Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Georges Lachaunaye patří ke staré a kdysi bohaté rodině, poslední generace se ale potýkají se značnými finančními potížemi. Georges sice nic nehodlá měnit na rentiérském způsobu života, na který byl zvyklý, jeho majetku ale hrozí exekuce. Jako ctihodný katolík se jde za pomoc pomodlit do kostela. Tam uvidí ženu, která vhazuje mince do pokladničky se sbírkou na opravu kostela a dostane spásný, i když značně diskutabilní nápad, jak obnovit rodinné bohatství...
Režisér Jean-Pierre Mocky po úspěchu svých prvních filmů z přelomu padesátých a šedesátých let spojil své síly se slavným komikem Bourvilem a výsledkem byl mimořádně úspěšný film Un drôle de paroissien. Mocky opět vytvořil sžíravou a kousavou satiru, která pranýřovala četné neduhy tehdejší francouzské společnosti, film byl ale přijat značně kontroverzně, protože poukazoval na pokrytectví katolických věřících a navíc narážel na tehdy i dnes bolestivou tématiku vykrádání kostelů. Svérázné bylo i pojetí postav, kdy zločinci vycházejí z děje jako kladní hrdinové, zatímco jejich pronásledovatelé z řad policie dostávají slupku ničemných byrokratů, kteří otravují život běžnému občanovi. Přesto film zaznamenal mimořádný úspěch u diváků a v kinech překročil dvoumiliónovou návštěvnost; ještě před francouzskou premiérou (28. srpna 1963) byl film uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde byl nominován na hlavní cenu Zlatého medvěda. (argenson)

(více)

Recenze (11)

mac000 

všechny recenze uživatele

První spolupráce J.-P. Mockyho se slavným komikem Bourvilem je něco mezi veselohrou a společenskou satirou na život "horních deseti tisíc" (ovšem ve značně zkarikované podobě).  Režisér a scénárista Mocky si nepokrytě utahuje z neschopné policie (dýchavičná figurka hraná dvorním Mockyho hercem F. Blanchem), ale také z francouzské církve. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Vtipná komédia o svojráznej aristokratickej rodine, kde práca znamená hlbokú urážku. Chudobná ale pyšná rodina vymyslí plán ako získať peniaze. Začnú vykrádať pokladničky z kostolov... Bourvil vo vynikajúcej forme ťahá celý film, čiernobiela kamera vynikne pri farebných snových kreáciach. Siedme hodnotenie, tretí komentár. ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Mockyho  defacto "normální" komedie a  vynikající! Bourvil je tu naprosto neodolatelný a jeho neotřesitelné důstojenství  a morálka zcela amorálního charakteru mě ničila. Stejně jako zcela nenucená přeměna jeho počestného přítele Raoula (Jean Poiret) se zavedenou živností na výrobu zubních protéz v spolupachatele, jehož zlodějna naprosto pohltí. Opět zcela absurdní záležitost, která nabízí hned několik geniálních  scén, třeba Bourvilův barevný a naprosto šílený sen v jinak černobílém filmu nebo převlekový "souboj" s policií, jehož výsledkem je zatčení skutečného kostelníka. Bavil jsem se celou dobu  opravdu královsky a nemám problém jít do plných. ()

evapetra 

všechny recenze uživatele

Docela drsná satira je ten Nezbedný farník. Je těžké někomu fandit nebo s ním přímo sympatizovat, protože jedna strana je příliš vypočítavá a druhá zase příliš neschopná. A tak zřejmě asi podle pana Mockyho vypadá celá společnost. Ale nač si s tím lámat hlavu, vždyť pobavit se nad originálním námětem a díky němu vzniklým absurdním situacím se dá dost. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Na honu za uprchlým penězokazcem Mickeym (Joe Davray) přichází inspektor Triquet (Bourvil)do městečka Barges. Tamější obyvatelé jsou podobně jako sám inspektor pěkně vrtošiví. Celé město se třese před tajuplným vrahounem, který tu roznáší strach a děs. A někteří z obyvatel se brzy stávají vrahovými oběťmi... Zajímavá adaptace románu Jeana Raye. Vcelku film vyznívá až jako komedie, avšak celý je prostoupen hororovými prvky, které se překvapivě nebijí s tradičně komicky výborným výkonem Bourvilovým. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (2)

  • Film je první spolupráci kontroverzního režiséra Jeana-Pierra Mockyho s komikem Bourvilem. Navzdory negativním postojům ze strany Bourvilova okolí se populární herec rozhodl hlavní roli ve filmu přijmout a výsledkem bylo vzájemné přátelství i pravidelná spolupráce obou pánů, která následně pokračovala v dalších třech filmech, a to Grande Frousse (1964), Velké prádlo (1968) a L'Etalon (1970), a byla ukončena až Bourvilovou smrtí v září 1970. (Willy Kufalt)
  • Scény s vykrádáním kostelních pokladniček natáčel Mocky dohromady ve 25 pařížských kostelech, přičemž všechny sekvence pro film musel stihnout natočit v obdobích nedlouhých pauz mezi svatby a pohřby. Spočátku mu dělala potíže katolická centrála, která mu odmítla povolit natáčení k nábožensky kontroverzní komedii, přičemž Mocky v boji o získání souhlasu k natáčení začal vyhrožovat církvi hlášením, že v opačném případě zfilmuje skutečný příběh kněze z Uruffe, který rozřízl břicho ženě, s níž otěhotněl. (Willy Kufalt)

Reklama

Reklama