Afrika na Pionieri
Through Africa on a Pioneer
VOD (3)
Obsahy(1)
Cesta napříč africkým kontinentem na legendárních a hodně starých motorkách Jawa Pionýr. Celovečerní road movie Afrikou na Pionýru přináší ještě bláznivější a odvážnější výpravu, než jaké známe díky žlutým trabantům Dana Přibáně. Právě jedné z kultovních expedic žlutých trabantů se vedoucí výpravy motorek do Afriky, dobrodruh a režisér Marek Slobodník sám na své Jawě 250 účastnil. Podobně, jako výrazné postavy filmových komiksových vesmírů dostávají vlastní filmy, tak i jeho samostatné dobrodružství Afrikou na Pionýru mohou brát diváci jako takzvaný „spin-off“.
Cestovatelský dokument Afrikou na Pionýru ukáže dobrodružství, které nezná hranice a které žene možnosti vlastního těla i svobodu ducha až do nejvyšších otáček. A zároveň přinese úchvatné záběry a pohled na přírodu a život Afriky, jaký nemá obdoby. Pět jezdců strávilo v sedle Jawy Pionýr pět měsíců, ze střední Evropy ke Kapskému městu ujelo přes 15 000 kilometrů. Na tom nejméně pohodlném dopravním prostředku projeli pouští, pralesem i savanou, protnuli rovník a profrčeli kolem Kilimandžára a dorazili až na nejjižnější místo afrického kontinentu, na Střelkový mys, kde se setkává Indický oceán s Atlantickým. Během cesty spotřebovali 2500 litrů benzínu, natočili 360 hodin záběrů, provedli snad milion drobných oprav a prožili si dvě malárie. „Afrika nám dala úplně jiný pohled na život. Zažili jsme na cestě takovou volnost, jakou si v dnešním uspěchaném světě dokáže představit jen málokdo. Uvědomili jsme si, že právě svoboda je to největší bohatství, které máme,“ říká cestovatel a dobrodruh Marek Slobodník.
Z mnoha hodin natočeného materiálu sestavil tým dobrodruhů průřez toho nejzajímavějšího. Vedle opojného pocitu svobody zažili jezdci i řadu dramatických a nebezpečných situací. Kromě nádherných panenských pláží Mozambiku se museli vyrovnat s nekonečnou pouští Súdánu, v etiopském vězení se potkali s utečenci mířícími do Evropy, odvážili se do největšího městského slumu Kibera v Keni a dva z nich pak podstoupili vlastní boj s nebezpečnou a mnohdy smrtící malárií.
(Bontonfilm)
Videa (3)
Recenze (100)
A ten šílený, i když nakonec uskutečněný, plán a strasti plná cesta, jež dokonce přestala být na deset dní sranda, se nakonec stala duševním obohacením, je to nejen road movie ale i přírodopisný a sociální dokument z kontinentu zrodu člověka...zajímavý výlet do minulosti, jež je zašpiněná současností, ale vidět zase jednou veselé a skotačící africké děti či inspirativně pomáhající osoby, člověka nádherně na chvíli uchlácholí, takže díky, chalani. [Kino Citadela] ()
Nemohla jsem se rozhodnout, jestli 4 nebo 5 *. Tak dávám 5, protože mi to dnes opravdu sedlo. Je to neuvěřitelně oddechové, sálá z toho strašně příjemná atmosféra a vsichni kluci jsou strašně sympatičtí a vtipní. Nejradši bych si dnes pustila nějakou 10 hodinovou verzi. Jedná se o zajimavy dokument a přeji chlapům, ať se jim jejich sny dále plni a svoboda v srdci a v mysli jim zůstane navždy. Krásný relax a skvěle vybraná destinace. ()
