Bratrstvo neohrožených

1. díl Celkem se mi to i líbilo (jako když jíte salát nebo syrovej špenát, ani chutná ani není odporný, spíš prostě bez chuti), ale bohužel je to až příliš zdlouhavý (tou nudnou způsobou), postavy jsou až příliš schematický (tvrdej neschopnej sdírač velitel, výtečnej a schopnej jeho zástupce), z jejich výcviku se tam vlasně ukáže pár pobíhání po kopcích, několik seskoků z letadla nebo trenažeru a chvilka střílení. Jinak je to spíš skoro patetický a kdyby tam už bojovali, z patosu by to nevyšlo vůbec. Postavy kromě dvou výše zmíněných (nefanděme si, ani ti nejsou kdoví co) jsou zatím jak drak ve větru, papírový a plochý. A příběh je stokrát ohraný klišé, který si vyprávějí všichni vojáci nejen základní služby. Docela se rozmýšlím, jestli se budu dívat vůbec dál. (5.4.06) 2. Díl No, sice je to trošku zábavnější jak první díl (hlavně proto, že už vyšli do akce), ale pořád mi to přišlo jak epizoda ze seriálu 24 hodin. Zdlouhavý a nezáživný a triky na mě přímo řvaly Počítač! Jen by mě ještě zajímalo, jak mohla být ta operace považována za výtečnou a dodnes se o ní učí ve Westpointu. Asi jsem něco neviděl, nebo mi něco tvůrci zamlčeli, ale mně to nijak skvěle nepřipadlo. Běhat před kulkama těžkýho kulometu lze totiž vážně jen ve filmu. Ještě jsem se pořád nerozhodl, jestli se na to dodívám. Pokud se nerozhodnu ani při čtvrtým dílu, vykašlu se na to. (12.4.06) 3. Díl Třetí díl mě opět nepřesvědčil, že by to byl "nejlepší" nebo "výtečný" seriál. Tentokrát jsem si všímal hlavně té podivné nerovnoměrnosti v rozložení děje. Vím, že takhle by to možná mohlo být ve skutečnosti (ve 2. sv. v. jsem nebyl, takže fakt nevím), ale do seriálu se to podle mě nehodí. Jednu chvíli jsem se prostě strašlivě nudil blábolama alá ruská polívková opera a v další chvíli mě akčnost přitlačila do sedadla spolucestujícího třemi Gé. Ani ta akce se mi nezdála. Hodně mi připomínala východoněmecký indiánky: nepřítel pořád střílí, naši pořád umírají a padají z "koní" a pořád jich je tam jak much. Co se týká děje, nic moc se tam vlastně nestalo. Jeden dostal válečnou psychózu a než se z toho dostal, dostal to. I patosu je tam hodně viz. závěrečná scéna s tím psychotikem i závěr sám. (30.4.06) jindy Viděl jsem ještě čtyřku a pak sedmičku o tom románku s nemocniční sestrou. Jenže ani ty mě nepřesvědčily o kvalitách. Bojové sekvence jsou celkem zajímavý, hyperrealismus je nerealistický a nevyváženost mezi akcí a nudou čím dál víc nevyvážená. Jestli toto je nejlepší seriál všech dob, pak bych hodně rád viděl ten nejhorší (jen tak mimochodem, do sekce seriál nepočítám telenovely jakýhokoliv původu). Jindy Druhé opakování na Nově jenom potvrdilo "oblíbenost" tohoto výtvoru mezi lidmi, jak jsem ji avizoval dříve. Promítání někdy kolem jedné hodiny v noci od pondělí do čtvrtka ukazuje, že tento "šperk" neměl sledovanost ani poprvé, kdy jej též postupně přeřazovali do méně populárních nočních hodin. (05.04.2006)

Výborný válečný seriál, kvalitní režie i technické zpracování a stejně jako v případě Carnivale je toto dílo jeden ze skvostů produkce HBO. Další seriál, který nám ukázal, že i v televizi se dá točit kvalitně. Klobouk dolů před tímto výtvorem nabušeným akcí a smrtí, která k WWII neodmyslitelně patřila. Hudební doprovod, který složil Michael Kamen pěkně dokresluje brutální a syrovou atmosféru, a doprovází tak Easy Company na každém kroku. (9/10) (16.06.2003)

