Třetí princ

Dvě věci mi jako dítěti na této pohádce přišly krajně podezřelé - princ, který je tak do větru (a ke všemu výhradně na poddané) a princezna, která ani po zrušení kletby nemá jméno. Ale jinak se rozhodně jedná o pohádku, na kterou se dá dívat opakovaně, i přes to, že není tak líbivá jako jiné, kultovnější kusy. (15.05.2016)

Reziser Antonin Moskalyk /Dobrodruzstvi kriminalistiky, Cetnicke Humoresky/ natocil len nudnu a dost priemernu normalizacnu rozpravku /pohadku/. Normalizacia v byvalom Ceskoslovensku sa v roku 1982 zdala byt nekonecna a bola doslova vsadepritomna, preto sa tocili taketo filmy - na odlahcenie rozpravky /Herz/ alebo dychavicne normalizacne juhoceske komedie a la Slunce, Seno. Safrankova miestami az prehravala, a Travnicek /dabing Terence Hilla myslim/ tam bol len do poctu. Kulisy len priemerne, ale ako pisem, ako normalizacny priemer sa film da zniest : 58 % (19.12.2015)

Rozprávka, kde máme síce osvedčený pár Trávniček Šafránková, ale skôr než na Popolušku temnejšou atmosférou pripomenie skôr Princa a Večernicu. Ale stále ide o rozprávku, temnota-netemnota. Dva obrazy, traja bratia, dve sestry, tri úlohy a jeden koniec. A aby toho nebolo málo tak aj dva meče, psi alebo kone, ako napovedá obsah k filmu. Nejde o príbeh, ktorý by som si schuti opakoval každý rok, ale nostalgické spomienky na detstvo v hodnotení taktiež zohrali svoju úlohu. (25.12.2020)

nostalgické +2* téhle pohádce jsem nikdy nepřišel na chuť a ani nevím proč. Obsazení není tak špatné, stejně i výprava, tak možná že by příběh mi přišel nějak víc strašidelný? - fakt nevím. Ale tenhle pocit se mi drží stále a proto to nižší hodnocení. Takže tentokrát Trávníček se Šafránkovou utřeli nos ;-) [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (04.03.2018)

Na tuto pohádku se rovněž vždy rád podívám znovu. I ona totiž patří mezi mých TOP 10 československých pohádek. Libuše Šafránková a Pavel Trávníček si to po letech zopákli a stejně jako v Popelce předvedli solidní výkony (jasně v Popelce byli o fous lepší…). Já byl vždycky okouzlen tím skalním labyrintem a blyštícími se kameny. Navíc Adršpašské skály miluju a každý rok i navštěvuju. Mají své kouzlo, které dokázaly přenést i do této pohádky. A díky tomu nás napříč filmem doprovází i slušná atmosféra. (19.11.2018)