faraoon

Pubertální pokus nevyzrálé Rose Glass nezachrání ani zvučnost Eda Harrise, který trestuhodně podcenil scénář a jeho stylizace zarputilého kotlíkáře z folkového fesťáku na Konopí je až směšná. Mužatství Stewartové je tradičně sterilní a kupodivu jediným zdařilým implantátem tohoto komiksu pro vykulené teeny je Katy O'Brian, jenž je příkladem psychických následků přemíry steroidů avšak kdyby se režisérka lépe porozhlédla po slovanských typech popatřila by daleko vhodnější kandidátku hlavní role v exotickém zjevu královny české kulturistiky Věře Mikulcové (doporučuji vřele vygooglit !!!!). Celkově chatrný příběh pomsty zkorumpovaný navíc moderním lizpičstvím čpí až trapností, emočně nepozvedá z polštáře televizního ušáku a celý slepenec upečený zdánlivě narychlo bez konzistenčního agaru se rozpadá do přepáleného finále.

Naprosto perfektní, herecky roztomilý oddecháč s okatou Cuoco, který zkraje zabere a už nepustí. Promíjím shovívavě nepatrné kazy ve scénáři a režii, ale tato leglace nemusí být nutně dokonalá. Doporučuju především jako ventil vzteku z vlastní vinou zpackaného kšeftíku nebo blbého konce nadějného rande.

Tuto je neopravitelný zmetek filmového průmyslu.

Fakt mě neba čučet dvě hoďky na ztrápeného ztroskotance v utahaném béčkovém pseudodramatu o dopadech traumatu z dětství, které emočně nemasakruje a akčně neburcuje. Chatrná až nudná stavba scénáře nemá nadstavbu v šokujících hereckých výkonech ani frustrujícím finále. Ztráta času.

One woman show s tak nevídaným, úporným a přesvědčivým hereckým nasazením okouzlující Elizabeth Berkley jsem už předlouho neochutnal. Škoda, že celkový dojem tohoto filmového braku kazila zcela odpudivá a šeredná opice Gershon.

Film plochý jako hrudníček Keiry Knightley..............

Jediné pozitivní na tomto slepenci je šokující odhalení vzniku prvního světového Zombíka přeměnou Lazara z mrtvého na nemrtvého vinou šarlatána a tlučhuby ježišmarjá krista. Hm. Bravo.

Bezradné, hloupé a především nudné to je nejhorší zmrzačení "Mušketýrů" všech filmových dob.  Toto nejobludnější zpracování Dumasova eposu s dementními dialogy a stádem herců, kteří se snaží o kýč, patos a zcela nepřirozené šaškovité potácení s dětsky naivními záběry a střihem. Zlobím se na sebe, že jsem porušil slib po prvním dílu. Brrrr.

Naivňoučká, nasládlá vysoce infantilní pohádka s už otravně červenodrakovým vizuálem a s úmorně úporným, hloupoučkým a sladkobolným Šrámkimonovým větrem se dá do hoďky rychloposuvem zvládnout bez nudného zranění bambusovým klackem. Avšak citlivé dívčí i nebinární romantické duše se implantovanou pilcheroklišoidní sžíravě dramatickou láskou spolehlivě rozjitří. Naopak muže prokrví svůdný králíčkovský předkůsek jinak však dosti ploché Ziyi Zhang.

.......Sedmá dívka se na Sardinii rodí jako čarodějnice.......Surové, kamenité a strohé umělecké dílo a přitom tak láskyplné a emočně hluboké. Kamera kreslí nezapomenutelné zarámované obrazy plné mystické energie s hmatatelnou lidskou katarzí. A vytetovaná závěrečná motýlí scéna mě dostala.