Bez jištění na El Capitan

Určitě si všichni dobře pamatujeme úvodní scénu ze Star Trek V - The Final Frontier, ve které kapitán Kirk leze free solo na El Captain. I když se film odehrává v roce 2286 (a v tom minulém letěla posádka do minulosti pro dávno vyhynulé velryby, aby zachránila Zemi před tajuplnou sondou), tak mě tenhle smělý výstup uhranul. Považoval jsem to za úplné šílenství, které je daleko mimo lidské schopnosti, a hodí se leda tak do sci-fi. Alex Honnold ho proměnil ve skutečnost. A i když jsem tomu původně moc nevěřil, Jimmy Chin mu ho nezkazil unylou režií. Film je vizuální a hudební bomba s téměř thrillerovou atmosférou. Věděl jsem jak to celé dopadne a nebylo mi to nic platné. I tak jsem ke konci napětím téměř nedýchal. (23.03.2019)

K uskutečnění takového šíleného výkonu musí být člověk aspoň trochu psychopat, a tím Alex bezesporu díky jeho nestandardně fungující amygdale je. Obdivuhodný psychopat. I když jsem věděl, že celý projekt jeho zdolávání El Capitana bez jištění skončí úspěšně, stejně jsem měl při jeho sledování stažený zadek. A divák může díky tomuhle dokumentu nejenom obdivovat jeho lezecké výkony, ale i nahlédnout do jeho způsobu myšlení a uvažování, což je neméně zajímavé. Přesto bych ale uvítal víc lezení a méně plkání okolo - z bezmála čtyřhodinového fenomenálního výstupu divák uvidí rozstříhaných ca 5-7 minut čistého času. / Po pár dnech a po pár reprízách dechberoucího finále se sem vracím a zvyšuju, ne za dokument (ne za jeho formu), ale za ten výkon, o kterém pojednával. (29.09.2019)

Pri pozeraní neustále prítomný pocit, že toto som už predsa videl. V sutočnosti: nie tak celkom. Videl som 1/2hodinový dokument Sám v stene (First Ascent - Alone on the Wall, r. N. Rosen, P. Mortimer, USA 2009). V hlavnej úlohe s totožným hrdinom. V časovej skratke ponúkol temer to isté čo bez istenia na El Capitan. Život v dodávke, ustrašená, no chápajúca mama, sympatický chalan, prekonávajúci dych berúce výzvy. Tu však pribudlo niekoľko obohacujúcich momentov. Patrí medzi ne najmä monumentálny rozmer steny s dych berúcim postupom v kolmici. Pribudla sympatická frajerka, nenápadne presúvajúca dobrodružnú existenciu do rodinného rámca (v septembri 2020 sa s ňou Alex oženil). Sympatický je tiež, popri priateľke, aj diétne, no predsa, spomenutý environmentálny a sociálny tón. Lezec bez lana je vegán, výlučne z etických dôvodov. Ním založená nadácia pomáha riešiť sociálne nerovnosti vo svete. A ako sám na besede na priamu otázku o zárobku uvádza, zase také terno to nie je. Zarába vraj porovnateľne s priemerne zarábajúcim zubárom. (30.11.2020)

Ten týpek je vážně magor. Což není výčitka. Mám podobné magory, co to mají v hlavě srovnané, i docela rád. Líbilo se mi, že nikomu nic nenalhával a všem všechno říkal napřímo - co chce dělat, že to chce dělat a že ví, co se může stát. V tomhle ohledu si ho cením snad ještě o něco více než za to, co dokázal. I to je ale naprosto nepředstavitelné. S mými závratěmi se mi u filmu chtělo několikrát zvracet. (04.01.2020)

(13D1/2024) / Konečne som sa dostal k tomuto Oscarovému dokumentu. Alex Honnold je docela zvláštny týpek, jeho mozog s takmer neaktívnou amygdalou je asi hlavnou príčinou toho, že robí, to čo robí. Ono to musí byť ťažké, a free solo lezenie je tak extrémna záležitosť, že snáď len pri tejto aktivite cíti aké také vzrušenie. Trochu som sklamaný dramaturgiou a štruktúrou filmu, také to bolo celé nijaké, asi sa skôr spoliehalo na to ako ohromí ten obsah, čo vlastne asi funguje. 14 Peaks je napríklad ale oveľa zábavnejší dokument. Dobre sa na to pozeralo, fakt extrém, ale nejako špeciálne ma to neoslovilo. (6/10) (07.02.2024)