Gemini

Třetí RoboCop je už jen zoufalá snaha udržet při životě solidní značku (ne, nevyšlo to, následné televizní seriály už byly ostudné). Co se musí nechat, je, že se nebojí nečekaných zvratů u důležitých postav, ale jako celek už to není temná dystopie, ale prakticky parodie. OCP je tu ve smrtelném sevření japonského kapitálu se zmítající troska vedená Agentem Z z Men in Black, kterému v černohumorných scénkách skáčou manažeři z oken, fyzickými antagonisty jsou ninja kyborgové, a hlavní záporák nosí zásadně nacistickou uniformu:D Příběhově je to taková slabota, že to nezachrání ani sexy as hell vědátorka (se srdíčkem na správném místě, jak jinak;)) Jill Hennessy, která vybaví RoboCopa jetpackem. Wow. Just wow... Není divu, že na restart se čekalo dvacet let. Ode mě smířlivých 50%. Rozhodně to není jeden z nejhorších filmů všech dob, jen je to pohřeb kdysi zajímavého hrdiny.

Famózní hra Robocop: Rogue City, jejíž děj se odehrává mezi druhým a třetím dílem filmového Robocopa mě přiměla doplnit si kontext, a tak jsem se po mnoha letech znovy vydal do "blízké budoucnosti", ve které Detroit prakticky vlastní megakorporace OCP. A navzdory nevysokým očekáváním jsem byl docela příjemně překvapen. Byť se tu mnohem víc tlačí na pilu (občas doslova, ehm;)), vykreslení rozpadu společnosti bez policie je naprosté WTF (ano, sedmiletí baseballisté, dívám se Vaším směrem), a vizuální efekty už jsou dost za zenitem, dokáže být poslední film režiséra Epizody 5 místy správně nepříjemný. Tom Noonan jako feťácký guru Cain je skvělý, scéna s mozkem, míchou A OČIMA v kádi je správný raně devadesátkový úlet, a scény, kde se Murphy musí vyrovnat se svojí rodinnou minulostí, jsou taky parádní. Jenže na každé pozitivum je tu negativum jako dětský záporák, kterému se nejde nesmát, nebo naopak navzdory záměru tvůrců šíleně nevtipná figurka černošského starosty. Za úplně ztracený čas to nepovažuju, ale rozhodně to bylo víc guilty než pleasure... 60% maximálně.

Kdo jiný by měl zařídit technické posunutí filmového média, než James Cameron? A opět se mu to povedlo. Tak jako před těžko uvěřitelnými třinácti roky jsem na to dokonalé 3D nestačil zírat. Ano, jistě, možná by to chtělo nějakých těch dvacet, třicet minut ubrat, a třeba vymyslet něco trochu složitějšího než ekologickou agitku s prvky rodinného dojáku a solidní military akcí... ale když on je to zase takový vizuální nátěr, že mu není rovno, a u Titanicu vám to (skoro) nikomu nevadilo:P Ne, budu se chovat dospěle, nádech, výdech... prostě jenom o parník napřed jsoucí vizuál stačit nebude, i famózní Gravitaci jsem kdysi dal čtyři hvězdy. Takže to bude spokojených 80%, a chci vědět, jak se rozehraje ta linka s Kiri. Mám tušení, že to bude naprosto velkolepé;)

Tom Cruise si zaslouží obdiv. Jeho nadšení pro práci a zápal, se kterým do ní jde, jen těžko hledají srovnání. A přináší to výsledky. Kdo jiný by dokázal dát dohromady Top Gun, Star Wars Epizodu IV, Železného Orla 2 a knír osmdesátkového pornoherce, a udělat z toho podívanou skoro tak půvabnou jako Jennifer Connelly, a tak zábavnou, že si začnete ťukat na čelo až když uprostřed "rozhodně ne ruské" pustiny hrdinové (btw Miles Teller tu nějakým kouzlem fakt vypadá jako klon Goose) natrefí na letuschopný Tomcat?:) Děkuji za pozornost, dál už v kratších větách;) Top Gun: Maverick je esencí osmdesátkové nostalgie, a nebýt toho se Žhavými Výstřely hraničícím koncem, byl by klenotem žánru. Ladí tu úplně všechno, motorem jednostopého stroje počínaje a piánem v baru konče. Jediným překvapením snad je, že nový Top Gun není reklamou na nejmodernější emerické stroje, ale na staré dobré Superhornety v modernizované verzi. A je to i celkem logicky vysvětleno, a na nerovném boji mezi "hodnými" letouny čtvrté a "zlými" letouny páté generace stojí prakticky celá zápletka. Opravdu jsem si to užil, a silně zvažuju, jestli nedat pět hvězd. A víte co? Začínalo léto, zábava s kamarády byla, a Jennifer doslova zářila;) Takže pojď mi hop, je to vlastně něco jako vidět ve dvanácti Den Nezávislosti, takže se to může:) 90%

