Bourák

Dva talentovaní bráškové si tak vydatně hráli s různými žánrovými odnožemi, až jim z toho vylezla Bouračka. Stylizovaný retro mišmaš je v našich končinách poměrně ojedinělým kusem. Travoltovsky disponovaný Ivan Trojan, co se navždy zasekl v období rock n´rollu, seká bezelstnou kreaci na taneční merendě i podvozkem vzácného Cadillacu. Špásuje s milenkou, drží si distanc od ženy i dcery, následně končí rodinou vystěhovaný v dílně. Zjeví se mu i jeho bratr Ondřej coby vypasený Elvis. Říkají mu Bourák. Výrazný part má také Jiří Macháček, bohatý podnikatel, který celoživotně miluje Bourákovu manželku, golfovou hůl nemá jen pro sportovní účely a zaměstnává Bourákovu dceru ve své herně s barem. Šlukdorfem, fiktivním městem (severočeské) neřesti, zní zpívaná angličtina Matěje Rupperta. To byl celkem závadný a vzduch otravný, nikoliv zábavný nápad. Okaté zadní projekce při jízdách autem posléze také postrádaly své opodstatnění, přepokládám, že byly úmyslné. A naprostým selháním je zoufalý dojezd filmu, kdy už se vlastně nic zajímavého ani nestane. Můžu napsat, že film vypadá z finančního hlediska poměrně dobře. O dost horší je jeho časté žánrové neukotvení, kdy film přeskakuje od jednoho k druhému, navíc výrazně laškuje s retro americkou kulturou, která není českému divákovi blízká. Petr Jarchovský nezvládl dát svým scenáristickým přechodům z žánru do žánru celistvost a významnou obsahovost, Ondřej Trojan režijně selhával, když se pokusil mnohé přepálené sekvence nenápadně vypointovat. Na Ivana Trojana a Jiřího Macháčka je herecký spoleh, společnost jim dělaly herecké kolegyně Kristýna Boková a Veronika Marková. Výsledkem snaživých hrátek je dočista rozpačitý originální odér, co se line z uměleckých triček bratrů z Želar. 6/10 (01.11.2020)

Je to opravdu tak jednoduché, že se sklepácký humor přežil? Jistě, generace se střídají a každá má to svoje, ale tak tvrdé odmítnutí nebylo vysloveně nutné. Mezi těmi současnými českými filmy, které nejsou lacinou romantickou komedií, patří Bourák mezi ty dobré kousky s jemným retro nádechem a dobrou satirou. Navíc velice dobře funguje rámování příběhu do stylového koncertu (výborná zejména Černochová a Graves) a Veronika Marková si klidně může připsat všechny frčky za objev roku, protože tak přirozená mladá herečka tu už dlouho nebyla. (15.10.2022)

Základním problémem recenze tohoto filmu je otázka, co recenzovat. Pokleslost na pokleslost, vylepšovaná uměleckou zdatností značné části herců. Rádobyangažovanost bez zubů, děj bez děje, jistota rozpadlosti, neumětelství a prázdnoty. Humor prostý humoru. Dost to připomíná někdejšího Steklého HROCHA; tehdy se tam, mj., znemožnila Helena Blehárová. Obdobnou páskovskou atmosféru během počátku padesátých let mnohem lépe vystihl nebožtík Josef Škvorecký. (03.03.2023)

Jen na Trojanovi, ani Trojanech (a Macháčkovi), očividně slušnou komedii nepostavíš. Jako pár světlých momentů to má, ale jinak jsem měl místy pocit, že jde o nějakou Troškovinu, nedejbože Magnuskovinu. Není to ani život člověka, ani sociální kritika v hořké komedii. Je to spíš smutné pousmání nad sestupnou tendencí české "komedie" s pár slušnými a zbytkem příšerných hereckých výkonů. Alespoň ten happyend je milý, jak z pohádky. (09.07.2020)

V souvislosti s Bourákem mě na první místě vyvstává otázka, co vůbec úspěšného režiséra, jeho úspěšného hereckého bráchu s úspěšným scénáristou vedlo k tomu zrealizovat takovou frašku. Ale tak pojďme si to rozebrat postupně a s chladnou hlavou. Film se odehrává v nějakém fiktivním městě. Zároveň je ale snímek ,,jako zasazen.´´ do jakéhosi alternativního světa s velkou stylizací, který je naprosto vzdálen tomu běžnému. Tím pádem jsem tvůrcům první čtvthodinku odpouštěl, že vcelku nic nedává smysl a postavy jsou velice prapodivné. Napadlo mě, že to je záměr a mohlo by se jednat o dobrý úlet. A mohu říct, že úlet to rozhodně byl ale v žádném případě ne dobrý. Stylizace filmu se totiž postupem času začne jevit jako naprosto nesmyslná, bez nějakých pravidel a využití. Celá stojí jen na tom, že sledujeme sérii bizárních výjevů jejichž smysl by často nerozluštil ani Sherlock Holmes, povětšinou nejsou vůbec vtipné a dohromady netvoří nějaký kompaktní děj, který by měl začátek, prostředek a konec, načasované situace apod. Většinou se jen tak náhodile střídají scény ve kterých náhodně kmitají postavy, které jsou jen karikatury bez špetky plastičnosti, zábavnosti a sympatíí. Tohle by snad mohl napsat i robot nebo Troška, když dělá Kameňák, na který jsem si v kině bohužel několikrát vzpomněl. Jarchovský je asi definitivně scénáristicky za zenitem, páč tohle je z jeho strany opravdu těžký průser. Ivan Trojan je zase schopný herec ale na titulní postavu se vůbec nehodí a nemá co hrát. Ondřej Trojan je pro změnu dobrý režisér, což nám i tady sem tam ukazuje ale tohle není jeho žánr. Opět se tedy stavím před úvodní otázku ,,proč do toho tato trojice šla?.´´ A já skutečně nevím. Mohu se jen ptát sám sebe, proč dávám smířlivé dvě hvězdy. Možná proto, že jsou mi tvůrci sympatičtí a za tohle je ostatní sežerou až, až, ačkoliv Ivan Trojan se do této role opravdu nehodil. Možná proto, že hudba ve filmu není špatná. Možná proto, že zápletka s Macháčkem měla potenciál .  A on mě tady celkově sem tam právě  pobavil jen Macháček coby zblážněný Bingo. Otázkou je, jestli to neříká o filmu vše, pokud je na něm nejlepší právě Macháček (o hodně slabší než v minulém Tomanovi.), jehož dějový oblouk je  navíc  sice asi nejvýraznější a nejzábavnější (až jsem si místy říkal....není on hlavní postavou?),  ale taky celkem WTF.  Bohužel ve výsledku vzniklo opravdu velmi nepovedené dílo, které bych nejradši navrhl pro rituální spálení, aby si tvůrci neudělali ostudu a celý svět na tento jejich počin zapomenul. (12.06.2020)