Anděl Páně 2

Dosť milé a vtipné. Vynikajúci Trojan je doplnený Polívkom vo vedľajšej roli a celé to stojí na ich majstrovstve. Kerekes snáď prvýkrát nemusela hrať vyprsenú nánu. Je to rozprávka, ale mám obavy, že skôr pre dospelých, než pre deti. Pochopenie mnohých vtipov si vyžaduje totiž isté vzdelanie alebo minimálne znalosť Biblie. Porovnania niektorých užívateľov s Kameňákom ale vôbec neobstoja. (06.06.2017)

Pocitově trochu slabší, než-li první díl, ale naštěstí ne o moc a dost možná za to můžou věci čistě subjektivní (hradní pár je pro mě holt více pohádkový, než-li prodavač párků (o´= ) a hledání ztraceného jablka taky nemá tak úplně tu údernost napravování hříšníka. Ale jinak? Vyšší rozpočet pomáhá (Krumlov, kostýmy), ústření anděl-čertovská dvojice je perfektní a veškeré humory páchané v nebi jsou naprosto boží a mnohé dokonale nekorektní (na pohádkové poměry). Jasně, děj na pár místech hapruje, mnohé věci se tu dějí jen tak mimochodem a závěrečné zpárování postav je vyloženě na pěst a buďto někdo vystříhal mnoho minut děje, nebo se na budování, alespoň náznaků, vztahu scénárista vykašlal. Ovšem to nic nemění na tom, že se jedná o velmi povedenou záležitost. PS: a taky snad jediný český film, který dokáže vkusně pracovat s cameo rolemi (18.12.2016)

Když se o něčem moc mluví, bývám opatrný. Obzvláště když jsou to superlativy a samá chvála. Navíc jsem v Týdnu četl dokonce rozhovor se Strachem a tak jsem byl i dost zvědav jak to vše dopadlo. Do kina jsem tedy dnes šel s dětmi a očekáváním jaké to tedy bude. A musím naplno uznat, že - všichni ti spokojení, co tvrdili, že je to bezva vánoční pohádka - měli plnou pravdu. Strach opravdu natočil něco, co předčilo svého předchůdce a co je opravdu vánoční pohádkou. Některé se tímto označením honosí jen proto, že jsou točené v zimě a na sněhu, nebo jen proto, že jsou dávány o vánocích. Anděl Páně 2 se odehrává přímo na sv. Mikuláše a není tím pádem co řešit! Začátek pohádky je doslova nadupán vtipy pro dospělé, kdy hlavní hrdinové pálí na své biblické spoluobyvatele nebe a svaté jednu narážku za druhou jak samopal. V jednu chvíli jsem si dokonce řekl, že už je tam toho dost a pokud to takto bude pokračovat tak potěš. Naštěstí je čert i anděl opět svržen na zem a tam konečně začne ta pravá pohádka v kulisách mého milovaného Krumlova. Přítel Malarkey správně poznal, že se točilo stále na stejných místech a na rozdíl od něj přiznávám, že to byla trochu škoda. Těch zákoutí totiž nabízí toto pohádkové město bezpočet a Strach dobře trefil, že nejpohádkovější je v zimě. Ulice jsou prázdné, za žlutě svítícími renesančními okénky měšťanských domů i hradu se zámkem lze tušit teplo a v mrazivém voňavemém vzduchu je cítit v kouři z komínů hořící uhlí ... Sníh křupe pod nohama na staleté dlažbě a vy jste v čase někde hodně zpátky.... Nikdy na těch 5 let v Krumlově, které jsem tam v nejlepších létech strávil nezapomenu. Ale pohádka nejsou jen lokace, ale také pohádkové postavy.. Tady je to Trojan a Dvořák, kdo táhne většinu zábavy a hlavně Jirka Dvořák u mně získal nezpochybnitelné ocenění - nejcharismatičtější pohádkový čert! Dětem v kině se dokonce líbil ze všeho nejvíce a to je myslím pro herce hrajícícho čerta po čertech dobré ocenění!!! Výborný byl i Bartoška jako Pán Bůh, jen mi na něm chyběly ty jeho brýle.. :-). Horší to bylo s Abrhámovým zpěvem a s účastí pana Horáčka, kterého jako textaře hodně můžu, ale proč tu dělal anděla to moc nechápu... Perlou na tom všem je pak opravdu povedená hudba Ondry Brzobohatého, který se zhusta vrhl na filmovou hudbu a jednou by z něj mohl být třeba i druhý Liška... Pohádka to byla milá, skvostná, ve všem byla tak akorát a tu hvězdičku navíc dávám za to, že už dlouho jsem jako dospělák neměl při sledování pohádky tak libé pocity! Takže za je to za 5 párků z Latránu! * * * * * (23.12.2016)

