Emma.
Emma.
Emma.
Emma.
Emma.
Emma.
Režie:
Autumn de WildeScénář:
Eleanor CattonKamera:
Christopher BlauveltHrají:
Anya Taylor-Joy, Johnny Flynn, Bill Nighy, Callum Turner, Mia Goth, Miranda Hart, Josh O'Connor, Rupert Graves, Gemma Whelan, Chloe Pirrie, Tanya Reynolds (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Emma Woodhouseová (Anya Taylor-Joy) je hezká, chytrá, bohatá a na svou dobu notně emancipovaná. Navíc disponuje velmi zvláštním talentem, schopností svádět dohromady jedince opačného pohlaví a dopravovat je až před oltář. Tedy alespoň si to o sobě začne myslet, když několika mistrovskými tahy provdá svou vychovatelku za bohatého vdovce. Jejím dalším projektem se stane plánované spojení mladičké a naivní Harriet s místním farářem. Přestože Emmin otec (Bill Nighy) ji varuje, aby si nezahrávala, a její přítel z dětství George Knightley se jí snaží vysvětlit, že lásce se poručit nedá, dohazovačka Emma tlačí Harriet do sňatku s knězem silou umanutého Amora. Vše bohužel skončí nezdarem, katastrofou a spoustou prolitých slz, citovým uragánem, v jehož epicentru se ocitne právě Emma, které nezdar rozmetá všechny životní jistoty. Až potom pochopí, že toho pravého si každý musí najít sám a že to hledání paradoxně nemusí být až tak těžké, protože někdy ho můžete mít celý život přímo před očima. Jen nesmíte být slepí. (Cinemart)
(více)Videa (8)
Recenze (133)
Nová Emma. u mě za starší Emmou silně zaostala. Zatímco původní hlavní hrdinka dokázala působit přes svou sebestřednost a bezohlednost i mile, ta nová mi byla po celou dobu dost protivná. Největším zklamáním pro mě ale bylo obsazení; jediným přínosem byl Bill Nighy (který měl hanebně málo prostoru), Anya Taylor- Joy byla pro mě neutrální, ale všichni ostatní mi prostě nesedli. Největším šokem bylo asi obsazení Mii Goth do role Harriet Smith, když ji srovnám s Toni Collette... Taky by mě zajímalo, proč se pan Elton neustále tvářil jako upír, který je už jen kousek od krční tepny své oběti- Drákula hadr. Pro srovnání s filmem z roku 1996 to bylo dobré, ale reprízu si dám asi těžko. ()
Emma je dobová komedie na motivy knihy z pera Jane Austenové, které dala světu nespočet klasik červené knihovny. To nezbytně znamená i řadu televizních a filmových adaptací, z nichž je Emma rozhodně jednou z těch slabších. Knihu neznám takže z tohoto pohledu se to špatní hodnotí, ale dá se rozhodně říci, že tato filmová adaptace je poměrně chaotická a dějově nezajímavá. To podporuje i cast, který je až zoufale tuctový a nesympatický. A to platí pro všechny. Včetně hlavní postavy, kterou ztvárnila Anya Taylor-Joy, která mi normálně nevadí, ale v dobových kulisách působila dost nepatřičně a ztraceně. Ve finále tak jde o promrhané dvě hodiny. ()
Nejnovější zpracování austenovské klasiky mě příjemně překvapilo. Emma, ač nejmodernější ze všech filmových Em, je tu možná své předloze povahově nejvěrnější. Bizarně pohádkové kulisy zdůrazňují, že se příběh odehrává v čase-nečase a z reálného historického pozadí si vypůjčuje pouze statutární sociální rámec. Tak, aby se milovník Austenové nažral a teenager zůstal celý. Vynikající Anya Taylor-Joy dokáže v jedné vteřině svou postavou přezíravě opovrhovat a posílat ji okatě do hrobu minulých staletí, ale současně pro její jen zdánlivě povrchní povahu u diváka vzbuzuje hluboký soucit i sympatie. Vlastně myslím, že takhle britskou a přitom globálně současnou Emmu před Anyou nikdo nepředvedl. Otázkou zůstává, jestli současný mladý člověk dokáže ještě rozumět lásce, která byla citovým vzplanutím, a jako taková obohacovala celé dni, roky i život. Nejen pět minut v posteli. ()
Pozerať sa dve hodiny na to, ako si privilegované vrstvy v Anglicku užívajú svojho postavenia, a jediné, čo im ich šlachtická krv nezaručuje, je pravá láska, nepovažujem za príliš veľkú zábavu. Úprimne som sa dokonca istú časť filmu výrazne nudil. Na druhej strane si ale cením skvelé kostýmy, dobovú atmosféru a chémiu medzi ústrednou dvojicou – Anyou Taylor-Joy a Johnnym Flynnom. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (6)