Druhá polovina (ehmehm) příběhu nepříliš jasného počtu mušketýrů od příslušníka Boulonské větve Bourbonů - zápach středověku stále cítíte i z plátna, změnou je posun od detektivky více ke špionážní, ale také válečné (byť nečekejte tisícihlavé voje ženoucí se bitevním polem) podívané. Šedivost postav s čestnou výjimkou mladého Gaskoňce je všeprostupující, ale co je nejdůležitější - až tady konečně pochopíte, proč v tomto zpracování vyškrtli Rocheforta. Eva Green válcuje všechny a všechno (sekunduje jí sice Vincent Cassel, ale má méně prostoru, protože je jeden z "mnoha"), král Ludvík a královna Anna jsou opět na svém úzce vymezeném prostoru úžasní, a já upřímně doufám, že třetí díl skutečně vznikne. Sice by se nepochybně obešel bez černého mušketýra (a králova kmotřence!!!:) ), ale tuhle daň klidně zaplatím, pokud se ještě v takovéhle formě vrátí Marc Barbé jako kapitán de Tréville... a pokud se konečně dozvíme, jak to kruci bylo s tou Milady;) Bohužel to asi budou muset zařídit francouzští diváci sami, protože u těchto Tří Mušketýrů se mi podařilo to, co ještě v životě ne, a sice abych byl v sále multikina sám samotinký. No dobře, možná v tom hrálo roli to původní znění s titulky;), ale i tak mě to zarazilo. 80%, tak jako "jednička".

Mnohovrstevnatá kýčovitá komedie/společenská satira, které spousta lidí nemůže přijít na jméno, ale kterou jsem si neskutečně užil a považuju ji za vztyčený prostředník celému vesmíru blockbusterů. Autorka zvládla všechno, co si předsevzala. Díky té naplněnosti považuju za zločin prodej lístků na dvojprogram s podobně hutně (ale úplně jiným způsobem) našlapaným Oppenheimerem. Cokoliv dalšího je na osobní diskuzi, protože jak jsem si vyzkoušel, různí lidé vidí v Barbie úplně jiné věci a odnášejí si taktéž dost různé dojmy;) 90%

Óda na castingovou a maskérskou genialitu... a na stylovou rozplizlost, logickou nesoudržnost a celkově dramaturgicko-režisérskou nesoudnost. Portrét státníka jsem věren slovům pana režiséra nečekal, ale takovou podivnost také ne... A kupodivu se i na jindy u "citlivých témat" smyslů zbavených Českých Lvů (pamatujete na tu nepochopitelnou žeň čtyři roky předtím u Masaryka?) projevilo, že tady "asi něco není v pořádku" - a tak se ocenění dočkali jen a pouze maskéři Adriana Bartošová a René Stejskal. 60%

The Last of Us je skvělá (zatím dvoudílná) série videoher, nyní už i skvělý seriál (o jedné, a v dohledné době snad dvou řadách), a tohle je dokument, který Vás nechá nahlédnout pod pokličku toho, jak se to druhé vlastně vůbec vyrábělo a co všechno bylo potřeba pro to, aby si to tak skvěle "sedlo". Nečekejte žádný převrat dokumentárního žánru, je to klasický "film o filmu", ale komu nespadne brada z toho, jaká pečlivost se věnovala každému aspektu výroby - včetně nestvůrnosti pohybů "houbíků" a znepokojivosti jejich hlasových projevů - ten už asi viděl příliš mnoho TikTokových videí, v důsledku čehož ztratil schopnost nechat se zaujmout něčím jiným než patnáctisekundovou řachandou tisíckrát jinak. A ano, je tam i segment věnovaný hudbě génia jménem Gustavo Santaolalla. Pořady o vizuálních efektech ve filmech mě fascinovaly už od dob, kdy ČT1 někdy v r. 1991 nasadila "Hollywwodské specialisty" uváděné Jamesem Coburnem, a půlhodinu strávenou s tímhle dokumentem hodnotím skoro tak vysoko jako seriál samotný;) 80%

