Režie:
Sam MendesScénář:
Alan BallKamera:
Conrad L. HallHudba:
Thomas NewmanHrají:
Kevin Spacey, Annette Bening, Thora Birch, Wes Bentley, Mena Suvari, Peter Gallagher, Allison Janney, Chris Cooper, Scott Bakula, Sam Robards (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Britský divadelní režisér Sam Mendes (nar. 1965) se doma i v zahraničí prosadil řadou pozoruhodných jevištních inscenací, mj. slavného muzikálu Kabaret nebo Schnitzlerova Reje (pod názvem Modrý pokoj), a bylo jen otázkou času, kdy si jeho talentu všimnou v Hollywoodu. V roce 1999 mu byl nabídnut scénář Alana Balla Americká krása a Mendes výzvu přijal, určitě i proto, že mu společnost DreamWorks zaručila značnou tvůrčí svobodu. Výsledek předčil veškerá očekávání. Americká krása se stala filmem roku s pěti Oscary na svém kontě (nejlepší film, režie, původní scénář, herecký výkon v hlavní roli – K. Spacey, kamera) a celou řadou dalších prestižních ocenění. Mendesova nečekaně hluboká a působivá sonda pod nablýskaný povrch spokojeného předměstského života si navíc získala i přízeň diváků... Hrdinou filmu je dvaačtyřicetiletý Lester Burnham (Kevin Spacey), který se v náhlém hnutí mysli rozhodne opustit teplé, ale nudné místo redaktora v místním inzertním časopise a dělat jen to, co ho baví. Jeho manželka Carolyn (Annette Beningová), která se snaží udělat kariéru jako realitní agentka, ho už dávno považuje za odepsaného a obdivem k němu neplane ani jeho zasmušilá pubertální dcera Jane (Thora Birchová). Lesterovo okouzlení dceřinou vyzývavou kamarádkou Angelou (Mena Suvariová) a příjezd nových sousedů, zakomplexovaného plukovníka Fittse (Chris Cooper), jeho vyhaslé ženy (Allison Janneyová) a podnikavého syna Rickyho (Wes Bentley), dávají do pohybu sled událostí, směřujících k neodvratnému konci... Mendesovi se podařilo dát Ballovu propracovanému scénáři svébytný filmový tvar (za mimořádné pomoci kameramanského veterána Conrada L. Halla), jehož jednotlivé složky jsou ve vzácném souladu. Mimořádné herecké výkony všech představitelů jen umocňují výsledný dojem. Americká krása je nemilosrdně ironickým portrétem americké posedlosti úspěchem, která, pokud propukne naplno, dokáže zničit všechno lidské, co v člověku je. Není divu, že po úspěchu jeho debutu byla i další Mendesova díla očekávána s nevšedním zájmem. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 666)
Vynikající film o selhání amerického snu, o obyčejném životě a obyčejných lidech, kteří jsou vlastně cokoli jen ne obyčejní. Charaktery jsou mistrně napsány, na první pohled spadají do běžných archetypů, které můžeme vídat i okolo sebe, ovšem po nahlédnutí pod povrch odhalíme další zajímavé a zvláštní stránky lidskosti. Také je perfektní způsob, jakým je vykresleno vnitřní prožívání postav - zásluhu na tom mají i skvělí herci. Na závěr oceňuji, že film, ač bezpečně spadá do mainstreamu, je schopen vybídnout diváka k zamyšlení a říct, že vlastně ve všem neobyčejném je možné spatřit krásu... 9/10 ()
Jmenuji se Lester Burnham. Tohle je má čtvrť, tohle ulice a tohle je můj život. Je mi 42 let. Než uplyne rok, bude po mě. Ale teď to ještě nevím. . Tam v tom domě za červenými dveřmi žije muž, o kterém si vlastní rodina myslí, že je ubožák. Muž, který má svůj vrchol dne ve sprše, muž, který má pubertální dceru a sebevědomou, úspěšnou ženu. Bohužel v jejich manželství už nekoluje žádná krev. Už několik let. A v Lesterovi se to zlomí! A zjistí, že může překvapit sám sebe.. . Příběh, který třeba právě prožíváte, třeba ho prožijete, nebo ho prožívají lidé kolem vás. Žijí kolem vás divný lidi? A co když jste divný vy? Kdo by někdy nechtěl utéct z reality obyčejnýho života. Kdo by chtěl bejt NEŠŤASTNEJ STAREJ CHLAP? A co vaše děti? Máte děti? Jste schopni si k nim najít cestu? Perfektní scénář, super K.Spacey (hlavně ,,přerod“ z vyhaslého muže na chlápka, který nemá co ztratit), A.Bening (mrcha?, která dokáže být sexi a stejně tak nesnesitelná), kamera (občas jsme svědky neskutečných záběrů). Film v posledním dějství graduje. Atmosféra plná napětí je dokonalá, jako celej film. A CO JÁ? Na to se mě už dlouho nikdo nezeptal! ()
