Reklama

Reklama

Gunda

  • Norsko Gunda (více)
Trailer 5

Obsahy(1)

Snímek Gunda vizionáře Viktora Kossakovského (Aquarela) nechává diváka z unikátní perspektivy nahlédnout život hospodářských zvířat na farmě. S technickou bravurou natočené záběry prasnice Gundy a jejích roztomilých potomků, jednonohé slepice a stáda krav se obejdou beze slov a lidské přítomnosti – o to silněji ale umožňují napojení na protagonisty snímku, o jejichž bohatém vnitřním světě nemůže být pochyb. Film Gunda přináší zcela nový, vizuálně a zvukově pohlcující zážitek a posouvá hranice toho, co dokáže kinematografie zprostředkovat. Jedna z nejdiskutovanějších filmových událostí poslední doby si získala srdce Joaquina Phoenixe i Paula Thomase Andersona a hlavní hrdince Gundě díky jejímu strhujícímu výkonu vynesla přezdívku „Meryl Streep mezi prasaty“. (Aerofilms)

(více)

Videa (4)

Trailer 5

Recenze (33)

JFL 

všechny recenze uživatele

Film "Gunda" velice dobře vyvolává všemožné superlativy, jakými je vyskládaná oficiální anotace, i žertovné slogany typu "Prasátko Babe ve stylu Bély Tarra" či "behind the scenes k Svatební váze". Vychází to z jeho největší přednosti, která ale nesouvisí tolik s tím, o čem film pojednává, nýbrž s jeho konceptem a zpracováním. To vpravdě v kontextu dnešní kinematografie může působit jako zjevení, neboť paralely najdeme spíše ve formátech YouTube či moderní televize. Ambientní zvuková složka působí jako ASMR videa a dění na plátně zase připomíná slow TV, jen tedy s evidentnějším dramaturgicko-scenáristickým zásahem. Ten sice do popředí vynáší témata ekologie, bio farem a nevyhnutelně i samotného mnohoznačného vztahu civilizace a člověka vůči živočišné výrobě a její etice. Ale současně nechává ohromný prostor pro myšlenky diváků, které zde podobně jako zvířena na plátně dostávají relativně volný výběh. Nerušena hudbou, hektickým střihem a tradičním dojením emocí či významů, ale současně stimulována pohyblivým a skvostně snímaným wallpaperem na plátně si mysl sama začne dosazovat příběhy tam, kde vlastně možná žádné nejsou, a rozbíhat se roztodivnými směry. Několikrát zmíněné plátno je při tom stěžejní, neboť právě jen v přítmí a se zřeknutím se vlády nad filmem, kterou nám skýtají dálkové ovladače či klávesnice, se teprve může dostavit kýžené zklidnění smyslů umožňující nejen kontemplaci, ale také prostě relaxační spuštění otěží mysli. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Veganský wanna-be art o tom, že i průmyslové zvířata mají osobnost a emoce (wanna-be taky proto, že když mám rád zvířata a přírodu, nenatočím je proboha černobíle!). Nejlepší scénou filmu je opatrný, zkoumavý výlez klecových slepic do trávy ve volné přírodě, jejich vnímání zvuků a různorodosti otevřeného prostoru. Brilantní psychologická momentka. Epické spomalené záběry na krávy zase hezky zvýrazňují jejich majestátnost a v portrétových záběrech individualitu jejich tváří. Obsahově je ale jejich výstup v rámci filmu bezkoncepční. Nejméně zajímavé a místama až nudné je sledování Gondy a jejích selat, které však vyústí v nejsilnější moment filmu, konečně vyjadřující jeho myšlenku. Být kratších záběrů na prasata a smyslupnějšího “příběhu” krav, dal bych 4*. ()

Reklama

angel74 

všechny recenze uživatele

Musím tedy uznat, že kameramanská práce nemá sebemenší chybičku. Ale teď už něco málo k obsahu tohoto netradičního dokumentu. Pohnutý životní úděl mohutné prasnice Gundy mě opravdu dojal, ovšem než její srdceryvný příběh dospěl k nevyhnutelnému konci, tak jsem se místy trochu nudila. Zaujala mě však dějová odbočka k jednonohé slepici. (70%) ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

"Prase je kámoš, né žrádlo!" řekl si jednoho dne ruský klasik Viktor Kossakovsky a natočil film, který bojuje za práva zvířat líp, než kdejaký aktivista. Zádrhel tkví v tom, že sledovat tenhle norský observační dokument/časosběrný životopis o prasnici jménem Gunda, jejich dvanácti selátkách a dalších obyvatelích farmy (jednonohý kohout, stádo krav) je jako sledovat rozprávku 'Babe - galantní prasátko' v režii velikána maďarského neoformalismu Bély Tarra. Je to černobílý, vizuálně strhující, moc se tam nemluví, ale je to nepopsatelně nádherná cinefilní onanie, která je z hlediska formy i stylu vizionářská, přelomová, přesahuje hranice žánru, a velmi přesvědčivě apeluje na diváka, aby přestal jíst maso, aniž by na něj tlačil nějakou veganskou agitku. Inu, já jsem už od narození vegetarián – teď je řada na vás. Jak tohle Kossakovsky všechno natočil mi ale fakt hlava nebere...... // VERDIKT: 10 salámů z 10 // 🐷 ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Hodinu a půl dlouhý film beze slov a bez scénáře. Odvážně testuje hranici, co ještě divák snese. Sledujeme prasata, sledujeme slepice, sledujeme krávy. Děje pravda není mnoho, a úvahy na téma "ležící novorozená selátka připomínají morčata" člověka na dlouho nezabaví. Režisér nešel zážitku naproti, takže se nedají čekat líbivé scény známé z přírodopisných dokumentů. Záběry ležící krávy dynamicky střídají záběry zvedající se krávy a poté záběry stojící krávy. Kamera je excelentní, zvuky výborné, ale zbytek prakticky neexistuje. Kdyby šlo o debut neznámého nadšence toužícího prorazit, byl bych smířlivější. Renomovaný režisér měl přijít s obsažnějším a především rafinovanějším snímkem. ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama