Třetí princ

Pavla Trávníčka jsem ve filmu mockrát nezahlédl, ale o to víc se mi líbí, že si jeho kvalitu můžu užít jednak v o devět let starší pohádce s Popelkou a pak tady, kde rovnou ztvárnil dvojroli. Pohádka je hodně zajímavá a když jsem byl malý, vždycky jsem se děsil toho, jak ta skála s ním splynula. Musím taky vyzdvihnout roli Luďka Munzara a jeho roli krále. Téměř v žádné pohádce se král nechová tak jako on - má odvahu, nebojí se v lese, jezdí na hony, dokáže se postarat jak o sebe, tak o lid v jeho království (rady "královské dělení", jak rozdělat oheň etc.). Spousta ostatních jen sedí na trůně a rozkazuje. A všemu ještě přidává úžasný hlasový projev také již bohužel zesnulého Miroslava Moravce. (24.12.2011)

Dlouho jsem se této pohádce vyhýbal, neboť jsem jí viděl jen kouskovaně a nikdy ne od začátku. Velká chyba. Třetí princ se u mě zařazuje do zlatého fondu nejlepších pohádek, které naše malá země za svou historii vyplodila. Má nádherný spád, úžasnou atmosféru, skvělé herce a hlavně i zkušenou režii. Karel Jaromír Erben by byl potěšen. Já tedy určitě jsem. 75% (02.10.2012)

Tohle je hodně zvláštní film. Nebýt toho zdržování v úvodu, a mít daleko větší prostor sukničkářský bratr, a mít to trošičku víc hororovější nádech ve skalním království, neváhám to ocenit daleko víc. Takhle je to trochu kočkopes (přece jen sukničkář v pohádce?), kde některé části fungují skvěle, a u jiných si říkám, no a co, případně wtf? Chtělo to - navzdory asi tlaku schvalovacích komisí - přitlačit na pilu. (25.12.2013)

Sice pochmurná, ale další z mých oblíbených českých pohádek, tentokrát od pana Moskalyka, který vsadil na již ověřenou dvojci Trávníček + Šafránková. Je pravdou, že jim to opravdu svědčí a když se na scéně objeví Jiří Bartoška jako princ Jindřich po boku princezny z diamantových skal - dost to tam skřípe. (23.02.2008)

"Jaromír. Jakoby umřel a neumřel. Řekl mi to jeho meč." Třetí princ Jaroslav mi byl sympatický a to mi neřekl můj meč. Mně se prostě líbilo, jak se nehnal do manželství s žádnou princeznou a zvesela proháněl holky po loukách. Ale vraťme se k těm dvěma šutrům, které chtěly princeznu a nevěděly, že je na ně v Diamantových horách uchystám dvojitý podraz. Tyto balvany mě moc nebavily, ale ještě víc mě nebavilo, jak muselo být falešné dvojče vždy natočeno zády ke kameře, aby vznikla iluze skutečných dvojčat. To na mě působilo hrozně rušivě, stejně jako depresivní atmosféra, ale vychytralý švihák Jaroslav nakonec leccos zachránil. (02.01.2019)