Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (811)

plakát

Já, hrobař (2021) 

Příjemná černá skoro-komedie plná různých bizarních postaviček z relativně neobvyklého prostředí.

plakát

Kruty 1918 (2019) 

Jako chápu, že pro Ukrajince je to událost významem na úrovni Zborova nebo Bílé hory pro Čechy, ale i tak to šlo asi natočit méně přehnaně, zejména ten konec už hodně tlačí na pilu. Na to, že film má skoro dvě hodiny, se tam toho stane dost málo a ta "bitva" samotná mě jako diváka docela zklamala. Nakonec je možná zajímavější ta "špionážní" linka, byť je taky dost zmatená. A vůdce bolševických jednotek Muravjev působí, jako by vypadl z nějaké parodie. Škoda. O to víc, že soudobých filmů z východní fronty první světové války moc není.

plakát

Stovky bobrů (2022) 

Bavil jsem se tak, že mě bránice od smíchu bolela ještě druhý den. A vše korunoval ten úžasný moment, kdy skončil film, začala svítit světla v kinosále a šlo okamžitě poznat, kdo tušil, co to je za film a kdo ne. Nepřipravení diváci se dívali okolo sebe s nevěřícným či nechápajícím pohledem a říkali něco jako "panebože, co jsem to zrovna viděl?" Jo, stálo to za to.

plakát

Zloděj mého srdce (2024) 

Něco jako Mission Impossible natočený jako turecká telenovela. Vlastně nevím, jak to hodnotit, bylo to sice úplně debilní, ale zase jsem se tím docela bavil, asi jako u mnohých bollywoodských filmů. Nejvíc mi vadilo, že to celé působilo jako pokračování nějakého filmu, který jsme nikdo neviděli. Další úroveň zábavy pro diváka z Česka přidávají pražské lokality (a Karlovy Vary, které zde taky "hrají" Prahu). Pravdou je, že turecké filmy jsem viděl celkem tři a to tento, pak turecké Hvězdné války a Meč a dráp, takže to není úplně reprezentativní výběr pro posouzení kvalit soudobé turecké kinematografie.

plakát

Moucha (1958) 

Velmi dobře zvládnuté trikové i technické provedení, maska mouchy je výborná. Ale Vincent Price tam spíš jen přicmrndává a Patricia Owens na můj vkus až příliš hystericky přehrávala a jako postava mě strašlivě rušila.  Sice klasika, ale nezestárla nejlépe, Cronenbergův remake z osmdesátek mi připadá povedenější.

plakát

Záhrobní komando (1987) 

Jako líbilo se mi to, ale nemůžu si pomoci, proti známějším zástupcům žánru 1980s dobrodružných filmů pro děti tomu něco chybí. Asi trochu lepší rozpracování hlavních hrdinů, den po filmu jsem si je už vůbec nepamatoval. Možná, kdybych to viděl jako kluk, tak bych si to užil víc. Pravdou je, že jako dospělý jsem více ocenil některé vizuální narážky na ty staré horory od Universalu i některé další dobové kousky i některé vtípky dovedené do konce (armáda), ale asi to úplně nestačilo. Mnohé triky jsou výborné a je vidět, že to šikovným tvůrcům vždy šlo i bez počítačů.

plakát

To se vysvětlí, soudruzi! (2024) (seriál) 

Po zhlédnutí celého seriálu to vnímám jako totálně promarněnou příležitost. Přitom tam evidentně byl vtipný námět i silné momenty, zajímavě profilované postavy a různé odkazy a pomrkávání na diváka. Ale jako celek to naprosto nefungovalo, což bych klad za vinu hlavně scénaristům, kteří nejspíše netušili, co by chtěli sdělit. Retro provedení a dobové zasazení bylo úplně odbyté, kulisy a kostýmy to nezachrání. Návštěvníkům, ke kterým se to marketing snažil připodobnit, to nesahá ani po kotníky.

plakát

To se vysvětlí, soudruzi! - Lada Lazarová (2024) (epizoda) 

Lada byla pro mě nejvíc nesympatická postava celého seriálu. Náhoda? Nemyslím si. Pokud náhodou bude ČT uvažovat o druhé sérii, tak prosím svěřte realizaci nějakým výrazně schopnějším tvůrcům.

plakát

Where the Boys Are (1960) 

Dost mě překvapilo, jak se taková celkem civilní studentská komedie ze 60. let najednou změnila v naprosto odlišný žánr.