- Název filmu má nezvykle na konci tečku. Podle režiséra to má symbolizovat, že se jedná o „dobový“ kousek, který je zasazen do své éry. (TaNya_)
- Film byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy od Jane Austen. (SONY_)
- Všechna zpívaná vystoupení ve filmu jsou skutečná a účinkujícími byli opravdu herci. (TaNya_)
Související novinky
Šarlatán má 10 nominací na polské Orly
Polská filmová akademie zveřejnila kompletní seznam nominací pro Polské filmové ceny - Orly v rámci jejich 31. ročníku. Akademici letos vybírali ze seznamu celkem 130 děl, z čehož bylo 31… (více)
Na původní Emmu z roku 1996 si pamatuji jen mlhavě a určitě si ji někdy zase připomenu. Tak mlhavě, že jsem v podstatě toto bral jako úplně nový film. Pokud k tomu divák přistoupí jako ke klasickému příběhu z devatenáctého století, bude hned od počátku zděšen z mluvy a dialogů. Pokud však něco ví (případně četl) od pisatelky předlohy Jane Austenové a o viktriánském období v Anglii, bude hned na té správné frekvenci a film si bude od první minuty užívat. Co však praští do očí doslova jako první je dechberoucí výprava. Tvůrci si s dobovými kostýmy, exteriéry i interiéry vyhráli opravdu dokonale ! A krásná byla i samotná stará dobrá Anglie s nádherně zelenými trávníky, stády ovcí a panskými rodovými sídly. Je to neuvěřitelné, ale tehdy byla Británie skutečná světová velmoc... Stačilo necelých 150 let a co je z ní dnes? A to se ještě neodtrhli Skotové k čemuž velmi záhy dojde... Ačkoliv Austenová své hrdinky ráda staví do emancipovaných rolí a nechává je jít tzv.proti proudu realita doby byla naprosto jiná. Tehdejší mladá dáma z vyšších vrstev si žila v relativním blahobytu, ale neskutečné nudě. Etika jasně stanovovala pravidla chování honorace. Týkalo se to všeho. Jak sedět, kam koukat, kdy koho oslovit... V mladých dámách navíc bouřila jejich probouzející se sexualita, kterou ale neměly jak ventilovat... Zbývaly různé kroužky se stejně zoufalými společnicemi jako vyšívání, kreslení, náboženství, případně procházky. Muži oproti nim měli až nesktečně široké pole aktivit, kterým se mohli věnovat... Možná, že právě někde zde začala v pocitu nespravedlnosti v dusném podhoubí rašit dnešní až leckdy militantní emancipace končící na přelomu století vznikem organizace National Society for Women's Suffrage... Dále už to známe. Dvě světové války, další ženské revoluce v šedesátých a sedmdesátých letech a dnes už se chce po mužích aby byli na mateřské a ideálně i při tom kojili... Opět jsme u toho... Stačilo jen 150 let... :-) ! Spousta diváků odsuzuje herecké výkony, ale mně se tu všichni moc líbili, hlavně Emma. Okatá Američanka Anya Taylor-Joy se mi kupodivu v soudobých filmech moc nelíbí ani jako žena, ale v šlechtickém outfitu s dobovým účesem jí to neskutečně seklo a její Angličanku jsem jí dokonale věřil! Pokud tato Emma nebyla tak satirická a koketní jako ta původní je možná jenom dobře, protože alespoň pro mne to mělo o to větší punc dobové reálnosti. Komu by připadal život privilegovaných dívek k nesnesení, stačí se podívat jen kolem nich. Na ty nehybně stojící sloužící v rozích panských pokojů, kteří čekali na jakékoliv zavolání aby přinesli cherry nebo zástěnu proti průvanu. To musela být teprve služba a to se ještě ani oni neměli nejhůře. Což teprve taková spodina? Ta měla hluboko do talíře, dřela celý den, ale měla jednu velkou svobodu na rozdíl od panstva. Mohla si mezi sebou říkat co chtěla a kdy chtěla. Třeba obyčejné mám tě rád, bez strachu z ostudy pro porušení společenských norem privilegovaných vrstev. Dávám za 4 šálky pravého anglického čaje! * * * * () (méně) (více)