Bombastický Johan

Synchronicita tomu chtěla, abych si před Johanem sfouknul ještě jednohubku O koních a lidech. Ideální lehký předkrm k naladění chuťových pohárků, po kterém přišel bombastický hlavní chod. Johan je skvělá záležitost, moje krevní skupina. Směs humoru a melancholického dramatu v homogenní směsi, kde se těžko rozpoznává jedno od druhého, ale jako celek tvoří dokonalé spojení. Tohle si dám brzy za dlouhých zimních večerů s radostí znovu. (29.09.2023)

Napíšu to takhle - Pål Sverre Hagen u mě už své místo má (Rozbouřené vody, Kon-Tiki, Amundsen) a opětovně mi potvrdil, že jeho herecký um a mužné charisma na mě bezvadně funguje.. Příběh Johana je takový hořkosladký, tragikomický, no a zcela pochopitelně seversky černohumorný až absurdní.. Sedlo mi to skvěle, líbilo se mi to.. (20.12.2023)

Tak toto bola v celku bizarná komédia, v ktorej nechýbal ten správny severský humor s nenápadným dôvtipom. Johan bol vo svojej podstate dobrák, akurát mal poriadnu smolu, že tie pyro aktivity dosť ovplyvnili jeho život. V domácej dedinke zrovna obľúbený nebol, ale potom aspoň čiastočne napravil svoju reputáciu. Film ma bavil, akurát bol na môj vkus až príliš seversky chladný a chýbala mi tu lepšia dialógová esencia. Ale inak fajn, lepšie 3* (19.04.2023)

Už ten dvojsmyslný název naznačoval, že půjde o nevšední filmový zážitek. Ale že to bude až takové, jsem nečekala. Tak svéráznou a zároveň skvělou tragikomedii jsem snad ještě nikdy neviděla... Osud mu nebyl zrovna dvakrát nakloněn, Johan se však z mnoha ošklivých ran dokázal otřepat a zarputile kráčel životem dál. Kvůli zálibě v odpalování bomb ho skoro nikdo neměl rád, přesto našel spřízněné duše. Při tom jeho neúnavném hledání jsem se místy od srdce zasmála, nebo naopak dojala téměř k slzám. Konec mě pak rozsekal na cucky... Jo, a abych nezapomněla, hudba byla taky bombastická! (90%) (11.02.2024)

Na Johana se sice celkem dá dívat, za což může zasazení do fotogenické, odlehlé, norské pobřežní vísky Titram (mimochodem reálné, ve které se film opravdu natáčel), ale jakmile vám dojde, o co se film snaží (časosběrná freska s svérázném podivínovi a la Forrest Gump či švédský Stoletý stařeček), dojde vám, jak ten film šíleně selhává. V honbě za dosažením toho správného podivínského hrdiny, skrze kterého je nám vysvětlováno, že divní jsou ve skutečnosti všichni kolem, totiž není schopen vůbec vykreslit charaktery postav nad rámec jednorozměrných lidských gimmicků. K různým motivům (třeba ty výbušniny), se vrací úplně náhodně a proto není schopný k čemukoli a komukoli zde vybudovat nějaký vztah. Celé to působí jako špatně zadaptovaná kniha, protože většina elementů ve filmu je jen zvláštně nakousnutá a nikam nedovedená. Trochu podezřívám film, že původně měl být daleko drsnější podívanou, kterou nakonec někdo sesekal do hebčejší, rodinné podívané. (04.08.2023)