s Jeníčkem ji obratně strčí do pece místo sebe. Pec exploduje a ze zrůdných babic, které se dosud točily kolem čarodějnice, se stanou děti. Mařenka jim vrátí jejich srdíčka, zakletá ježibabou v perníčcích. Všichni radostně tančí na palouku před chaloupkou, když se objeví zoufalí rodiče, kteří Jeníčka a Mařenku po celou dobu hledali.
Perník na chaloupku dodala firma Pulchart, Praha - Libeň. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem v roce 1927.
(oficiální text distributora)
Recenze (41)
Křepčící ježibaba, otylá Mařenka a andělé. Přemíra technických, scénáristických i hereckých nedokonalostí je, bohužel, nepřehlédnutelná a i v rámci soudobé tvorby zcela neomluvitelná. Oldřich Kmínek i jeho malá, nesympatická dceruška dokázali jednu z nejpopulárnějších českých pohádek proměnit v děsivý horor. A to doslova. ()
Musel jsem se podívat, v kterém roce vznikly filmy jako Funebrák, Hadimrška, Lelíček, Kantor Ideál... Chápu, že v dřevních dobách udělat slušný zvuk a dokonce ho pořádně nasynchronizovat muselo dát pěknou fušku, jenže tady nefunguje nic - střih je zcela zmatený a občas připomíná současné zpravodajské šoty, kdy se kus věty mluvícího vystřihne, ale obraz se mezitím samozřejmě pohne; masky jsou jak z posledního dětského karnevalu; ježibabě byl vnucen skřípavý smích, který už mne po sto prvé skutečně jen hodně rozčiloval, abych to řekl kulantně (přitom herečka ježibaby jediná tady něco hraje); dialogy psal dement ("půjdeme tudy", " tak jo"); a ta úvodní socialistická scéna (ve 30. letech!) dokonce s Masarykem měla znamenat co? Ale už tak nějak chápu, proč Voskovec s Werichem měli hru a film Hej rup!, bo taky tíhli v té době k socialismu. A co jsem nepochopil, pořád se tam někdo modlí, dokonce andělé sestoupí v hojném počtu (naprosto únavné defilé postav, kterému se vyrovná jen následný měsíční tanec pravděpodobně barové striptýzové tanečnice, podle vzhledu), ale nakonec jen uloží děti do mechu? A pak koukají z nebeského okna dalekohledem, jak to děcka sama zvládla? A kde mankote je v původní pohádce to o zachráněných (pravděpodobně předtím sežraných) dětech (ačkoliv tady moc o děcka nešlo), kterým chybí srdíčka a ta jsou v perníku? Ale kdo mě nejvíc iritoval, byla tlustá a naprosto hnusná i na holčičku Mařenka. Ach, ten nepotismus. Jinak ale jo, oceňuju snahu natočit něco, co se vymykalo, pokus dostat balet do filmu a že se natáčelo chvílemi fakt v reálech, což muselo dát fušku. ()
První český zvukový pohádkový balet je určen milovníkům vpravdě nevšedních filmových zážitků 1) Spoiler. Hladová čarodějnice s vycpanou kočkou na rameni vyhlíží v magické kouli potravu. Uvidí vychrtlého Jeníčka a obézní Mařenku. Pak letí na koštěti (zážitek jen pro otrlé). Jeníček a Mařenka potkají žáby lidské velikosti, víly a pak celé procesí andělů. Mezitím se ladné víly převléknou za odpudivé čarodějnice (zvané dívenky) a pod vedením Smrtky trhavě poskakují, čímž snad demonstrují vládu nečistých sil. 2) Abych nezapomněl: úvodem filmu promluví Tomáš Garrigue Masaryk (ano, čtete správně). Zatím jste jenom děti. Jaro vašeho života je krátké... 3) 41letý Oldřich Kmínek si svůj čtrnáctý film vymyslel, napsal, režíroval a produkoval. V této době je již devět let soudním znalcem pro obor film. Ještě ho čekají další čtyři snímky. 4) Roli Mařenky nabídl režisér své 5leté dceři Dádě, která ji s povděkem přijala. 45letá působivá Milka Balek-Brodská se laskavě ujala role ježibaby. 5) Perník na chaloupku dodala fa Pulchart, Praha - Libeň! ()
KINO Scala/// Obsazení 7/10 Děj 9/10 Atmosféra 10/10 Efekty 1/10/// PLUS: tak špatné až je to vlastně dokonale skvělé a minimálně za tu atmosféru v sále, kterou dokáže tento film vytvořit, si Perníková chaloupka svoje hodnocení zaslouží MÍNUS: řekl bych, že technická stránka už v době vzniku byla velice slabá a opravdu by mě zajímalo jak to tehdy na diváky působilo, dnes to má kupodivu efekt opačný./// Shrnutí: Snímek, který měl snad největší odezvu u diváků...kladnou...a i já se velice bavil a smál společně s ostatními. Určitě stojí za vidění./// Celkem 73%/// ()
Patrně to jediné, s čím lze srovnávat tyto pohádky, je divadelní záznam Prodané nevěsty z téhož roku. Nejedná se o čisté filmy, ale z dnešního pohledu o scénickomediální archeologii. Někteří již poznamenaly důležité postřehy, účast baletu ND, hudební pasáž z Louskáčka a prvorepublikový katechismus, jiní se jako již tradičně předhánějí v nepochopení a v ostrovtipu. Kmínkova Perníková chaloupka je vpravdě ojedinělý zážitek a řadit ji mechanicky mezi české hrané filmy je samostatným tématem do debatního kroužku. ()
Galerie (3)
Photo © Film Europe
Zajímavosti (3)
- Perník na chaloupku dodala firma Pulchart z pražské Libně. (Karlos80)
- Milka Balek-Brodská hrála poprvé čarodějnici z této pohádky v její němé verzi Perníková chaloupka (1927). (NinadeL)
- Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem Perníková chaloupka (1927). (Karlos80)
Reklama