Kytice

Filmové zpracování Kytice je do jisté míry autonomní záležitost. Asi nelze srovnávat film s básnickou předlohou. Má jiné výrazové prostředky, jinou poetiku, jiné silné a slabé stránky. Film je vizuální básní. Důležité jsou barvy, tvary, rytmus, pohyb. Cenná je ale i komika. Nadsázka patrná především ve Svatební košili. Rozhodně nadprůměrné dílo... (08.04.2007)

Skvělý filmový zažitek, který mi malilinko kazí akorát přílišná nevyrovnanost jednotlivých balad. Co je však nutné vyzdvihnout je překrásná hudba-opravdu neskutečná, dále hrátky s kamerou a prostředím neberou koncí (nádhera), temná i světlá atmosféra z těch balad jen čiší a herecké výkony jsou na vysoké úrovni. Pro mě osobně nejvydařenější balada je Vodník. A na závěr bych chtěl zdůraznit, že na české poměry jde opravdu o chválihodný počin a myslím, že se tady pan Brabec nemá za co stydět a kdo ví, třeba by se to líbilo i samotnému Erbenovi. Moje hodnocení jednotlivých balad - Kytice 4, Vodník 5, Svatební košile 4, Zlatý kolovrat 2, Polednice 5, Dceřina kletba 3 a Štědrý den 4. (17.04.2009)

Na Kytici jsme byli s gymplem, když to šlo premiérově v kinech (asi jako většina škol v té době), a pamatuju si doteď, že jsem se tehdy platonicky zamiloval do Lindy Rybové, a že naše učitelka výtvarky kritizovala samoúčelnou nahotu Geislerové - což měla samozřejmě pravdu, jak jsem si teď ověřil, když jsem si to po letech pustil znovu, podobně jako jsem opět propadl kouzlu Rybové, která je zde skutečně úchvatná. Pokud jde ale o ten film jako takový, skoro jsem se zhrozil, jak strašná sračka to je, a jak šokujícím způsobem je to filmařsky neinvenční (viz např. tupě doslovné záběry na ubíhající ručičky hodin "od klekání do klekání" či pospojování všech příběhů záběrem postupně zhasínajících svíček a postavou chlapce hrajícího na flétnu), bezděčně směšné (fejkový vodopád v lese, Polívka coby Polednice, prosekávání ledu někde na potoce, ačkoli postavy výslovně citují Erbena, že jde o jezero, mrtvé dítě položené na jídelním stole namísto v posteli, mrtvá matka pohřbená někde ve svahu namísto na hřbitově... člověk se u toho všeho musí jen ptát zoufalé proč?!), a překrucující Erbena tam, kde to nedává vůbec smysl (jako např. přidáním druhé vodníkovy partnerky nebo skonem Zázvorkové v kostele). Myslím, že ten film je dobrým dokladem toho, že když je někdo dobrý kameraman, tak to ještě neznamená, že bude i dobrý režisér, což Brabec jen po letech potvrdil děsivým Májem, který mi tehdy v kině připravil naprosto hrůzný zážitek, který si pamatuji doteď. (21.04.2024)

První báseň (jediná romance ve sbírce balad) s názvem Kytice autoři stvořili formou jakéhosi videoklipu, ale kupodivu jim to vyšlo. Vodník je sice hodně ponurý, akční a po kamerové a režisérské stránce asi nejlépe zvládnutá balada, herecky tak nějak pokulhává. Svatební košile má sice slušnou atmosféru, ovšem herci působí hrozně nepřirozeně, obzvlášť Karel Roden je histerický a všechno, jen ne děsivý. Ale Jirka Schmitzer coby umrlec nemá chybu. Z Polednice udělal Bolek Polívka komickou figurku a střet matky a dítěte je až moc ad absurdum. Zlatý kolovrat se nepovedl, atmosféra je nijaká, použití hudby taky nic extra (nějaké podivné techno či co), aspoň že Geislerka se tu zase objeví odhalená. Dceřina kletba, sólo pro dvě postavy má skutečně mrazivou atmosféru, při které mi skutečně nebylo nejlíp. Štědrý večer toho s básní moc společného nemá a celkové provedení také nic moc. Přes všechny klady a zápory mám největší výhradu k doslovnému odříkávání básní. Nejlépe by to dopadlo nejspíš využitím vypravěče. Za opravdový klad považuji krásnou hudbu, která zní ve Vodníkovi a při závěrečných titulcích. Celkově (i přes sklamání) film není úplně nejhorší, ale kdybych si měl vybrat jestli si přečtu básnickou sbírku od Karla Jaromíra Erbena, nebo se podívám na tento film, zvolím první možnost. 40%. (10.04.2006)

Slabší čtyři. Po příšerném Máji jsem čekal to nejhorší, ale nakonec mi to zas tak hrozné nepřišlo. Navíc je to Brabcova prvotina. Vodník byl zpracován naprosto dokonale, takhle nějak jsem si to představoval. To už se ale nedá říct o Svatební košily, kterou jsem si představoval úplně jinak, ale nebyla natočená špatně. Zato Polednice byla zprzněna dokonale. Já nevím proč, ale mě ty Brabcovi filtry fakt lezou krkem. Zlatý kolovrátek už byl trochu vydařenější, ale zase mi tam do ksichtu křičel červený filtr. Zbylé příběhy už jsem tak nějak bez zájmu přetrpěl - vůbec mě nebavily, ale alespoň u nich Brabec ubral filtry. Celkově vzato je to to samé jako Máj, JENŽE obrazový kýč, který zde celkem funguje, nefunguje v Máji. Navíc to zde zachraňují herci, což se u Máje říct nedá. (06.08.2011)