Muži nestárnou

Nemyslim si, ze by byl scenar debilni, jak jsem se v komentarich docetl. Myslim, ze zanr komedie si muze dovolit tri generacni lovestory. S ohledem na vznik filmu jen mozna trosku odvaznejsi:-). Vyborna byla rozprava mezi vnuckou a babickou o milencich. Z hereckych vykonu nejvice ocenuji Kabatovou a Jana Pivce, z postav pak hajneho. Velice zabavny a mily film, s krasnou pisni o vyznani lasky. (04.03.2009)

V roce 1911 se zamiloval mladý Stanislav Jarský do Heleny Horníkové, zatímco její dceři dával lekce hry na klavír. Helena ale byla provdána a proto tento naléhavý flirt nemohl míti pokračování. V roce 1920 se náhodně setkává nyní již sebejistý muž a mladá elegantní slečna a poznávají v sobě Stáňu a malou Jiřinu Horníkovou. Bohužel v této době se Jiřinina ovdovělá matka potýká s krachem rodinné továrny a tak je nutno vyhovět manželství za úplatu a Stáňa opět mizí ze scény. Nakonec však má poslední šanci v roce 1939, kdy právě dospívá třetí generace, Jiřinina dcera Helena Krutinová. A tehdy už Stáňa neváhá a nenechává si nikým a ničím svou láska vymluvit. Má sice už prošedivělé skráně, ale to mladé dívce imponuje... Ideální námět Mužů, kteří nestárnou, odpovídal Novému divadlu Oldřicha Nového a ve filmové podobě pak pozdní tvorbě Vladimíra Slavínského. Vlivem událostí v zákulisí hlavní roli převzal vpravdě rozkošný Jan Pivec a z divadelní inscenace přešla jen Zita Kabátová, která hrávala Jiřinu. Výsledek pak vykrystalizoval mezi nejklasičtější protektorátní melodrama. (23.02.2009)

Tato komedie má jeden zásadní nedostatek. Není vtipná. Nekoná se tady fyzické herectví à la V. Burian, nepobaví vás školní šprťouchlantství Peškovo, ale ani verbální humor O. Nového, nebo H. Haase. Úsměv ve vás vzbudí snad jen pointa a to nejspíš ještě jen tehdy, pokud jste muž. Pivec je dobrý herec, ale scénář ho nechal jen toužebně slintat, nad genofondem jedné ženy. Tím, že je "zápletka" vyzrazena už v popisu filmu, odsuzuje se divák pouze přihlížet velmi nepravděpodobnému rychlozamilovávání se...a to prosím třikrát. Za zmínku tak stojí jen klátící song, kterým pan Stanislav zlákal nebohou milfku...nositelku onoho genofondu. (13.03.2023)

⚪ Priznám sa, že pri premise mi trošku zamrzol úsmev a tak sa mi zdá, že natočiť niečo podobné aj dnes, konzervatívci by z toho boli celkom pobúrení.⚪Preto mi nie je úplne jasné, ako je možné, že toto úplne v pohode prešlo ako romantická limonádka za vojnového obdobia. Ale nemusím rozumieť všetkému :D Niektorí starí herci klasicky svetoví, ja tieto staré komédie a ich atmosféru milujem, len motív ,,generačne obšťasňujúceho muža objavujúceho sa ako bumerang" mi akosi nesadol :D⚪ (28.05.2022)

Na jednu stranu mám ten film rád, na druhou stojí jen na jednoduchém nápadu. A tak v očekávání závěrečného "Proboha, tak mu ji dejte, nebo si počká na další generaci!" čekáme subjektivně nekonečně dlouho, než se děj posune o deset a pak o devět let (nebo obráceně, už nevím), přičemž každá epocha je vyplněna nekonečným tlachánímv různých vilách o ničem, na večírcích, kde se odezpívá několikero písniček a zahraje několik skladeb - přičemž ta ústřední zazní ve filmu celá hned třikrát, jednou s upraveným textem, čímž se povedlo také nějak prodloužit stopáž. Ale jinak Pivec se hodně snaží, jeho herecké partnerky rovněž, a ostatní jsou jen do počtu, aby sem tam něco řekli, sem tam ve vhodný čas odjeli a tak. Btw, zajímavé, jak film odehrávající se ve své závěrečné části v roce 1939 nijak nereflektuje aktuální politickou situaci v zemi, jako by šlo o nějaké jiné místo. Jo, a mimochodem, nepochopil jsem, proč si nemohl vzít už tu druhou, když by finančně už tenkrát mohl rodinu zachránit on, a ne ten továrník odvedle. (15.04.2024)