petikacka

Normálně se mi chce blejt z toho marasmu, nicoty a bezvýchodnosti žití zúčastněných osob. Moje empatie mě zase dostala do stavu, kdy je mi fyzicky i citově špatně z tohoto téměř dokufilmu, který svou odtažitostí dodává skutečným situacím o to větší hloubku. A ještě ke všemu si to JÁ KRÁVA pustím po nedávném zhlédnutí Stodolových asi abych si naložila ještě o něco více. Končím, jdu se vydýchat a dát si panáka a teď si budu dlouho pouštět nějaké kraviny ať se z toho vzpamatuju...Za mě zbořených 85%

Nebudu tady soudit jak dalece je to podle pravdy.  Mě se na filmu líbila ta plíživá proměna myšlení a chování na počátku obyčejného páru v monstra postrádající jakékoliv svědomí  a jejich vývoj byl hodně mrazivý. A ten nic nevysvětlující a nedoříkávající styl natáčení to jenom podtrhoval. Tuto kauzu znám téměř dopodrobna už od dob jejich odsouzení takže si na druhou stranu myslím, že to bylo natočeno téměř přesně. Jen jsem pořád nechápala ty jejich motivy, ale po zhlédnutí mě to přijde jako logické vysvětlení. Na konci jsem měla opravdu husí kůži po celém těle a to díky hereckému koncertu Jana Hájka a hlavně Lucie Žáčkové, z níž šel doslova strach s tím jejím klidem a úsměvy. Brrrr...Za mě taktéž mrazivých 80%

Ať si kdo chce co chce říká, mě ten film přijde dost nepovedený a zmatený. Co tím jenom básník chtěl říci? To mě napadlo po jeho skončení. O čem to vlastně mělo být? O neurovnaném vztahu matky s dcerou? Na pochopení tady máme ovšem pouze 2 věty na konci. Nebo o lži a o morálce? To zase zabila linka s novinářkou Pavly Beretové z časopisu REFLEX ( sic! ), která nechá klidně vytisknout svůj článek i když ví, že je to lež?! Ovšem babka to vypráví, tak zajímavě, tak je to fuck?! Pro mě je to především urážka všech ještě žijících pamětníků kteří natáčí své "zážitky" pro Paměť národa, aby nikdy nezapomněl co vše tu bylo možné i nemožné. Takže mi z toho vychází pouze pocta Jiřině a to je na film trochu málo i když samozřejmě klobouk dolů před její vitalitou. Za mě zklamaných 55%