Temný krystal: Věk vzdoru

Jim Henson vytvoril nový a pútavý svet. Tvory čo ho obývajú sú invenční, zaujímavý a častokrát strašidelný. Určite sa nejedná o rozprávkové postavičky, hoci niektoré sú celkom milé. V rámci žánru je to ale tradičné fantasy, ktoré je značne inšpirovaný tými známymi, ako je napríklad Pán prsteňov, ale je v ňom cítiť aj inšpirácia voči novým fantasy dielam, ktoré určite vo väčšej alebo menšej miere ovplyvnilo. Má v sebe veľa filozofie o dualite a o ceste hrdinu. A do toho nám celé toto dielo dabuje herecká elita. Najväčší problém je, že to zostáva nedokončené a možno tiež, že koniec toho všetkého už poznáme. To ale neznamená, že by nám putovanie trojice hrdinov prišlo nudné. Práve znalosť konca je v rámci vytvárania nových motívov a prehlbovania mytológie obrovskou zábavou. Leterrier sa prekonal a vdýchol v novej dobe starnúcemu dielu nový život. Mňa osobne to bavilo. Najobľúbenejšou postavou sa pre mňa stala Deet. S tou jej naivitou aj novo nadobudnutými schopnosťami. Určite to nie je dielo pre každého. Ale myslím si, že tí, ktorý v ňom dokážu nájsť tie presahy ( a je ich tam veľmi veľa) toto dielo ocenia. Je iné, svieže a veľmi, veľmi svojské. (16.11.2022)

Výborný vizuál ale ak diváka nezaujme dej ani postavy seriál môže byť aký chce. Ako poznamenal veľký fanúšik z LA, s titulkami by som si to zrejme nepozrel. A dlhá stopáž tiež veľmi nepomohla. Ako pre milovníkov fantasy a skôr tých fanúšikov čo videli aj film z roku 1982 asi povinnosť. Deti to však asi nezaujme. Svoje čaro to ale malo, no mna to nejako nebavilo. 3* (15.11.2019)

Luis Leterrier, režisér těžce průměrnejch nesmyslů, přišel se sérií, která bere umění filmu, animace a loutko-hry a povznáší ho vysoko nad rámec současný komerční tvorby (myslim si, že Age of Resistance moc lidí neuvidí a ti, co jsou posedlí Hrou o Trůny, nějaký loutkaření neocení). Aniž bych očekával pecku, která by mi vyrazila dech, už první epizoda mi vehnala do očí slzy blaha, naprosto mě unesla z reality a vhodila zpátky do dětství. Krásná kamera, nádherná hudba a dokonalý skloubení filmových technologií a praktik v jeden nesmírně okouzlující zážitek. Vytknout lze snad jenom jistou neživotnost postav vzhledem k absenci širší škály jejich výrazů. Kdo viděl a má rád původní film, zklamání není možný. (30.08.2019)

Strašně moc bych tomu přál pokračování. Age of Resistance, stejně jako původní film, neohromí až tak komplexním příběhem a, i přes štědrou porci 10 epizod, je to stále spíše jednodušší pohádková fantasy. Tvůrci šikovně rozšířili lore a dokázali objasnit některé nejasnosti z původního filmu, takže vaření z vody se také nekoná. Ze začátku mi spíše přišlo, že tvůrci docela válčí se samotnou narací a první dvě epizody byly k mému překvapení dost zdlouhavé, místy až nezáživné a jako úvod do příběhu poměrně chaotické. Nevtáhne to bohužel úplně na první dobrou. S každou epizodou je ale vidět, jak si jsou tvůrci stále jistější a jistější, začnou si víc pohrávat s kamerou i vyprávěním a celý příběh hezky graduje. Divák, který viděl původní film, ví, jak to skončí a tak mě ústupek ve finále nijak zvlášť nepřekvapil. I tak je ale seriál místy dost nekompromisní a některé smrti svou brutalitou dokáží zamávat i dospělým divákem. S tím se pojí u mé rozčarování z myšlenky, komu je vlastně Temný krystal určen. Je to totiž dílo přímo stvořené k neúspěchu. Pro děcka je to moc zdlouhavé, ponuré a v posledních dílech i necitlivě brutální. Teenager si zase radši pustí "něco cool" jako Trůny a z loutek bude mít leda tak prdel. A na dospělého je tam zase občas docela nadbytek infantilních scén (nekonečné hašteření mezi uječenými Skeksis zkoušelo i mou trpělivost). Age of Resistance na mě působí jako dílo určené pro specifickou skupinu diváků, což v kombinaci s drahou předrahou produkcí musí být vražedné (covid byl pomyslnou poslední kapkou). Pak je vlastně úplně jedno, že je to jinak naprosto čistá filmařina, ultimátní vizuální balada a celkově krásná pocta nejen původnímu Temnému krystalu, ale i loutkovému filmu obecně. Všechno je tam vypiplané do nejmenších detailů. Prostředí jsou ohromující - ponurá, barevná, rozmanitá, až epicky rozlehlá a přesto precizní a hlavně ručně dělaná. Občas si tvůrci dopomůžou digitálem, hlavně co se různých magických efektů týče, ale jinak ho divák skoro ani nepostřehne. Ten základ je pořád především loutkový. V dnešní době to působí ohromně svěže a věřím, že to nejlepší jsme ještě ani nestihli dostat. Tak snad někdy... jednou. (01.10.2020)

Přestože se tento výtvarný experiment hrubě nezdařil, jsem nucen ocenit alespoň samotnou snahu o nevšední zpracování. Jakožto zdejší hororový expert totiž dobře vím, že pro posun vpřed musíme mnohdy prozkoumat nejednu slepou uličku. Tvůrci vsadili na loutkový svět, který, ač detailisticky propracovaný, postrádá rozměr autenticity. Podrobíme-li pohyb postav důkladnějšímu zkoumání, velmi rychle v něm odhalíme jistou neplynulost a anatomickou nevěrohodnost. Stejně tak zarazí i permanentně neměnný výraz postav, v důsledku čehož nedokážou přesvědčivě projevovat své emoce. Diváky nepochybně odradí i banalita celého příběhu, který navíc v úvodních epizodách podstatně zápolí s narací. Doufal jsem, že The Dark Crystal: Age of Resistance dostojí svému jménu a dostane se i na decentní strašení, ale to by rasa Skeksiů nesměla připomínat úsměvné příšery z osmdesátkových hororových komedií. Seriál bych doporučil k projekci leda dětskému publiku a pouze z hluboké úcty, kterou chovám k půvabné Anye Taylor-Joy a jejímu svůdnému hlasu, neudělím odpad. (30.08.2019)