Režie:
Agnieszka HollandScénář:
Marek EpsteinKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Antoni Komasa-ŁazarkiewiczHrají:
Ivan Trojan, Josef Trojan, Juraj Loj, Jaroslava Pokorná, Martin Myšička, Miroslav Hanuš, Jiří Černý, Tomáš Jeřábek, Jan Budař, Melika Yildiz, Martin Sitta (více)Obsahy(1)
Strhující životopisné drama výjimečného muže obdařeného léčitelskými schopnostmi na pozadí dobových událostí. Příběh je inspirován skutečnými osudy léčitele Jana Mikoláška, na kterého se v průběhu několika desetiletí obracely s prosbou o pomoc tisíce lidí ze všech společenských vrstev včetně nejvýznamnějších osobností politického i kulturního života. Mikolášek je člověk bez odborného lékařského vzdělání, ale s nevšedním a nevysvětlitelným nadáním diagnostikovat a pomocí bylinek léčit nemoci, se kterými si ani doktoři nevědí rady. Jeho mimořádné schopnosti jsou však vykoupeny bojem s vlastními démony. Léčitelství je jeho vnitřní spásou a ochranou před sebou samým… (Cinemart)
(více)Videa (7)
Recenze (620)
Dobrý herec pro Hollandku i přes pyj skočí. Tak nám Epštajn nekompromisně poslal Ivana do prdele, ovšem i tak lze jeho fabulační hyperbolu, za níž by mu Mikulášek patrně namíchal nějakou extra léčivou směs z rulíku, potměchuti a bolehlavu, rozhodně považovat za trefu do hnědého. K dobru mu je nutno přičíst zejména to, že ukrutně přeceňovaná bába Hollandová natočila asi nejlepší film své kariéry, ke zlu pak snad jen ten pičoidní zkrat na konci, který nepochybně zasponzoroval Gůgl. Já fuckt, kurva, nemám chuť ani náladu po skončení dvouhodinového filmu ještě půl hodiny internetovat, jak to vlastně dopadlo, a příště kategoricky vyžaduji plný dezinformační servis, Epštajne!!! Každopádně se se zdejší kohortou artových hnědopichů tentokráte výjimečně shodneme, že nejméně polovina zásluh za finální produkt musí být jednoznačně přičtena nejlepšímu mimickému útočníkovi své generace! Takoví Vetchý nebo Langmajer by sice bezesporu byli daleko věrohodnější buzeranti, ovšem vidět je v této roli, asi by jednoho spíše rozbolely hemoroidy, zduřela mu prostata a měl by neodolatelnou chuť zahrát si volejbal s diváky TV Hovna, dát si páku s Vašutem, pomrkávat na zatuchlé padesátnice či se toulat Ulicí. Ivan je holt král, který navíc nikdy neprostituuje pod svou důstojnost, a toho mýtického chcankověštce a božího bukanýra, vykresleného jako totálního labilního kokota, dal s dokonalostí sobě vlastní, uhrančivou grácií a neochvějným heterošarmem, i když musel být při tom natáčení dost v Loji. Jeho úžasný výkon trochu hatilo pouze to, že maskér zřejmě chytil kovid a chudák Mistr si to musel patlat sám. Ve středním věku tak místy vypadá, jako by se právě napudroval na gájprájd Wehrmachtu, jako starší pak dost připomíná Stinga po tantrickém maratonu. ()
Šarlatán je ve snaze převyprávět celý život Jana Mikoláška často didaktický a doslovný (počáteční flashbacky fungují i bez toho, aby byly uvozovány čtením Mikoláškova životopisu, jak se děje později během výslechu a soudního vyšetřování). Některé situace jsou zbytečně tlačeny do krajnosti a pár replik vyznívá strojeně, ale celkově je styl vyprávění střízlivý, nepatetický, odpovídající snaze držet si od hlavního hrdiny mírný odstup (mj. i ve způsobu jeho snímání). Díky uvedenému se Hollandové s Epsteinem daří protagonistu vykreslit jako rozporuplnou osobnost, byť zpochybňují pouze jeho morální kvality, nikoliv metodu diagnostiky (upřené zírání do moči z filmu naopak vychází jako spolehlivý způsob, jak zjistit, jestli máte zánět močových cest, cukrovku nebo už to můžete zabalit). Jeho záchvaty zuřivosti a jiné projevy krutosti přitom vždy souvisejí s nemožností léčit a postupně sílí a mají ničivější dopad (útok na otce sekerou, zabíjení koťat, bylinná směs pro těhotnou manželku, přenesení viny a hypoteticky také trestu smrti na jiného člověka).___Pokud je Mikoláškův asistent František výrazně sympatičtější postavou, pak v důsledku toho, že poznáváme výhradně jeho pozitivní stránku (v mnoha scénách je pouze pohledným erotickým objektem) a nemáme možnost pochopit hlouběji např. čím jej Mikolášek přitahoval (důvodem přitom není fixace vyprávěcího hlediska na Mikoláška – film jej opakovaně opouští).