Pekné, ale nie až tak originálne, zmenila sa len národnosť a mašina a potom už je to cesta po africkom vidieku, mestá sa obišli schválne, tie nemajú taký šmrnc. Ale tak jeden cestovateľ sa zahral aj na hudobníka, dokonca priviedol k Afričanom aj cigánske pesničky, takže veľký multikultúrny úspech. Inak také neúplné, skôr taká zmes záberov a skečov, tu sme zažili toto, tu nás trocha potrápila malária, zaujímavý bol ale rozhovor s pánom zo Somálska, ktorý popísal, ako on a jeho súkmeňovci chodia po známych trasách smerom do Germánie, kde idú začať nový život. Určite plný pracovitosti, prispôsobivosti a obohatenia, zvyčajne mačetového, lebo správny inžinier sa bez rezného nástroja nezaobíde. Avšak žiadnu vojnu nespomínal, ani žeby utekal kvôli nebezpečiu. Zvláštne. Veď tie mimovládky tvrdia, že v tých gumených člnoch to je samý vojnový utečenec, čo pri ostreľovaní svojej dediny nestihol vziať pas, tak má len mobil, no a tak narýchlo utekal, že tam nechal bojovať len svoju ženu a deti. Hm, tak asi len výnimka, čo potvrdzuje pravidlo, ale dokument úplne výnimočný nebol, tak ako aj čudný komentár s hlasom Kemku, ktorý celý koncept trocha ruší. ()
Partia z Banskej Bystrica zažíva podobný tip "dobrodruženia" ako českí kolegovia s ich Trabantem. Aj koncepčne to stavajú na podobných základoch, akurát konkrétne výstupy sú jedinečné a originálne. Otázka však znie, či trucovaním a zámerným vyhýbaním sa "ľudnatejšími a komerčnejšie dostupnými miestami" si odvážlivci nevytvárajú rovnako sebestredný kult ako ľudia, ktorí cestujú kvôli fyzickému oddychu na tzv. bezpečnejšie a stavanejšie miesta. Uvidíme, predpokladám, že vyjde niekoľko volumes a pokračovaní, rozpočty sa budú zvyšovať, takisto fanbase a povedomie okolo partie. Trend je jasne nastavený a len dúfajme, že aj ďalšie časti budú svieže na historky, techniku spracovania a samotný elán. ()
Sledování v průběhu pandemie COVID-19 v autokině na nákladovém nádraží Žižkov dodalo snímku trochu jiný rozměr. O to víc jsem si asi užil tu bezstarostnou atmosféru, kterou z plátna hlavní protagonista a šílenec v dobrém slova smyslu, který dal celý projekt dohromady - Marek Slovodník, šíří. Chápu, že nebýt "trabantistů", tak by Afrikou na pionýru nikdy nevzniklo, ale za sebe musím přiznat, že mě jednostopá verze cestování paradoxně bavila více, než její dvoustopí "rodičové". Abych neuváděl jen samé osobně zaujaté vjemy, tak je třeba rozhodně ocenit výbornou kompozici záběrů, které jawisti po cestě pořídili. ()
Galerie (49)
Photo © Marek Slobodník
Zajímavosti (13)
- V Keni navštívili chlapci najväčší africký mestský slum Kibera, kde žije väčšina obyvateľov v extrémnej chudobe a zarába menej ako 1 dolár za deň. Väčšina ľudí je drogovo závislá a mnohí žijú s výrusom HIV. Prípady napadnutia a znásilnenia sú tu bežné. (ČSFD)
- Parametry malého motocyklu Jawa 50: Zdvihový objem 49,8 cm 3, tři rychlosti – nožní pákou, objem nádrže 5,5 litru, hmotnost 65 kg (bez paliva), užitečná hmotnost 160 kg, největší rychlost 65 km/h, průměrná spotřeba paliva 2,3 l na 100 km, při plném zatížení 3,2 l na 100 km. (sator)
- Marek Slobodník přiznal, že vyjet v únoru při minus dvanácti stupních na motorkách nebyl logisticky šťastný nápad. Když dorazili Do Vráblů byli zmrzlí na kost. Nakonec dostali nabídku od kamaráda, který jel s prázdnou dodávkou do Itálie, že je tam odveze. Markovi to přišlo ponižující, ale nakonec pochopil, že by jinak nejspíš umrzli. (sator)
Reklama