Nová šichta

Dokument má dost humoru a silný ostravský akcent. Jarek Nohavica řekl, že se mu Ostrava líbí, protože je zelená. Já mu věřím, protože vyhrál mistrovství ve scrablu. Hrdina se nechá ostříhat, pořídí si novou partnerku a začne se mořit s programovacími písmenkami a modrými chybovými obrazovkami. Je autentický, svérázný, štastný, přímočarý, pochybovačný a dojený. Nepřipouští si porážku. Dokument je složen ze situací, občas dosti zábavných. Ale režisér mu neumožňuje inscenované výjevy s aranžovanými zpovědmi a planým filozofováním. Všechny motivy jsou jen naťuknuty bez nějaké dramatizace. Hrdina si zaslouží obdiv a ne smích. Námitky kamarádů přijímá, ale stále si jde za svým cílem. (01.11.2020)

Aneb jak je možné přeškolit horníka na ajťáka i v padesáti. Zní to jako něco zábavného a hlavní hrdina, když promluví, tak to je jízda jako nejzábavnější stand-up komika, ale mezi řádky je to vlastně sociálně smutný dokument, koneckonců i přes všechnu naději a optimismus když byl pan Tomáš nedávno  v Show Jana Krause (2010), tak říkal, že je nezaměstnaný. (23.01.2022)

Andrš nakrútil Novú šichtu v podstate ako hraný film, len s pôvodnými predstaviteľmi zo života. Ťažko tak hádať, ktorá scénka je autentická a ktorá bola vopred napísaná na papieri, prípadne sa o nej všetci dohadovali na pľace. Ide samozrejme o moderný trend v rámci dokumentaristiky, tá hranica s hraným filmom je síce stále celkom zrejmá, ale doba, keď sa dokument musel rovnať automaticky hovoriacim hlavám a pravidelným vstupom režiséra pred kameru, je dávno preč. Tomáš je sympaťák a tak nejak z jeho prejavu cítite, že ak by išiel hneď z gympla na vyšku, mohol byť aj intelektuál. Čím nechcem znižovať jeho dlhoročnú prácu, práve naopak, klobúk dole pred týmito ľuďmi "dole v dole". (10.08.2021)

"Mě se kdesi někdo ptal, proč nemáme rádi Spartu. Já řikám, ty vole ja nevim, to je geneticky dané, vole. – Mně to nedokázal vysvětlit ani můj tata. – První, co sem od taty slyšel, bylo, že Sparta, to sou kurvy, vole, pražské, ty vole.. :D A už se to veze celý život. Děcka, co ode mě první slyšely... pražský kurvy, že jo. :D" .... "Co chceš programovat, vagon s uhlem?"... "Tohle není Božkov..." – Smála jsem se, někdy mi bylo úzko, ztotožňovala jsem se, vzpomínala na někdejší hrdé, lokálně-patriotistické pořvávání na fotbale (jiný klub) a všechny ty fotbalové emoce, na garážové party s opileckým "Banik pyčo"... žila jsem to. S Tomem bych si aj teho Božkova dala, byť od střední školy ho (nechápu proč...🤔) fakt nemůžu cítit. Skvělá věc. Doufám v časosběrné pokračování! (15.01.2021)

Místy až pohádka, ale ten chlap, z toho, co film ukázal, prostě měl chuť a odvahu dělat změny, měl očividně rád lidi kolem sebe, neřešil p***viny, to bylo sympatické, makal na sobě, pochyboval o sobě, ale zkoušel to. U mě frajer a jsem rád, že to někdo takhle zachytil. Super film pro všechny frajery, co vždycky vědí nejlíp, jak to všechno vlastně je, dřív, než to vůbec zkusí. Jen podezřívám z doprovodných a ilustrativních záběrů, že to zas točil někdo zpoza České Třebové, co nikdy nepoznal Ostravu jako jedno ze tří nejzelenějších měst v ČR. Fakt, smažte si už svoje stereotypy... (01.11.2020)