Všechno bude

Pár poznámek. Fakt to bolí sledovat zase po roce nejlepší český film a říct si: OK, tak snad příští rok. 1) Dějově se tady nic moc nestane, což by nevadilo, protože film přece může fungovat jako médium zachycující atmosféru a/nebo náladu. Ale tady fakt nic není, unikátní město Adamov je tam asi na 15 minut a zahalený do mlhy. Náladu jsem úplně nepochytil, ale hraje tam hodně neznámých (ale docela fajn) písniček (asi protože road movie?), což možná mělo něco navodit, těžko říct. 2) Hlavní postavy jsou OK, ten tlustej kluk je ze začátku trochu iritující, časem si to ale sedne. (Oba dva ale převyšuje na malý ploše Eliška Křenková). Ale vlastně se o nich moc nedozvíme (jeden má dědu, co hodně kecá; druhej chce do cizinecký legie; oba chtějí šukat), jenže to nepůsobí jako ten typ filmu, kde si divák rád doplňuje mezery. Spíš to vypadá jako kdyby nebyl rozpočet zaplatit víc herců. 3) Ve výsledku je to další statický český film vrcholící neakčně natočenou (ale rafinovanou) akční scénou, která jen podtrhuje statičnost (párkrát se tam švenkuje do pohybu, hurá). (03.08.2019)

Až do prvního setkání chlapců opravdu super, v tom úplném začátku jsem měla ještě dojem, že by mě mohlo čekat něco skvělého. Potom přišlo krátké období zdvořilé zvědavosti a největší část sledování tvořilo jen útrpné čekání na konec a počítání povinných indie klišé jako zobrazování masturbace nebo dlouhé scény, které nic neznamenají. V případě tohohle filmu by mě docela zajímalo přečíst si scénář, jestli to aspoň na papíře bylo lépe připraveno. Například by to osvětlilo otázku, jestli jsem nedávala dobrý pozor a nebo jestli tam byla zcela náhodně zařazena scéna toho, že pan policista je během výslechu na záletech v zahradní chatce, a pár dalších takových divných věcí, u kterých se mi zvedalo obočí. Probouzení sexuality a několikeré zmínky o možnosti homosexuality hlavního hrdiny například vzbudí dojem, že je to skryté hlavní téma filmu, ale film to někdy po půlce opustí a nijak neuzavře. Nebo jak to, že kluka drží policajti na stanici a chovají se k němu jako k plnoletému, i když očividně není, místo aby tam byl nějaký sociální pracovník a probíhalo to tak, jak má. Nicméně hlavní věc, jejíž naplánování by mě zajímalo, byl ten takzvaný princip váhání, co je realita a co smyšlený svět chlapecké fantazie. Způsob, jakým je film vyprávěn, totiž dává velmi jasně najevo, co se "doopravdy stalo" a s čím Mára jenom machruje na Lenku Vlasákovou a případně ještě na svého kamaráda, takže je vlastně jaksi smyslem filmu pátrání po tajemství, které je celou dobu odhalené, jinými slovy film žádný smysl nemá. V tomto zmatku pár konkrétních prima detailů bohužel nosnou konstrukci nevystaví. Jak jsem už říkala, úvodní představení Heduše je super, záchrana psa velmi potřebná a Tomáš Mrvík mi přišel dobře zvolený, ale víc pozitivních dojmů už ze sebe nevydoluji. Taky bych byla vlastně ještě ráda, kdyby Olmo Omerzu přestal točit filmy naznačující možnost sexuálních vztahů mezi dvanáctiletýma děckama a dospělýma ženama. Protože zatímco motivaci chlapců mají diváci dobře osvětlenou, tak představení osobnosti stopařky se nevěnuje ani vteřinka a nějaké důvody jejího chování, to už bych asi chtěla moc. Zůstává tudíž jenom vagínou na nožičkách, a vůbec, čím víc nad tou postavou přemýšlím, tím víc jsem rozčilená, takže bych asi měla přestat. Sbohem. (12.04.2020)

