Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Z amerického Oregonu přilétá na pražskou Ruzyň emigrant Vlastimil Reiner (Jiří Schmitzer), válečný veterán a bývalý politický vězeň. Je mu už hodně přes osmdesát, je připoutaný na invalidní vozík a do značné míry odkázaný na pomoc ostatních. Proto na něj už na letišti čeká Antonín (Ladislav Mrkvička), dávný kamarád z protikomunistického odboje. Záhy vyjde najevo, že Vlasta přijel do Česka uskutečnit poslední misi svého života. Chce vypátrat a zabít komunistického prokurátora Václava Mráze, kterého porevoluční soudy nedokázaly nebo nechtěly za jeho zločiny z 50. let potrestat. Vlastimil přemluví Antonína, aby mu s akcí pomohl. Tonda si vypůjčí od vnuka starou obytnou dodávku a upraví ji tak, aby se v ní mohl Vlasta pohybovat. Oba starci vyrážejí na pro ně velmi obtížnou cestu za odplatou. (Cinemart)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (355)

Hamaradža 

všechny recenze uživatele

Žánrovo i výpoveďovo čisté, fantasticky zahraté a neobyčajne filmársky vyspelé road movie s tak silnou záverečnou katarziou, že som sa ešte niekoľko minút po skončení chvel. Možno práve v jeho čistote je jeho sila, nemätie diváka zbytočnými nečakanými zvratmi (ako príbehovo podobné Remember z 2015) ale sa drží v presne určených mantineloch, vďaka čomu skôr necháva divákovi viac priestoru na premýšľanie nad filozofickou rovinou príbehu (Pomsta a jej zmysel). 4,5* ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Letošní rok je v české kinematografii (ne)nápadně protkán filmy o gerontosauřích pomstách. Po ostřílené Ivě "Teroristce" Janžurové přichází duo Schmitzer-Mrkvička, kteří jsou k hrobu ještě blíž, ale i tak se snaží poslední momenty života zúročit užitečným způsobem a vydávají se na pomstychtivou cestu za polozapomenutou křivdou z minulosti. Staříci osloví diváka hlavně díky civilním výkonům ústřední dvojice a díky uvěřitelně napsanému příběhu, který vedle dramatické linie nabízí nejeden humorný moment. ()