Filmy jako Anděl páně 2 jsou podle mě překonané, dělají víc škody než užitku, protože nepřipravují děti na život (což je smysl pohádek), ale spíš rozněžňují jejich rodiče vzpomínkami na jejich dětství tak, jak se nikdy neudálo... Ale v rámci toho, o co se Strach pokouší, to je snesitelné na úrovni hereckých výkonů a audiovizuálu. Ocenil bych jiný než ten úplně nejprimitivnější scénář (překvapuje mě, že ve filmu oddaného katolíka není místo třeba pro nápravu padouchů), ale jinak to asi dopadlo dobře. Nevim. (17.11.2016)

Přiznám se, že po homicidním a karnivorním Svatojánském věnečku jsem začínal mít o jinak famózní duo Straštajn vážné obavy. Kluci ale naštěstí šli do sebe, začali ředit Džejmisna svěcenou vodou, ty sodomity ze sebe vypudili, přestali Troškařit a teď napálili do jindy zpruzených obličejů našich dětí Démona Satanova 2. Striktně katechistickou to pohádku o tom, jak se další, neméně famózní duo – Trořák, snažilo na Mikuláše vyprcat uherskou barakundu, a co z toho nakonec bylo na výsostech málem za hromadnou polízanici. Ti dva jsou rozhodně národní poklad, evidentně si to užívají a pod přísným, ale spravedlivým dohledem našeho milého správňáka Mirka Ušína z nich čiší čirá radost z perfektního a uvolněného herectví. Skoro celou dobu energicky a s nonšalancí sobě vlastní trousí překvapivě vtipné římskokatolické bonbonmoty, až má člověk místy pocit, že čumí na Smrtonosnou zbraň pro kudlanky, a pod vlivem jejich přirozeného charmu skoro lituje, že nemá rybu. Je o mě všeobecně známo, že pohádkami pohrdám, jsem hluboce věřící, pravidelně se bitchuji, o nedělích chodím foukat do šalmají církevním hodnostářům a za normálních okolností bych teď rozhořčeně volal minimálně po exkomunikaci, ne-li rovnou po upálení všech zúčastněných za znevažování autority Ředitele! Nicméně je to podáno natolik hravě, vtipně a bezelstně, až má jeden po skončení chuť přestat uctívat Vodníka, prince Bajaju a Perníkovou chaloupku, odříkat pár Bartoškonášů a neposkvrněně počít nějakého toho Issiáše, pokud by se teda Klára nechala ukecat na anál. Nedá mi to a na tomto místě musím i trochu zafrajeřit, neboť mému profesionálnímu oku neuniklo ani ono skryté, avšak velmi závažné a děsivé poselství této nadmíru povedené taškařice. To zní: „Čiň ďáblu po vůli a odmění se ti mukami pekelnými s prkenným metrosexuálním párkařem Vojtou Dickem“. Taxe radši fuckt bojte! Takže, nebýt té skupinové homoprostituce v samotném závěru, která v kontextu celého filmu působila, jako by vám do trojky se dvěma lascivními prsaticemi naběhla v nejlepším partička nahých bukvoidů a začala fistulemi zpívat Kvíny, je to krásně natočené, veskrze příjemné, svižné, originální, mile tumorné, sofistikovaně porežírované a až na tu výjimku skvěle zahrané. Jen mě trochu mrzelo, že jsem se nemohl v kině pořádně uvolnit, nahlas se chichotat, srkat a šustit, protože v lajně za mnou seděl samotný Rákosníček a já se bál, aby na mě nepoštval Prskavce. (18.11.2016)