___V úvodní scéně sice sledujeme naturalisticky zachycenou smrt Zápotockého, ale dál politické okolnosti nejsou zohledňovány nad rámec čtení novinových pamfletů. Do Mikoláškova života režim, ať nacistický nebo komunistický, vždy jen znenadání násilně vpadne, takže zásah gestapa vyznívá jako osobní msta a u soudního procesu na konci padesátých let není příliš zřejmé, čím léčitel mocným tolik vadil.___Nejde o kvalitativně výjimečný či tematicky nějak zásadní počin (jakkoli minimálně řemeslně se vymyká valné většině tuzemské produkce), ale až bude příští rok sbírat různé filmové ceny, k čemuž vzhledem k mizivé konkurenci pravděpodobně dojde, nebudu mít – na rozdíl od jiných oceňovaných prestižních biopiců – při každé z nich pocit, že někde na světě muselo umřít koťátko. 70% ()
Veľmi komorné, niekedy až nadmieru. Po cca 45 minútach sa to začne uberať zvláštnym smerom. Nielenže niektorým hercom nie je rozumieť, čo hovoria, ale téma sa otáča stále hrejivejším smerom, čo som vôbec nečakal. Ak by to však bolo natočené decentne, tak nie je problém. Veď nakoniec aj o prenasledovanom Turingovi sa to natočilo akceptovateľne. Toto bolo nejak cez čiaru. Nahý lilipután Loj v kuloároch zvaný aj Hnoj bozkávajúci sa s Trojanom a mravec, ktorý mu lezie do prdele, ako tam ležia na lúke, to mal byť estetický zážitok? Nikam to dej neposúva a pre 90% divákov je taká scéna nepotrebná najmä keď sme už dávno pochopili, že „hrdina“ je gay. A to, čo zrobil s tým mačkami, to mi obrátilo totálne žalúdok za to ochrancovia zvierat radi nebudú. Za scenáristické prázdno hovorí scénka, kde Loj hovorí Trojanovi, že vypálili Lidice. Trojan kuká jak buchnutý mechom a pýta sa, že prečo. Už vtedy ma napadlo, či ten človek žije v totálnej bubline a nemá ani šajnu o atentáte na Heydricha. Vzápätí moje myšlienky Loj potvrdil: „Bola to pomsta. Bol atentát na Heydricha.“ Ja len toľko, že časový odstup medzi atentátom a vypálením Lidic bol 5 dní a ak o takej veľkej udalosti náš mastičkár či šarlatán dovtedy nevedel, tak to je skutočne na považenie. S blížiacim sa záverom som ešte vyvrátil kávu vidiac Trojana ako nakladá Loja do zadku a režisérka nechá priblížiť záber na ich rapavé chodidlá. ()
Na oko výborný český film, který minimálně po stránce výpravy dokáže konkurovat i zahraniční produkci. Trojan hraje takový svůj herecký standard ale příběhově mi to přišlo vlažné a o dané postavě jsem se moc nedozvěděl a konec mě nechal úplně chladným. Na české poměry vysoce nadstandardní film, jinak pouze lepší průměr. ()
To, co neumíme, nebo co nechceme, točit my, Češi, musí za nás natočit Polka. Škoda místy trochu slabšího scénáře (docela mi chybělo osvětlení motivace režimu iniciovat vykonstruovaný monstrproces právě s léčitelem, trochu moc plochá postava asistenta-milence atd.), za to kamera pana Štrby byla malebná a podařená...Trojan excelentní... Komunismus byl peklem na Zemi, je dobře to stále dokola znova a znova opakovat! ()
Galerie (57)
Zajímavosti (38)
- „Mám velmi dobrou zkušenost s českými štáby. Možná k tomu přispívá i fakt, že jsem sama tak trochu Češka, znám tuhle zemi, mám tady nějakou minulost, mluvím česky, všichni mě tady berou za svou, takže točit tady bylo vždy velmi příjemné. A tohle pro mě bylo šťastné natáčení, protože všichni dělali přesně to, co jsem chtěla, měla jsem pocit, že nám všichni pomáhají,“ uvedla režisérka Agnieszka Holland. (SONY_)
- Automobil Škoda 1200, který v několika záběrech v počátku filmu stojí v ulici před Mikoláškovou vilou, má poznávací značku AJ-80-77. Tato série byla ale přidělována až v polovině šedesátých let a v době, kdy se děj odehrává, tak neexistovala. (Martin_L)
- Scéna s popravou za války se natáčela u tzv. Ejpovických tunelů. Ty vznikly v padesátých letech pro přeložení toku Klabavy kvůli lomu na železnou rudu. Místo natáčení je přístupné a nachází se kousek od zatopeného lomu. (Martin_Happy)
Reklama