Reklama

Marze 

všechny recenze uživatele

Vše podstatné je divákovi řečeno pozorováním těl dvou protagonistů v důchodovém věku. Jiří Schmitzer hraje trochu nerudného, minulostí zdrchaného dědka Vlastu, kterému už ze života mnoho nezbývá. Vrací se z emigrace zpět do vlasti za kamarádem a spoluvězněm Tondou, a to za jediným účelem: vzít spravedlnost do vlastních rukou a zabít komunistického prokurátora, který od nedávného soudu odešel nevinen. Snímek okamžitě po uvedení začala provázet pověst, že se tu Schmitzer stal jakýmsi českým Clintem Eastwoodem. A v mnoha ohledech zaslouženě. Tvůrci zachycují vrásčité charisma nemilosrdného plukovníka Vlastimila Reinera, kterého na cestě za pomstou nemůže nic zastavit. Zároveň však autoři nevykreslují svět jako z Drsného Harryho, kde by pro vyúčtování s komunismem platilo totéž co pro westernové zápletky mnoha Eastwoodových filmů: oko za oko, zub za zub. Naopak: původem dokumentaristé Martin Dušek a Ondřej Provazník kladou důraz na tělesné limity obou mužů s podlomeným zdravím a zachycují jejich pomalou odyseu, v níž každý krok či každý pohyb těla viditelně bolí i při běžných činnostech, jako je přesun z vozíku do auta či do vany. Už toto zevrubné sledování vytváří kontrapunkt k jednoduchému příběhu o pomstě. Když sleduji vyhublé nahé Schmitzerovo tělo v koupelně, rozhodně nenabývám pocitu, že by si vitální stařík s kovbojskými sklony přišel zahrát posledního spravedlivého. Mnohem spíše si lze vybavit scény z nejnovějšího Eastwoodova filmu Pašerák, kde se jeho hrdina, válečný veterán, pomalu šourá prostorem plátna a každý krok trvá věčnost. Oba snímky dávají publiku zakoušet tělesný rozměr existence svých hrdinů. A čeští Staříci nechávají své protagonisty šourat se filmem nikoli jako primitivní vyjádření faktu, že komunismus byl zlo a lze proti němu bojovat všemi prostředky. Mnohem spíše jde o jízlivý společenský komentář, který podtrhuje tragický rozměr činu a kriticky hledí nikoli do minulosti, ale především na dnešní dobu - třeba na zachycení pocitu nespravedlnosti, který nejstarší generaci vede k zoufalým činům různého typu. Nicméně k činům, které lze pochopit a všichni bychom se o to měli pokoušet. To vše má háv žánrové podívané, která se sice záměrně vzpírá pravidlům road movie či akční komedie o pomstě, ale v mnohých chvilkách si tvůrci s žánrovými parametry pohrávají. Staříci mají daleko k parodii či karikatuře, k jakémukoli zlehčení zaobalenému do nadsázky. Veškerý humor je suchý či s přídechem melancholie. Je to snímek, na který doslova - v dobrém slova smyslu - bolí se dívat. V jedné scéně Schmitzer s vozíkem padá při výjezdu z dodávky a skoro to vypadá, že už na místě zůstane ležet navždy. Ale kamera trpělivě dlouhé minuty pozoruje, jak vstává, odhodlán se do cíle třeba doplazit. V té nezdolné vůli jeho postavy je přitom obrovská porce zmaru. Režiséři Provazník a Dušek dokázali především v závěru vytvořit enormně napínavé situace, v nichž ovšem nejde protagonistovi fandit, neboť se před očima diváků neodvíjí v posledku žádná "žánrovka", ale čisté drama plné tragiky. Těžko si vzpomenout, kdy se nějaký český film v hávu komedie či jiných populárních žánrů pokusil vyjádřit tak podstatné téma. Promluvit nejen o postavách, ale o celé společnosti. Uštěpačně, bez velkého vodění diváků za ručičku. Karlovarský festival Staříky promítl v hlavním programu, nicméně mimo soutěž. Místo v hlavní soutěži by si ale klidně zasloužili. Jednalo se o největší překvapení Varů. Je to film, kterému se daří to, co málokterému domácímu titulu: trpělivě pracovat s pomalým tempem a přitom v nejlepších chvílích zasáhnout diváky trefně a úsečně. Jakzo kulka do hlavy. () (méně) (více)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ten zmrd, ten hajzl, ten zasranej komunistickej prokurátor s krví na rukou našich nejlepších lidí, co dožil v domově důchodců se jmenova Karel Vaš. Když jsem v rámci samostudia u řady jeho obětí narážel na stále stejné jméno prokurátora, kladl jsem si otázku jak mohl tenhle hajzl dožít v klidu v teplé posteli zaopatřen státem vším tím co svým obětem odpíral nebo rovnou navždy vzal. Ten hajzl nechípnul takto v klidu v osmdesátých létech, ale v roce 2012 !!! V mnoha případě dávno po těch, co tak tak přežili lágry (o popravených a ubitých nemluvě) a komanče a kteří se alespoň dožili částečných satisfakcí po revoluci v roce 89. zemřel ale přeci jen s jedním bolem v jeho komunistickém srdíčku... Strašně ho štvalo, že na stará kolena nedostal hodnost generála hajzl. Ani jedna výčitka. Dyť se všichni přiznali hájil se ! A tak jsem si i já kladl otázku - ó spravedlnosti s miskami v rukách, neměla by jsi někdy ten šátek z očí sundat? Opravdu měříš všem stejně? Jak je možné, že tyhle dobytkové nejsou někde na nevytápěné cele 2x2m se sklápecí pryčnou, hadrem místo deky a dírou v zemi v rohu místnosti místo hajzlíku. že jsou dnes staří? Nemohoucí? A oni to řešili když podepisovali rozsudky smrti a tvrdé káznice na dlouhá léta? Pomsta prý nic nepřináší dobrého, ale co když pomsta je někdy prodlouženou rukou spravedlnosti? Jestli někdo spoléhá na Boha, že si to dotyčný někde tam pořádně odskáče, že to za nás dá Tamten do cajku, tak já ne. A proto tomuto filmu velmi rozumím. A rozumím i důvodům proč asi tento film vznikl. Je to prostě ta bezmoc těch, co se snaží dodržovat právo a ono často právě proto straní gaunerům z důvodu promlčení, nestatku důkazů, skartovaným spisům... Tahle road movie, byť pomalá byla prostě skvělá. Poslední mise dvou veteránů, kteří se rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou. Mise plná neuvěřitelných překážek, mise nebezpečná s možností ztrát... Ale u poslední mise člověk nemá moc co ztratit, navíc to má v tom věku sakra dobře promyšlené a je jasně rozhodnut do toho jít. Mrkvička a hlavně Schmitzer hráli na jedničku ! Vzpomněl jsem si na Bumerang (1997) jak tam coby mukl na pryčně skládal pod deku své vyzáblé tělo a jsem moc rád, že zrovana jemu se jako bumerang vrátila tato role. V postavě plukovníka to bez zaváhání, moralizování a zbytečných keců alespoň filmově nandal všem komunistickejm sviním tak jak se mělo stát hned po revoluci. Dneska už zase vystrkují rohy a člověk jen zírá jak jsou lidi nepoučitelní. Tleskám tvůrcům a vkládám 5 nábojů do zásobníku. * * * * ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Hodně překvapivá reakce na vyřizování účtu napříč desetiletími. Jiří Schmitzer a Ladislav Mrkvička byli v této jízdě za jedním "kamarádem" z minulosti, setsakra přísní. Líbila se mi jak ta přímočarost, tak ten nápad, který otevírá bolístky minulosti a zasazuje do nich nepřístupnou ránu jedu. Je pro mě až s podivem, že jsem o tomto filmu pořádně neslyšel a neviděl ho v žádném kloudném kinosále. Pro mě je to drama na úrovni evropského dramatu. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (26)

  • Martin Dušek si na Karlovarském filmovém festivalu „postěžoval“, že chtěl, aby film byl více vtipný, ale v rámci zachování vážné myšlenky se od toho ustoupilo. (vyfuk)

Související novinky

Zemřel herec Ladislav Mrkvička

Zemřel herec Ladislav Mrkvička

28.12.2020

Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český herec Ladislav Mrkvička. Známou tvář českého filmu můžete znát například ze snímků Atentát či Dostih, popřípadě pak ze seriálů 30 případů majora Zemana,… (více)

Kino na hranici - on-line na konci listopadu

Kino na hranici - on-line na konci listopadu

10.11.2020

Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (více)

27. Český lev – výsledky

27. Český lev – výsledky

07.03.2020

Letošní 27. ročník cen České filmové a televizní akademie Český lev se tradičně udílel v pražském Rudolfinu. Večer, inspirovaný tradičním českým cibulákem, plný největších hvězd českého filmu… (více)

Vyhrajte cestu na filmový festival v Cannes

Vyhrajte cestu na filmový festival v Cannes

06.03.2020

Program Kreativní Evropa MEDIA letos v únoru už počtvrté vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu.… (více)

Reklama

Reklama