Noc hrůzy

Pozerať Gothic doma sám večer je nezmysel. Perfektne sa hodí na nejaký špecifický hororový, béčkový, alebo brakový festival. Aj napriek tomu, že sa o brak nejedná. Omnoho lepšie by vyznel na polnočnej projekcii, keby ste už mali za sebou nejaké to Hammerovské besnenie a nejakého Bavu. Potom si pohodlne sadli unavený do sedačky a vzhliadli Gothic. Možno dostanete chuť na nejaké drogy a po nich napíšete kultovú knihu, ktorá sa stane bestsellerom a vy sa stanete klasikom literatúry. Takéto fikcie sú fajn, len tento film mohol byť trochu viac dotiahnutý do konca. Pre priaznivcov žánru (je to ale iba horor?) povinnosť, pre ostatných vzorka niečoho netradičného, na ktorú by ju mohli nalákať známi britskí herci. Je ale trochu nemilé, keď už som pri tom Hammere, že Byrne bohužiaľ na Pricea nemá. (02.06.2014)

Možná by Russell dokázal natočil dobrý horror, kdyby si přestal hrát na umělce. Tenhle podivný mix historického filmu, horroru a umění není ani moc umění, ani moc horror a ani té historie tam není mnoho. Přestože chvílemi působivé díky výborné atmosféře a několika vydařeným momentům, jako celek nakonec spíš rozpačité. Je to sice osobité, přesto poněkud samoúčelné ve své snaze šokovat a velmi často nudné, takže jsem se v závěru pokrčením ramen musel ptát "Hm, a co jako?" (08.12.2012)

Společenské hry se postupně mění v noční můry, jejichž provokativní osten poněkud otupil zub času. Působivé výtvarné obrazy (jak je pro K.Russella typické) hrůz a děsů ( lebky, pijavice, krysy, hořící strom, pavučiny, noční můra - oživlý obraz od H.Fuseliho, zvrácené vášně, nahota a krev) podkresluje skvělá psychadelická hudba ( Thomas Dolby) měnící se v určitých momentech na šepoty a skřeky. V rozhovovoru pro německou Cinemu odpověděl K.Russell na dotaz: ,,Jak se vám podařilo udělat ženská ňadra s očima?" takto: ,,Přiznávám, bylo velmi obtížné najít pro natáčení dívku, která má oči místo bradavek..." Film, jehož obsah se téměř nedá reprodukovat, je jednou velkou jízdou do temných kobek předpeklí. (13.09.2012)

Povestný literárno-mysticko-duchársky happening vo vile básnika lorda Byrona na brehu Ženevského jazera v lete roku 1816 bol podkladom pre vznik vizuálne vydarených hororových scén Kena Russela, ukazujúcich, čo sa v noci podľa predstáv režiséra stalo. Verné historické ukotvenie deja a postáv (okrem lorda Byrona a jeho lekára Polidoriho vďaka silnej búrke strávili noc v jeho vile romantický básnik Percy Bysshe Shelly, jeho 19 ročná manželka Mary Shellyová a jej nevlastná sestra Claire Clairmontová) rámuje fantazijné orgie, miestami veľmi strašidelné, miestami úsmevné, miestami podtrhnuté vetami- citátmi ich diel. Zrod "netvora" prostredníctvom duchárskej seansy zaujme zopár originálnymi výtvarnými nápadmi (u mňa dominovali oči namiesto prsných bradaviek) a primerane obsadenými hercami. Všetko bez nákladných efektov, či bombastických netvorov. Aj keď sa už presne nikdy nedozvieme, čo sa v tú noc v skutočnosti udialo, faktom zostáva, že Polidori pod vplyvom týchto udalostí napísal prvú modernú vampírsku poviedku a Mary Shellyová zasa slávneho Frankensteina. (16.06.2005)

Tenhle film je totální výmaz ( v tom dobrém slova smyslu) a v hlavě vám udělá takový zmatek, že se ani nedivím proč ho tolik lidí nepochopilo a dává mu nízké hodnocení. Lord Byron a jeho přátelé si udělají v jeho sídle opravdu morbidní orgie. Během jejich seance při které vyvolávají duchy nezmagoří jen oni, ale i samotní diváci. Protože do téhle chvíle mě film moc nebral a kromě sexuálních narážek je tu jen kupa nudných dialogů, ale potom se rozjede ta pravá pekelná a halucinogení jízda. Čím víc se blížil film ke konci, tím jsem měl v hlavě větší zmatek, protože úžasné vizuální efekty a brilantní kamera mi v ní způsobili totální chaos. Asi nejlepší je však hudební doprovod, který pomalu stupnuje atmosféru až na samý pokraj šílenství. V neposlední řadě pak musím pochválit i herecké výkony, které byli jak jinak než šílené.7/10 (02.11.2010)