Muž, který stoupl v ceně

Króner a jeho manželka mi připadají jako ztělesnění té dvojice ze starých anekdot "přijde muž domů a říká ženě:...". S tím pravděpodobně souvisí i fakt, že mi celý ten film spadá do doby tak o 3-5 let dřívější, než byl natočen. A s touto dischronií zase souvisí fakt, že mě nepřesvědčil a nebavil (kdyby byl skutečně z roku 1963, vnímal bych ho mnohem příznivěji). Absurditka pěkná, jedna trefná momentka a hláška střídá druhou (za všechny: "Jsem novým ředitelem galerie. Můj předchůdce se nepohodl s vrátným.") Některé rezultáty, jakož i samotný závěr filmu (člověk x zvíře, výměna pozic) byly silné, podobně práce v "ničírně". Ovšem celkový dojem velmi slabý, nemohu si pomoci. Takový škrobený slepenec. Připomínalo mi to dojem z Juráčkova Případu pro začínajícího kata, kterému jsem sice málo rozuměl, za to mě strhával po celou dobu. Tomuto jsem naopak rozuměl dobře, leč bez zaujetí. Jen zcela mimochodem podotýkám, že malíř nemohl ve své závěti odkázat něco, co nebylo nikdy jeho vlastnictvím. Ale má to být absurdní, takže kuš. (10.11.2011)

Úžasná sranda!! Pro milovníky absurdity a suchého anglického humoru. (27.07.2014) Tenhle film mám moc ráda. Je sice v pomalém tempu, ale je propracovaný do takových detailů, že současná rychloniťová tvorba bledne závistí. O to větší je překvapení, když se podíváme na scenáristu tohoto dílka. Po vtipném Dobrodružství s nahým klukem se objevil tento vymazlený kousek, který je prošpikovaný jedinečnými hláškami. Bývalý manžel Maty Kubišové figuruje v seznamech StB a je veřejným tajemstvím, že na zpěvačku donášel. Vždycky je pro mě těžké oprostit se od této osobní linky a posuzovat člověka podle jeho profesních kvalit, ale Jan Moravec opravdu je velmi dobrým scenáristou. Vedení herců je precizní, stejně tak načasování jednotlivých epizod, které Moravec servíruje jako dobře připravené chody ve správné teplotě a pořadí jako u prvotřídní večeře. Jeho absurdita je jednoznačně kvalitní kritikou režimu jako systému, který má ználivě zájem propadovat hodnotu (umělecké dílo), ale bez mrknutí oka sešrotuje člověka. Použité křesťanské symboly (kříž, na kterém Kroner leží, závěr filmu, kdy klečí se sepjatýma rukama) i kunsthistoriké slovní hříčky, stejně jako pouliční srocení místních žen s jejich glosami, to všechno oděné do strohého humoru, dělá z Muže originální kousek.  (26.01.2023) (27.07.2014)

Práva majiteľa obrazu idú nad práva človeka a ďalšie absurdity, ktoré sa nestratia ani dnes. Plno absurdných scén, dialógov a situácií, ktoré nasledujú rýchlo za sebou, nenudia a pritom sú väčšinou dobre pochopiteľné. Surrealizmu sa vyhýbam, ale tu som sa prekonal a Kroner v netradicnej úlohe ma nesklamal. Na druhýkrát, keď pochopím všetko, pridám aj ďalšiu hviezdu. –––– Já za ty léta, co tady zametám, tomu dobře rozumím. –––– Maminko, proč ten pán visí na lampě? – Proč, proč... Ty máš otázky... Až budeš velká, taky se ti to někdy přihodí. (17.08.2015)

Jak je známo některý díla stoupnou v ceně až po smrti autora. Stejně tak je tomu v tomhle případě. Jenže v tomhle případě je dílo vtetováno na zádech J. Kronera. Problém je v tom, že veškerý díla autora po jeho smrti patří galerii. Pro milovník absurdností povinnost. Za mě je to dílko kde je absurdnost dovedena k dokonalosti. (04.03.2023)

Víc než příběh človíčka, který si skočí na skleničku a vrátí se po třech dnech jako umělecké dílo, mě nadchla ničírna bankovek, kde jsou zaměstnanci hodnoceni podle toho, kolik toho zničí ("Vy jste dnes málo zničil." "Já vím, já budu ničit přesčas."), a čas od času se někdo zblázní ("Ne, já nejsem poctivý. Já si to doma slepím.") (05.05.2012)