Narozen 4. července

U Stoneových filmů si člověk musí zvyknout na režisérovo (scénáristovo) kontroverzní pojetí. Nedrží se nijaké "zlaté střední cesty", politická témata (Vietnam, Kennedy, Nixon) nám zobrazuje zásadně ze svého úhlu pohledu, nabídku na diskusi nepřijímá. Když je váš názor o něco jiný, můžete mít s jeho filmy celkem problém. Pro mě je takovým malým problémem právě tenhle film, který mě přece jen kvůli tomu odlišnému úhlu pohledu na některé věci sebral o něco méně než jiné Stonovy filmy. I tak ale musím přiznat, že mě Born on the Fourth of July v některých okamžicích, zvlášť asi díky Cruisovu naprosto přesvědčivému projevu invalidního veterána, doslova ohromilo. (01.09.2007)

Můj nejsilnější pocit z Narozen 4. července - "Takže ono je vlastně dobře že spojené státy pořád vedou nějakou válku. Aspoň se skrze ni zbaví spousty podřadných polointeligentních maloměšťáků a jejich obdobně polointeligentního potomstva, neb oni to tupé potomstvo zpracují tak aby se do ní s hrdou slzou v oku přihlásilo a pak tam promptně pošlo." Přejme jim to, ale za to že se mi pokusil přiblížit jejich mentalitu bych Stoneovým směrem moc díků neposílal. Většina jeho filmů je silně schematická (čest vyjímkám) a tenhle není vyjímkou, nicméně většina jeho ostatních starších filmů je alespoň při své stopáži zábavná (například ta ikonická Četa) - tenhle není. Tedy pokud nepočítám svůj cynický úsklebek při souboji vrchních kriplkáristů... což je z pohledu "sdělení" filmu vlastně docela smutné. 6/10 (06.09.2011)

Tímhle filmem Tom Cruise filmově dospěl , velký díky patří také Oliveru Stoneovi.Neubráním se pocitu, že tomuto přerodu z ideového kluka v antiválečného ochrnutého člověka rozumí nejlépe američané. My si můžeme odnést jen ten druhý smysl tohoto filmu a to je náhled na smysl války ve Vietnamu a to si taky odnáším. (07.06.2006)

Oliver Stone se prostě nezapře. Kdo jiný by mohl o válce ve Vietnamu vědět víc, než tamější veterán Olí. Tři roky po "Četě", která je víceméně jeho autobiografií, se vrhnul na osud ochrnutého veterána Rona Kovice podle jeho autobiografické knihy "Narozen 4. července". Druhá "Četa" se sice nekoná, přesto pan Stone vytvořil silné dílo, které dalo vyniknout především Tomu Cruisovi, který opustil škatuli napomádovaných libových frajírků a střihl si charakterní postavu. A výtečně. Jak jsem ho nikdy moc nemusel, zde jsem mu fandil a soucítil s ním (zvláště když je s ním v posteli ta nádherná Mexická děvka a on prostě...no nemůže, no). I když zbytečně patetické hudby Johna Williamse a zkratkovitosti první poloviny, skloubené s rozvláčností (chvílema mi přišlo, že pan Stone neuvážil zda má točit seriál, nebo celovečerní film) se film neubrání, rozhodně patří mezi hodnotné snímky, dotýkající se Vietnamského traumatu. 80%. (04.02.2009)

I přes Cruise, kterého nemusím, a válečné téma, které taky nemusím, poměrně působivý film. Pořád je to ale jaksi něco, co nedokážu plně ocenit. Příběhy lidí, kteří v extrémech přebíhají z barikád a vždy jdou do všeho naplno, mi nikdy nejsou blízké, protože sama taková nejsem a nedovedu si to dost dobře představit. Ať je to oblast drog, náboženství, sexu, války, extrémismu, to hledání kotviště by se nemělo přehánět a žrát na sto procent. (15.06.2010)