Film vyvolávající neuvěřitelné emoce, to bylo to první označení, které mě napadlo. A můžu hned přidat další: film, na který nezapomenete a rázem změní vaší psychiku. Nevím, jestli v dobrém nebo špatném slova smyslu, ale nazáleží na tom. Prostě ve vás něco zanechá a chvílemi si uvědomuji, že takový film je bohužel jeden z tisíce. Kevin Spacey svého Lestera Burnhama nehraje, on prožívá jeho příběh. Na světě je tolik krásy... ()
Nestandardní tragikomedie ze současnosti, kritizující citovou pustinu středostavovské rodiny, osciluje mezi parodií, satirou a realismem. Silné tragické okamžiky se střídají s čirou komikou. Mendesova invenční režie, ve které jsou cítit silné divadelní kořeny, velmi obratně kritizuje typická americká témata. Témata, ve které Američané trvale věří a které věrně ctí, jsou neměnné a nedotknutelné. Jejich velký „americký sen“ ale v rukou britského debutanta znovu pociťuje citelné trhliny. Ukazuje tak po svém některá zásadní témata, především pak americkou posedlost po úspěchu, která dokáže zničit „všechno lidské“. Ale i řadu dalších. Nenávist. Jane svoji matku nenávidí z jejího načrtnutého, do strany nevybočujícího života, otce z jeho pasivity a chování v přítomnosti její kamarádky. Mendes nám zároveň naznačuje, že si dříve byli blízcí a obnovení tohoto vztahu je nyní jeden z Lesterových „nových“ cílů. Homosexualita. Otec, milující svého jediného syna, je schopný jej okamžitě zavrhnout kvůli jeho možné homosexualitě. Úpadek rodinného života. V případě obou rodin. Carolyn se snaží urovnat vztah mezi dcerou a manželem a o to víc propast prohlubuje. Lež. Ze strany Rickyho k vlastnímu otci (ohledně drog), ze strany Angely, která se snaží upoutat veškerou pozornost i za cenu lhaní. Ambice. Nekontrolovatelná honba za úspěchem a zároveň i s chamtivostí. Naprogramované přání, které má většina z našich hrdinů. Závist. Ta je pro změnu vyjádřením touhy lidského ega být tím, čím není. Závist také přiživuje nepřátelství (Angela v závěru může závidět Jane, byť celý film fungoval naopak. I Carolyn pociťuje ke svému vzoru Buddymu závist). Neschopnost komunikace. Ta vede k tomu, že dochází k tragickým nedorozuměním. Nejsmutnější na tom z pohledu postav může být fakt, že všichni do jednoho rozprašují své nepravdy, promlouvají k nám opravdově a jejich pravdivá vyznání pomáhají k odstranění masek, které je tak dlouho tížily. Odcizenost. Pocit, že žijeme životy, nad nimiž nemáme absolutní kontrolu, a veškeré snahy omezit náhodnost výsledků našeho počínání vedou k ještě větším katastrofám. I na pošesté absolutních 100%. ()
Skvělý psychologický film, který schválně vyzdvihuje určité části lidské osobnosti, a tak tu máme možnost poznat pestrou přehlídku zajímavých postav. Postupně se s nimi seznamujete, poznáváte jejich city, jejich vlastní, ať pravé nebo vsugerované já. Velice působivý je fakt, že od začátku víte, jaký bude konec. A tato myšlenka vás provází celým příběhem a vy se soustředíte i na věci, kterých byste si normálně asi ani nevšimli. Velice působivé drama. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (75)
- Film byl časopisem Premiere zařazen na žebříček 20 nejvíce přeceňovaných filmů. (don corleone)
- Trup na úvodním plakátu není žádné z hlavních postav, ale modelky Chloe Hunter. Nicméně ruka na fotce je jí milně přiřazována, ta patří herečce Christině Hendricks. (imanicornyt)
- V původním scénáři byl popsán příběh Franka Fittse (Chris Cooper), kterému zemřel přítel ve Vietnamu – jeho sexuální orientace byla tedy více zvýrazněna. (don corleone)
Reklama