Režie:
Jaroslav PapoušekScénář:
Jaroslav PapoušekKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, Helena Růžičková, František Husák, Petr Forman, Matěj Forman, Jiří Hrzán, Iva Janžurová, Věra Křesadlová, Eugen Jegorov (více)Obsahy(1)
Komedie Homolka a Tobolka je závěrem trilogie o slastech a strastech rodiny Homolků. Tentokrát se s pražskou rodinou setkáváme na zimní rekreaci v Krkonoších, kterou si sem přijeli (s předsevzetím, že na sebe budou po celou dobu hodní) za své peníze jaksepatří užít. A jak už titul nasvědčuje, peníze se jim na dovolené stanou hybnou pákou veškerého jejich počínání, o němž tvůrci vyprávějí se satirickým, až sarkastickým akcentem. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (2)
Recenze (302)
Homolkovci sú stále svojskí a premiestnenie deja do zimnej rekreácie filmu ako takému v ničom neuškodilo. Skôr som badal také tie lacnejšie rozuzlenia gagov a menej vypointovaných scénok. Už tie ich hlášky a ľudská nízkosť neviedli k takej poetike a postupom času účel, za ktorým bola trilógia taká úspešná, strácal svoje poslanie. To koncom filmu očividne chrabro a nedokázal som udržiavať vysokú koncentráciu počas celého sledovania. I tak relatívne obstojné. ()
Hlášky: Homolková: - "Co říkáš, táto?" Homolka: - "Co?" Homolková: - "Říkám, co říkáš tomu panorámatu?" Homolka: - "Je to žrádlo." Homolková: - "No, a co až budeme nahoře, to teprv budou panorámata." & Homolka: - "Každej normální civilizovanej člověk ví, že když tluče a někdo na něj tluče, tak tluče proto, aby netlouk." ()
Kdysi jsem třetí Homolky považoval za nejslabší díl, ale s každou reprízou se mi líbí víc a víc a dnes už je považuji za lepší než ty předchozí a svým způsobem dýchající na záda i jedničce. Možná je to tím, že nesází jen na dialogy a působí tak svižněji, možná jsou mi sedmdesátá léta bližší a tak je to pro mě mnohé ještě víc ze života, možná svou troškou přispěla i skvělá vedlejší Hrzánova linka s nucenou křečovitě organizovanou zábavou a nesnesitelně nadšeným Dytrichem. To vše pochopitelně jako přídavek k další výživné várce skvěle rozehraných situací, dialogů a hlášek. A jako bonus navíc Růžičková se svým nezapomenutelným striptýzem. ()
Za úspěch prvních dvou filmů si Homolkovi zasloužili odměnu, a proto vyrazili na dovolenou na hory. :-) Stylem se to vrací spíše k prvnímu dílu, kdy jsou opět středem pozornosti dialogy a hádky hlavních představitelů. Na dovolené člověk většinou potká spoustu postav a také tady jich přibylo, což se ukázalo jako dobrá volba. Není problém je zahrnout do svých hádek a rázem je více zábavy. Jiří Hrzán se pro role podobných tragédů narodil a tady mu to sedlo. Perfektní menší roli si střihl i neherec Stanislav Dytrich, který exceloval jako vedoucí zotavovny. Všechny postavy mě bavily a v hádkách si našly své místo. Rád se vracím ke čtyřem hvězdám. Prý soudruzi hodně natočeného materiálu zakazovali, ale režisér byl tak šikovný, že to vlastně ani není nijak poznat… možná by to bylo ještě lepší, ale to už jsou zbytečné řeči. Dobré je to i tak. ()
Filmem Homolka a tobolka byl proces transformace stylové satiry v čistokrevné komediální dílo dokončen. Vzhledem k politickému vývoji se nelze ničemu divit. Tvůrci v čele s Jaroslavem Papouškem naštěstí nezaprodali celou svou duši normalizačnímu molochovi a divák dnes nemusí obracet oči v sloup, jen se bavit a podle potřeby a nálady se usmívat a smát. Filmové komedii prospělo zapojení dalších postav do vytvoření lehce karikaturního prostředí organizované zimní rekreace. Herecké výkony jsou opět tou nejvýraznější složkou a jen díky nim není celá kontinuita trilogie Homolků zpřetrhána. Za hlavní postavu příběhu považuji akademického malíře Bedřicha Bradáčka (dobrý Jiří Hrzán) se svým nesmělým pokusem o vykonávání funkce kulturního referenta. Zatnout zuby někdy nestačí, pokud je vám protivné vše, co s novou prací souvisí. Následuje osvědčený čtyřlístek děda Homolka (velmi dobrý Josef Šebánek), babi Homolková (dobrá Marie Motlová), snacha Heduš (skvělá Helena Růžičková) a syn Ludva (dobrý František Husák) s rozmíškou malicherností, do nichž zapojují snad celé osazenstvo zimního rekreačního střediska. Výraznou postavou je vedoucí zotavovny (vynikající Stanislav Dytrich), který sám samotný má nadbytek sil k zábavě početného osazenstva horské chaty ve Špindlerově Mlýně. Nejvytíženější dětskou postavou je vedoucího syn Pepík (zajímavý Petr Kakeš) se svou upřímnou dychtivostí po pozornosti. Z dalších rolí: neposedná dvojčata Péťa (Petr Forman) a Máťa (Matěj Forman), po soukromí bažící novomanželé Burdovi (dobrá Iva Janžurová a zajímavý Eugen Jegorov), stejně postižení manželé Novákovi (šarmantní Věra Křesadlová a sympatický Jiří Čutka), neodbytná důchodkyně Dernáčková (velmi zajímavá Ludmila Roubíková), či bezprostřední sportovní referentka Pavla Chadimová (Eva Emmerová). Co Homolka, to jiný styl a subžánr, a přesto jsou navzájem propojeni. K zábavnému odreagování je tobolka vhodným doplňkem. ()
Galerie (23)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (15)
- Vedoucí zotavovny Radost je pan Stanislav Dytrich, původním povoláním číšník, který byl zaměstnancem rekreačního domu Dukla v Praze. Tam se s ním seznámila a objevila ho filmová parta Miloše Formana, Ivana Passera, Jaroslava Papouška a Miroslava Ondříčka. Před kamerou se poprvé objevil jako prodavač piva u hořícího domu ve filmu Hoří, má panenko (1967). (alonsanfan)
- Tehdejší vedoucí hotelu si vyměnil roli s vrchním z restaurace. (jenik71)
- „Když natáčeli v Krkonoších, paní Růžičková s panem Hrzánem museli odjíždět na divadelní představení do Prahy. Josef mě poprosil, abych mu po nich poslala něco k jídlu, dvě stovky a čistou košili,“ vzpomínala s úsměvem manželka Josefa Šebánka Marie. „Tak jsem usmažila pár kotlet a z dobré vůle přidala stokorunu navíc. Za několik hodin zazvonil telefon: 'Máňo, už mi nikdy nic neposílej! Kotlety sež… snědla Růžičková, Hrzán prochl… propil tři stovky. Ještě že mu ta moje košile byla velká.'“ (alonsanfan)
Reklama