Staříci

Staříci fungují skvěle v tom, v čem toliko českých filmů zaostává - výběr tématu, tempo a napínání příběhu. Narozdíl od většiny filmů o hrůzách komunismu, si jde Duškův a Provázníkův film vlastní cestou a jde spíše o vyrovnání podpořenou jakousi meditativně-stařeckou linkou. Tempo je vražedně pomalé, vtipy decentní, drama hutné. Jediný problém, který jsem měl, skýtal v nedůsledné kauzalitě. Až na jeden výrazný důsledek na konci filmu se situace na sebe nebalí a spíše jsou jednotlivými povídkami příběhu, které jakoby na sebe nenavazovaly. Ale to je opravdu jediné. Jinak Staříci šlapou jako hodinky... nebo spíše jedou jako invalidní vozík? (26.03.2020)

Je smutný, že tendle předvídatelný nudný snímek, tu mnozí opěvují jako buhvijaký veledílo, přitom je to naprosto ubohej filmeček a kdyby v něm nehráli dva dobří herci, ani dog by po něm nezabarkoval! Navíc podezírám tvůrce, že se snažili okopírovat na podobný téma zaměřenýho Tlumočníka, kerej je ale filmařsky o několik tříd výše. (29.12.2020)

Možná jsem moc rozmlsaný tím, ale poslední dobou se u nás točí tak, že jde pohrdnout i filmem, který je víceméně dobrý. Bohužel se až moc zdá, že cesta za premisou je naplněna zoufalým hledáním, kde vzít těch 90 minut. A obecně platí, že divák je rychlejší než film - všechny jeho motivy a myšlenky jsou tak jasné, že když začne scéna, je zjevné nejen, jaký bude její děj, ale jaký bude její smysl, pointa, všechno. Ten film mi je sympatický, ale nestačí mi. (18.10.2019)

Pozoruhodný český mix Vzpomeň si a Nesmiřitelných ze současnosti. Super téma a až překvapivě precizní a soustředěná realizace, v níž se velmi dobře spojuje tragikomedie s dramatem a revenge movie. I přes ospalé (důchodcovské) tempo a silný minimalismus plnokrevná záležitost, která vzbuzuje emoce a ani se nebojí být morálně kontroverzní (k čemuž námět přímo vybízí). Poslední (cca patnáctiminutový) akt je celkově vynikající. Už během sledování mě napadlo, že by podle toho mohl bez větších problémů vzniknout hollywoodský remake s Clintem Eastwoodem a (třeba) Robertem Duvallem. :) 75 % (18.10.2019)

Já vlastně nic moc nečekal a dostal překvapivě dost. Přiznejme si, že český film poslední dekádu nemile přešlapuje na místě. Tu a tam vyběhne nějaký sympatický záblesk, jakkoliv svěží či herecky nesmírně příjemný. Jeden přiletěl přes velkou louži. Emigrant Vlasta, bývalý politický vězeň, vozíčkář, nasupený, ale odhodlaný. Na letišti na něj čeká Tonda, mizerně slyšící a lehce odevzdaný dávný kamarád z protikomunistického odboje. Pánové jsou sice rychlí tak, jak jim to dovolují ochablé svaly a neskladný invalidní vozík, ale plán mají jasný. Tahle komunistická svině (čti prokurátor) musí koupit kulku, protože jeho zločiny porevoluční justice nijak nepotrestala. Poslední mise dvou chatrných těl je osobitá a vlastně velmi příjemná. Ač tematizuje stáří a všechny neduhy s ním spojené. Není to žádné vzpomínání na minulé časy, není to o obhajování plánovaného činu. Režisérské a scenáristické duo Martin Dušek a Ondřej Provazník nám prostě předkládá neotřelé zpracování jednoho rozhodnutí, režírují pevnou rukou, mají ujasněný koncept, přičemž nejednou najedou na absurdní humor. Pánové Schmitzer a Mrkvička jsou samozřejmě na jedničku. (19.05.2020)