„Nebol som hrdina... Ale veľa som ich poznal.“ To už ani nie je seriál. Až nechutný 120-miliónový rozpočet a 600 (!) úctyhodne monumentálnych minút sa hravo vyrovnajú akémukoľvek celovečernému vojnovému dvojhodinovému veľkofilmu. Vrátane ZACHRÁŇTE VOJAKA RYANA. Práve jej strhujúci kritický a komerčný úspech inšpiroval jej režiséra Stevena Spielberga a jeho hereckú hviezdu, Toma Hanksa, v produkovaní seriálu „Bratstvo neohrozených“. Pojednáva o vo vojnovom pekle zdecimovanej Európy čoraz ubúdajúcejšom výsadku parašutistov. Špičková technická stránka (akčné scény, výprava, kostýmy, rekvizity, masky, strih zvukových efektov, realistické počítačové triky, kamera, hudba) poteší. Ale mimoriadne sa vydarila i práca s postavami, vzťahmi medzi nimi, ich charakterizáciou či dialógmi. Vidieť v jednej scéne Damiana Lewisa, Donnieho Wahlberga a Neala McDonougha je pohľad na nezaplatenie, hoci sa vám to ešte nemusí zdať, ale ke´d ich uvidíte prvý raz pokope, asi sa už zdať začne. Viac v mojom článku na Recenzie.org: http://recenzie.org/serialy/237-bratstvo-neohrozenych-100- (22.10.2009)

Výborná seriálová pocta té "největší z generací" a ultimátní spojenecká procházka velkou válkou od dne D až po V. Teď po vůbec prvním zhlédnutí ale váhám s pátou hvězdou a to protože jsem po většinu série zápolil s velkým počtem jmen a postav, jejich obměnou a změnou hodností. Možná je to jen moje nablblost, nicméně trošku mi to ten dojem zkazilo a měl problém se stoprocentně vžít. Na druhou stranu, právě tohle byla taková záruka proti trapnosti v heroismu a přehnanýmu sentimentu, který by lezl krkem. Jinak bez debat nadčasový dílo a produkce tak parádní, tý precizní válečný akce a čarovných lokací tolik, že to hned tak něco nepřekoná. Tedy, leda by vznikly další seasons na téma Korea, Vietnam, Střední Východ... 🤤 🇺🇸 Teď hurá na PACIFIC. "How could anyone ever know of the price paid by soldiers in terror, agony and bloodshed..." (07.05.2017)

Skutečně skvělý seriál, který svým rozmachem skoro ani nepatří na televizní obrazovky. Přesto ho tam budete opětovně rádi hledat, o to se vsadím. Příběh roty E, kterou sledujeme od výcviku až do konce války, se může směle řadit do zlatého fondu válečného filmu. Je velmi realisticky natočený, syrový, drsný a přitom (což u americké produkce dvakrát potěší) není patetický, zbytečně patriotický a slzopudný. Hlavní trumf "Bratrstva neohrožených" nespočívá v brilantně natočených bojových akcích, jeho hlavní síla je jinde - v čase, kdy vlastní boj neprobíhá a na povrch vyplouvají příběhy jednotlivých vojáků; v čase, kdy se tuží válkou zformovaná přátelství...Hnacím motorem každého výjimečného díla je nějaké poselství, které vysílá ke svým divákům. I v tomto bodě "Band of Brothers" funguje bezchybně, navíc v několika rovinách - klade otázky o hrdinství, utrpení, povinnosti, přátelství, o údělu vojáka a válce samotné. Pro mě je (i když od reality jistojistě stále hodně vzdáleným) důkazem absurdity a nepochopitelné krutosti jakéhokoliv válečného konfliktu. Což není rozhodně málo...Stačí vzpomenout na devátou epizodu se symbolickým názvem "Why We Fight", která se v mém osobním žebříčku zařadila mezi klenoty televizní tvorby. (29.06.2006)