Úsměvy smutných mužů

Úsměvy smutných mužů nabízí v rámci české produkce lehce nadprůměrné drama s komickými prvky, které sází zejména na námět a herecké obsazení, z něhož vynikají především David Švehlík, Jaroslav Dušek a Ondřej Malý. Jakákoli závislost je krajně nebezpečná věc a postavit se jí čelem není vůbec jednoduché. Je to běh na dlouhou trať, při kterém může člověk kdykoli spadnout, nicméně důležité je, aby vždy vstal a pokračoval ve svém snažení, protože onen pocit při pokoření cílové roviny je nepopsatelný a lákavý. Nemohu se zbavit pocitu, že se z filmu dalo vytřískat o něco více, byť obsahoval nejednu syrovou a nadmíru realistickou scénu, která divákovi přiblížila úskalí v zajetí "tekutého démona". (18.03.2019)

Nepříjemně intenzivní a věrné. A pokud jste sami měli problémy s alkoholem nebo řešili potíže někoho jiného, budete mít možná podobné pocity. Lví podíl má na tom i David Švehlík ve své životní roli, který se do toho položil způsobem u nás nevídaným. Alespoň co se posledních let týče. Naposledy se mnou takhle zamával Requiem za sen. 100% (02.12.2018)

David Švehlík, Jaroslav Dušek a Ondřej Malý předvádí dobré herecké výkony, ale filmu něco chybí. Snad uvěřitelný příběh. Sice je to podle skutečného příběhu, ale podle toho jak je to natočeno, tak tomu nevěřím. David Švehlík pije na můj vkus, až moc rychle. Divoký střih ala videoklip mi také vadil. Nemůžu si pomoct, ale musím srovnávat s kultovním filmem " Dobří holubi se vracejí ", který v tomto žánru prostě funguje po všech stránkách skvěle. Rád se na " Úsměvy smutných mužů " zase někdy podívám, jenom prostě nejsem ohromen kvalitou filmu. (03.12.2018)

Kdyby pro nic dalšího, tak pro to, jak blízko k tělu si pouští Josef Formánek (aniž bych zpochybňoval zásluhu režiséra Dana Svátka a tvůrčího a hereckého štábu na výsledném tvaru, úspěch obou děl, jak knihy, tak filmu jde v prvé řadě za Formánkem) svého recipienta (neumím v tomto konkrétním případě úplně odlišit čtenáře knihy od diváku filmu, resp. přijde mně to zbytečné), si toto dílo vyjadřující se, jak písmem, tak obrazem zasluhuje trochu té čtenářsko-divácké pozornosti. Jinými slovy cením upřímnost díla, to, kterak za nás zažije určitou mezní životní zkušenost, a pak nám o ní bez příkras referuje. To je to gró. Protože však toto dílo nabízí mnohem více, nemusíme si hrát na nějaká kdyby. Předně, s tímto příběhem by se měl seznámit každý, kdo hájí popíjení alkoholu jakožto pomalu národní sport, je rozhodně užitečné si nechat otevřít oči, nahlédnout, kam až může vést nezřízené pití a že alkoholismus je vážný problém, a to jak pro společnost, tak - což akcentuje toto dílo - pro jednotlivce (tedy že se za něj nepoplácává obdivně po ramenou ve stylu "jé, ty borče, tě obdivuje, že zvládáš flašku vodky denně, mně by to položilo"). Za další, film ukazuje Davida Švehlíka jako výborného charakterního herce, to jsem zatím neměl příležitost kde napsat. A jelikož mám vždy radost, když se někomu daří v tom, co dělá, jsem rád, že mi film umožnil rozpoznat, že jablko nepadá daleko od stromu a že je David Švehlík stejně tak dobrý herec, jako jeho otec Alois Švehlík (který si mimochodem ve filmu taky střihl roličku; zahrál si zde otce postavy, kterou ztvárnil jeho syn, totiž Formánka st.). A v neposlední řadě jsem si projekci tohoto filmu opětovně ověřil, že nám stále jdou filmy, jež jsou na půl cesty mezi dramatem a komedií, jsme zkrátka mistrovští ve filmech, které buďte opisují objektivní tragikomiku života (? = hypotéza č. 1), ev. startují ten obranný mechanismus tak typický pro tuto krajinu (? = hypotéza č. 2), kdy v ten moment, kdy - krylovsky řečeno - ryjeme držkou v zemi, začneme tento stav zlehčovat, ironizovat, obrušovat jeho hrany (nemístnými) vtípky, de facto si prorážet novou cestu ze sraček ke Slunci humorem. Inu, i v lehkosti je - zdá se - síla! 70 % [dafilms] (15.06.2023)

Zásadní problém? Asi v tom, že nevěřím příkladům tak extrémního alkoholismu. Kdyby se to natočilo s pivsonama a pár panákama, rozumim tomu. Ale takhle... Kromě absence nosného příběhu jinak ovšem na české poměry hodně fajn komediální drama. Jen holt prostě počítat s tim, že je to spíš takovej nesourodej sled legračních klipovitejch scének. (29.08.2018)