Pokus o vraždu

Jak nahlížet na své okolí potom, co by se Vás někdo pokusil zavraždit. Bilancování nad životem, tipování podezřelých z okruhu blízkých. Jiná možnost není. Intenzivní hledání důvodů a motivů. To vše nakonec zákonitě dožene člověka k nedůvěře, nevraživosti, vyčerpanosti a duševní nevyrovnanosti. Je to velmi zajímavý námět, jehož hodnotu zvyšuje fakt, že se jednalo o omyl. Člověk sám pak musí být překvapený tím, koho je schopen podezřívat, jaké křivdy a motivaci je schopen vymyslet a přiřknout ostatním. A nakonec, jak se s tím ostatní, které podezříváte srovnají sami? Pochopí vás? Odpustí Vám? Nebo navždy s těmito lidmi smažete vazby, které za ty roky vznikly? (25.04.2022)

Slabší kriminálka tažená výtečným Karlem Högerem. Jen díky němu se celá psychologická nadstavba nerozpadla na prvočinitele, protože to co scenárista vynechal, on bravurně zahrál. Děj pravda mnoho smyslu nedává. Profesor Trojan se nejprve nebojí ničeho a nic se ho nedotýká, aby se najednou bál všeho a otřáslo jím cokoliv. Dlužno dodat, že jeho okolí není zrovna přívětivé. Syn z něho při každé příležitosti tahá peníze, a potomek jeho snachy mu zazlívá, že v jeho prospěch dvakrát neporušil pravidla a nespláchl profesní čest do záchodu. Jenže jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. (17.07.2022)

Hodně nudná "detektivka" s nesnesitelnym Hanzlíkem v roli fízla a příšerně otravnou ústřední písničkou. Navíc s detektivkou to nemá moc společnýho. Film je akorát plnej hysterickejch hádek, u kterejch jsem si akorát tak řikal, kdo z postav se chová jako větší idiot. Na konci jsem se aspoň dočkal docela překvapivýho rozuzlení, ale celkově nic moc... (08.03.2008)

Českosloveská krimi s nevšedním zaměřením na psychologický vývoj hlavní postavy. Na profesora Trojana (opravdu skvělý K. Höger), až nelidsky necitlivého a zahořklého ředitele pražské kliniky, jsou páchány nebezpečné útoky, jež zpočátku považuje za klukoviny, avšak netrvá dlouho a začne podezírat všechny okolo. Tato postupná přeměna z realisticky uvažujícího profesora na totálně paranoidní trosku je zobrazena velmi působivě a plynule, zatímco kriminalistický příběh je odsunut do pozadí. Stojí za povšimnutí, že hlavního kriminalistu ztvárnil netradičním způsobem J. Hanzlík. Další vedlejší postavy se představily taktéž ve výborném světle, ať už vzpomeneme na M. Růžka, jediného přítele domnělé oběti trestných činů či vždy elegantního J. Abrháma, jež si zahrál despotova syna. Titulní song se mi zpočátku jevil jako dobrý, avšak když se během snímku objevil minimálně třikrát, působil dost ohraně. Kontroverzní režisér J. Sequens zkrátka uměl točit vynikající kriminálky a tato je významná zejména svým perfektním psychologickým rozborem oběti. (29.04.2014)

„Někdo má věnec vavřínový, někdo má věnec na rakvi..“ Lehce sebestředný přednosta kliniky rozjíždí svou Grand Prix zlehčováním, aby postupně přeřadil na podezíravost, nedůvěru a paranoiu. Bambitku, která po něm vypálila žalud, mohl držet prakticky kdokoliv.. Zatímco Höger se svou vertikální rýhou přes čelo jede na okruhu stihomamu herecké bomby, Hanzlík měl zamířit do depa. Vypadalo to, že jen přenesl postavu Karlíčka z kolejí, na kterých čekal vrah.. (26.04.2021)