HBO to opět dokázalo. Znovu posunulo hranice toho, co je na "televizní obrazovce" možné, a tentokrát pro změnu vytvořilo nejlepší videoherní adaptaci všech dob. Samozřejmě že tomu šlo hodně naproti, když umožnilo velmi těsnou spolupráci mezi lidmi ze studia Naughty Dog, se skladatelem Santaolallou, s "mozkem" Černobylu. Samozřejmě, pokud Vám nesedí atmosféra či vůbec děj hry, tak to na Vás nebude fungovat. Já jsem měl největší pochybnosti o dvojci hlavních představitelů, protože Pedro pascal mi přišel jako příliš velký sympaťák na pána jako Joel Miller, a Bellu Ramsey jsem si pamatoval jen z úplně vedlejších rolí v GoT a Zlatém kompasu - pardon, His Dark Materials. A oni tu celou produkci naprosto zválcovali. Kdo chce, může diskutovat, proč je třeba jedna celá epizoda věnovaná dvojici stárnoucích gayů, kteří ve hře jako pár vlastně ani nebyli, ale můj názor je, že narozdíl od takového Zaklínače se HBO dokázalo udržet na uzdě, i když chtělo hrát nějaké "společenskyobjednávkové" akcenty. Jako fanoušek her (ale nikoliv hráč Last of Us) asi nejvíc oceňuji pochopení pro rozdílnost obou médií, kdy se podařilo nahradit infekci šířící spóry něčím, co umožnilo hercům nemít třetinu stopáže dýchací masky, a zároveň vysvětlilo stádní chování a svolávání "zombíků", bez kterého by při té řádově snížené nakažlivosti nedával seriál prakticky žádný smysl. Já jsem byl vrcholně spokojen, a říkám dopředu, že jestli měl někdo problém s tím, že někdo zatahuje "do hry" sexuální orientaci, nedej bože rovnou gender, tak mu doporučuji se na druhou řadu nedívat, protože mu nejspíš rupne cévka:D Já se na druhou řadu velmi těším, protože Ellie projde velmi zajímavým vývojem, protože LoU2 je režijně geniální dílo, a hlavně proto, že teď mám v HBO důvěru, že to vše zvládnou přetavit do seriálové podoby. 90%

Jsem dalek toho, abych vykřikoval něco o tom, že král je nahý, ale faktem je, že mě úplně minul už Howlův kráčející hrad (k němuž dlužím komentář už nějaký ten rok:)), a tady to není jiné. A když to ještě vezmu tak, že Howl měl naprosto špičkovou vizuální stránku, která obstojí i dnes, zatímco Chlapec a volavka jsou podřízení Mistrovu záměru bilancovat, a proto se vrací uměleckým výrazem až někam k Totorovi, nějak najednou nemám moc k čemu vzhlížet. Tedy, vlastně ano, můžu obdivovat, kam všude se Miyazaki při svých duševních toulkách vydal, ale prosím Vás pěkně, nemělo by to taky být něco víc než Matrix dvojka v ručně malovaných kulisách s nízkým rozlišením textur?:) Nedělám si legraci - máme tu Architekta, máme tu opakované pokusy umačkat a utlouct hlavního hrdinu (který je ve skutečnosti něčím víc, než na co vypadá;)) davem generických potvor... i když přistoupím na to, že Mistr chtěl zanechat památku na to, co vše dokázal ze sebe vydat, a k tomu přidat své niterné pochyby o tom, co nás asi čeká, nic to nemění na tom, že dějově je to jeden velký bordel, kde nic už od ústřední premisy nedává smysl (jak můžou z onoho světa přicházet děti na ten náš, když onen svět vznikl někdy "na počátku období meidži"?). Místy jsem se uchechtával nad časovými a rodinnými paradoxy jak z Red Dwarfa, ale když čekáte, že poslední film takového velikána bude jeho opus magnum, a ona je to jen víceméně náhodná spojovačka obrazů (a odkazů), které jsou víc znepokojivé než působivé... tak to až zabolí. Počkal jsem si i na závěrečné titulky, jestli třeba doprovodná píseň nepřinese nějaký ten klíč, jak rozumět ať už chlapci nebo volavce, ale bohužel, nula bodov:) Nezbývá mi než dát za pravdu Miyazakiho slovům, že jsem tomu asi nerozuměl, když tomu úplně nerozumí ani on sám (přebírám z recenze na Moviezone;)), a jít si radši zahrát Ni no kuni. Nebo si pustit prakticky cokoliv jiného z tvorby studia Ghibli. Dávám 60% a už jen varuji: hlavně na to proboha neberte malé děti, zvlášť jestli máte doma andulky:) Je to totiž asi podobně pro malé diváky jako Pán prstenů;)