Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

Volné pokračování detektivních povídek Josefa Škvoreckého s Lubomírem Lipským v hlavní roli. První film viz - http://www.csfd.cz/film/6675-zlocin-v-divci-skole/. V tomto filmu je Lipský zatažen do vědeckého historického ústavu, kde se ztratil Žaltář - stará kniha z dávných dob. Následně se ztratí i profesor Zajíc, který rozluštil její písmo. No a je tu spousta dalších záhad, spousta lákadel a nevyjasněných tajemství. Film je hodně zvláštní, poetický, zmatený a přitom krásně zábavný. Lipský je opravdu odzbrojující a je jediným důvodem proč se na tuto bláznivinu dívat. (09.04.2012)

Janžurová přece není Schoberová, pane Rychman. Škoda, že se zde spoléhá na apriorní srandovnost populárních komiků (výtka se netýká Trégla, který je využit dokonale („Vy vošklivej zhovadilče!“), démonicky pološíleného Kemra a ani bubliny Lipského). Škoda, že tento sympaticky podvratný film pořádně neví, čím chce být, Borůvku odsunuje do pozadí a místo aby důsledně sledoval předestřené motivy (černé dívky, knihovnická reforma, ideologická vědeckost kontra magie, politická i erotická satira - od slova "satyr"), rozpouští se v ledabylé taškařici křečovitě se snažící o „krejzy“, aniž by umožňoval vstoupit dovnitř. Úvod je báječný, ale už při prvním vstupu Růžičkové na scénu se film začíná drobit, závěr je... no řekněme směšný. Přesto mám z tohoto kousku celkem lepší dojem než z konzistentnější a promyšlenější Menzelovy poslední části předešlé borůvkovské trilogie, ba i než z elegantnějšího Fantoma Morisvillu. To mimo jiné díky přehršli motivů a hlášek, které zde zazněly na poslední chvíli (např. (re)habilitace doktora Libery). Pekelné obludy stojící nad hromadami knih čekajících na srovnání dle centimetrů hovoří za vše. Babička, Mein Kampf, Vinnetou, Snář. Ema má maso u mámy. O potenciálu (žel málo využitém) této opravdu bláznivé komedie si lze udělat obrázek z přejných komentářů od darkrobyk a Gavin87. (05.02.2012)

V šedesátých letech se parodiím na nejrůznější náměty v českém filmu docela dařilo. Za zmínku stojí například 'Fantom Morrisvillu' (1966) či vynikající 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Tato parodie kombinující detektivky a dívčí dospívání je sice o něco slabší, ale též stojí za zmínku. Josef Škvorecký coby autor povídky a scénáře pojal humor skutečně odlehčeným tónem, avšak těžko posoudit, jak velký zásah do toho byl od režiséra Ladislava Rychmana. Každopádně se uvádí, že Škvorecký napsal roli Lubomíru Lipskému přímo na tělo, který si to v jiné roli stejným stylem pojetí zopakoval i rok poté v další filmové parodii 'Čtyři vraždy stačí, drahoušku' (1970). Inu, předchozí snímek ´Zločin v dívčí škole´(1965) udělal své. Výrazně však vyniká jiný herec, byť s malým prostorem, mající zkušenosti už z dob první republiky a tím je Václav Trégl, který tak mimo jiné prokázal, že skutečně není malých rolí. Snímek se stal bohužel pozapomenutým a škoda to vcelku je, neb byť se u toho divák moc nepobaví, jako uvolňující odpočinkový film působí dobře. 60. léta, obzvlášť co se týče atmosféry, z celého konceptu skutečně září. Září i všechna ta dospívající děvčata hodnotící mužské pokolení. Sex appeal kupodivu dává najevo i Iva Janžurová. Příběh se sice zdá být druhořadý, ale o ten tady snad zřejmě ani nešlo. Opravdu to mohlo být o něco lepší, ale dejme tomu šanci. Už kvůli těm šedesátkám. (22.02.2021)

30% - Josef Škvorecký psal dobré a inteligentní detektivky, povídkový film Zločin v dívčí škole obsahoval i přes jistou nadsázku celkem standardní detektivní zápletky. Škoda, že tohle autoři pojali, jak pojali. Vznikla málo humorná a málo detektivní podívaná, která přes veškerou snahu tvůrců spíš nudila než bavila. (23.03.2019)

"To by znamenalo, že tu došlo k nadpřirozenému jevu a to my, jako lidé myslící přísně vědecky, nemůžeme připustit." Tak o co tu vlastně jde? O to patrně vůbec nejde. Prostě se ztratila knížka a profesor, což vede por. Borůvku k tomu, aby vykulil oči a začal předstírat vyšetřování. To mu moc nejde, ale o to tu opravdu nejde. Za mě jde o spoustu povedenejch postaviček. Začal bych praktikantkami, vyzvedl bych zejména Herodesovou, ale abych se vyhnul obvinění ze sexismu, tak o nich raději pomlčím. Mě tedy bavil skvělej kustod s magickejma formulkama, primářka skákající panáka, vystresovanej prof. Tejliběnovský nebo třeba omdlívající kukačka v hodinách. Na druhou stranu jsem hrubě nespokojen s tím, že nebyl dán dostatečnej prostor Dr. Liberovi, aby mi řádně osvětlil svou teorii o revolučním hnutí burlaků v Kazachstánu. Tam cítím potřebu rozšířit svý obzory. (24.11.2021)