No vida, dva z Audiny a pes! Mám rád roadmovie. Ubíhající měnící se svět  za okny aut, vlaků, kamionů .... a hrdiny prožívající stále nová dobrodružství na svých cestách za někým, při útěcích nebo jen v rámci obyčejného toulání... Na tenhle počin jsem byl zvědav, protože jsem na něj slyšel opravdu rozporuplné názory. A roadmovie není v našich vodách zase tak častým počinem. Ústřední dvojice hrdinů mi přišla strašně nesympatická, ale později jsem se nějak s nimi sžil. Hlavně mně vytáčel ten bumbrdlík. Kdo má doma teenagery v podobném věku, ví, že i přes úpornou snahu znich udělat lidi od nich může čekat cokoliv... Všechno ví nejlépe a od chvíle kdy se z rodiče (boha) stal debil je rodič ten posledním od koho by si pubescent nechal radit do života... Šlohnout auto, zdrhnou a jít do cizinecké legie je super nápad! Prachy, ženský dobrodružství...  Divák do snímku naskočí jako jeden z hrdinů  a netuší vlastně proč se kluci rozhodli utéct. Ale v tohle věku těžko hledat logiku v jejich myšlení. Jak zpíval Wabi Daněk  ... Parta drsňáků co něvědí a zatím jenom tuší... !  Sama cesta se svými příhodami je docela fajn a i docela uvěřitelná. Vtipné na tom je to, že psanci na svém útěku vlastně chtě nechtě páchali jeden dobrý skutek za druhým a to se mi na tom líbí nejvíce. Jak píší jiní, některé scény bych zkrátil také, třeba tu masturbační mám-li být konkrétní. Ono někdy stačí naznačit a má to stejnou váhu jako dlouhé hekání... Ale asi to tak pan režisér chtěl. Opravdu výborná byla Lenka Vlasáková. Ten její ledový nekompromisní pohled! :-) Nejdříve nalomí zločince křupkama, pak cigárem a nakonec ho rozloží nekompromisně na kousíčky...  kamarád Necrotongue to v závěru své recenze skvěle popsal ,,ta by zřejmě zlomila i nejednoho československého partyzána či parašutistu'' :-). Potvrzuji a tesám do kamene! Myslím si, že v té bídě současných českých filmů je tohle docela zajímavá záležitost, která se kupodivu obešla jak bez omlouvání Němcům jak jsme byli zlí, tak bez nezbytných homosexuálních scén bez nichž si dnes kinematografii ani nelze představit... Ve filmu se mi i líbila kamera.  A proto sečteno podtrženo tomu šoupnu o hvězdičku navíc, protože je to tu dle mého názoru podhodnocené.   Dvám za 4 odklepnutí popela na utopenou masařku. * * * * (14.08.2021)

Drobné lži, porce fantazie, kopec naivity a náctiletí hoši, kteří jedou neznámo kam. Možná zastaví ve Francii, možná u další benzínky. Evidentně nikomu nechybí. Zákeřný svět dospělých jim neschází. Nic moc originálního na příběhu hledat nejde. Český režisér slovinského původu Olmo Omerzu byl s předchozím Rodinným filmem poměrně suverénní. Ukázal neznámé pocity plynoucí z čerstvě nabyté svobody dvou dětí, které nechávají rodiče mířící na dovolenou samotné doma. A náhlý skok do dospělosti úplně nedají. Výsledek byl silný a zajímavý, potěšil i tím, jak se zejména mladí herci zhostili svých rolí. To samé platí i zde. Omerzu sáhl do řad neherců a Tomáš Mrvík i Jan František Uher odvedli výborné výkony s uvěřitelnou vlastní zranitelností. I v sympatické obyčejnosti je stejná síla jako u předchozího režisérova kusu. Zbytek už je výrazně plošší. Do příběhově bezpečného tvaru naskočí ještě sympatická stopařka a dvojice policistů. Nápady ovšem dojdou velmi brzy. Přesah je sice okrajově naznačený, celkově ovšem schází opravdová síla. Nic, k čemu bych se chtěl někdy vrátit. (02.08.2019)

Je to takový ten film, který když vidíte, přijde vám fajn, na české poměry je nečekaně zdařilý, ale uběhne pár dnů a postupně se vám začne vypařovat z hlavy, protože není absolutně ničím výjimečný. V českém kontextu snad jen tím, že není blbý, všichni hrají dobře a dialogy nešustí papírem. Což je fajn, ale trochu málo. (13.07.2018)