Poslední recenze (842)
Matka v trapu (2024)
BYLO to vtipné, prakticky nabité hláškami. Akorát s hlavní hrdinkou bylo těžké sympatizovat, když si rozmazlila rodinku a místo sebe vinila ze začátku druhé. Pro mužské diváky to moc není, protože pochopit manžela vyžaduje empatii, kterou muži nemívají. Z pár scén, které dostal, se dalo pochopit, že je nespokojený a neuznávaný. Přitom stačilo, kdyby se ti dva manželé spolu bavili. Taxikářka působí jako protiklad Supermatky, ale je to zamindrákovaná hromádka psychických problémů. Její linka by potřebovala větší stopáž. Vynechala bych babičku, která děj nikam neposouvala.
Demolice (2015)
Film o lidech, kteří řeší problémy jinak, než udává společenská konvence. Ale to neznamená, že jsou sympatičtější.
Duna: Část druhá (2024)
Něco jako když je Afghánistán nejdůležitější země světa a velmoci se střídají v jeho ovládnutí. V galaxii probíhá reálpolitika typu Hra o trůny a vše se řeší na planetě ručníkářů, kteří za proroka nejdou vyhladit. Dunu už jsem četla dávno, ale mám pocit, že autor některé věci zamýšlel jinak než tvůrce filmu. Velkofilm jak se patří si nezadá se svými sci-fi a fantasy předchůdci SW, LOTR, Avatar apod. Efekty na jedničku a díky stopáži se tam vejde víc z děje a rozvíjení postav než třeba v Lynchově adaptaci. Zvuk mi občas přišel přepálený. V Hobitovi byli všichni z gumy, tady zase je prostředí z plechu a i pírko spadne s pořádnou řachou. V Duně to holt duní. :)