Zoo

Co bylo na počátku jako zajímavé v objevném prostředí, je už zoufalost, kde se opakují motivy a často i repliky postav. Z obou hlavních dívčích postav se staly hlupačky (jedna se za své hlouposti stále omlouvá, druhá naopak útočně ochuzuje své děti o otcovskou podporu což je hloupost scénáře). ..... V případě Evy S. Burešové je to horší o to, že je ke všemu nepříjemnou hereckou ochotnicí. Zřejmě prudce průraznou, jinak nechápu její obsazování. (Vlastně chápu, že holčičky fan klubu vidí svou šanci když už může být zpěvačkou ona. Je smutné, jak necítí smysl písňových textů.) ..... Díky-bohu za Genzera, Novotného a Pavla Nečase, kteří seriál vylehčují. Jde jim to samo. ... Občas se záhadně některá postava vytratí a dokonce i organizovaný kriminální motiv se změnil na rodinnou šarádu. (19.09.2023)

Zábavnost tohoto seriálu spočívá v tom, že se divák baví naprostou bezradností a imbecilitou scénáristů, takže místo sledování děje (dá-li se to tak vůbec nazvat) je během sledování zaměstnán výsměchem těm největším klišé, se kterými scénáristický tým nestydí vytasit. Divácký zážitek pak umocňuje škodolibé sledování herců, kteří ty absurdní scény musejí s absencí jakéhokoli hereckého talentu zahrát. Režiséři jsou si evidentně vědomi těchto limitů, proto se vyhýbají vypjatým scénám jako čert kříži. Situaci směřující ke konfliktu tak nechají předehrát, udělají střih (aby se vyhnuli nutnosti vytáhnout z herců nějaké emoce) a následuje scéna, která jakoby následuje po konfliktu. Pokud jde o samotný děj, mám pochybnosti, zda duo scénáristů vůbec čte to, co v minulém díle napsal ten druhý. Jen tak si lze vysvětlit, že načaté zápletky vyšumí do ztracena a že v jednom díle si hlavní hrdinka úpěnlivě střeží své utajované soukromí, zatímco v dalším díle jedná tak, jako by nic netajila. Lahůdkou jsou pak ty náhody. Inu, situace, kterou by někdo neměl vidět, trvá asi 2 sekundy. A kdopak nám to v tu chvíli přichází? Ano, ten, kdo to neměl vidět. Tradičním vrcholem tvorby tohoto druhu bývají dialogy. Každý z hrdinů tohoto veledíla, má-li před sebou nějaké dilema (většinou ve vztahu k jiné osobě), musí svůj problém nejdříve rozebrat s celým svým okolím ze všech stran, a pak vyrazit vstříc dalšímu nedorozumění, které bude potřeba zas se všemi kolem rozebrat, než dojde k dalšímu střetnutí. Se všemi přáteli, kolegy a kamarády, musí své dilema samozřejmě rozebrat i protějšek. Ale zase musím přiznat, že jsem docela zvědavý, jak se největší nešťastník seriálu (mladý soudce) vypořádá s tím, co mu naložili. Snoubenku mu obtáhl jeho oblíbený barman, všichni kromě něho vědí, že zpěvačka, kterou píchá, je zároveň jeho chůva, které se svěřuje se svými patáliemi se zpěvačkou. Za debila tak je před svou mámou, nejlepším kámošem i hospodyní. A to zdaleka není všechno. Buď je všechny pozavírá, anebo musí nutně skončit špatně. (11.07.2022)

Tak hloupé... 1)  Z původních pohodových tří hvězdiček (několik prvních dílů) se seriálu podařilo úspěšně propracovat až na odpadovou úroveň. Gratuluji._____ 2)  Smutné je, jak do této mizerné úrovně zapadl herecky nevýrazný 36letý Tomáš Klus._____ 3)  Výstižný koment: topi80*, LexBarker (odpad). (28.05.2023)

Opravdové, nefalšované dno české televizní tvorby. TV Prima nalákala diváky na zviřátka a ono h...o Děj se točí okolo nové hvězdičky Burešové, která zde ale hraje nesympatickou, duševně nevyrovnanou osobnost. Postavy v seriálu se chovají jako naprostí idioti, soudce do poslední chvíle neví, že Janečková je těhotná, celý únos Sid je trapný a absurdně zfušovaný, soudce si během x dílů nedokáže přes své kontakty zjistit pravdu o tzv dvojčeti Janečkové... Zvířat si divák téměř neužije, zato je však svědkem absurdně vyvíjejících se vztahů. Sid začne chodit s Albertem a pak, jen tak, se bezhlavě zamiluje do haďáka. Toho pak otravuje a pronásleduje na každém kroku. Ti dva intrikáni, kteří mají kancl hned vedle Roklové, se chovají jako naivní puberťáci s IQ těsně pod šedesát a tak je to se vším. Takové podcenění diváků jsem ještě za svůj život nezažil.  René, Jardo, že vy si z nás děláte srandu, že jo? P.S. Jen dva další příklady fušeřiny 1. detailní záběr na ruličku bankovek, kde je napsáno - Pouze pro filmové účely a 2. Děj se má odehrávat ve Dvoře Králové a ve scéně, kde herečka Molínová jde po chodníku, je zřetelně vidět cedule Praha 10 Strašnice :) (28.10.2022)

Zoo se vlastně nijak zvlášť neodlišuje od jiných televizních seriálů. Většina scén se odehrává ve studiu a samotné zápletky jsou de facto prvoplánové. Od toho se odvíjí i chování postav. Nejednají logicky, naopak hystericky, většina má čas kafíčkovat v práci, řešit nesmysly a hlavně nepracovat. Postavy si nevolají, navštěvují se, omlouvají se a dlouho se o všem rozhodují. Většinou alespoň několik dílů. Seriál je spíše takovou oddychovkou, nad kterou nemusí divák moc (spíše vůbec) přemýšlet, ani bych to nedoporučoval. Pak by někoho mohlo napadnout, proč ředitelka po jmenování neodvolá úhlavního nepřítele, když ví jaké podrazy na ní dělá. Proč jí každý zaměstnanec leze do kanceláře jak se mu zlíbí a dokonce po ní řve a ona si to nechává líbit. Proč se dospělý člověk chová jako dítě a postavy se vždy vydávají tou nejsložitější cestou. Možná by seriózní seriál o skutečných problémech lecjaké zoo opravdu diváky zaujal. Jenže nejen problémy, ale hlavně jejich způsob řešení (a to zoo samotné i lidských postav) se leckdy ponižuje na úroveň trapnosti. Ale co chcete od autorů, kteří režírovali nebo psali seriály jako Doktoři z Počátků, Krejzovi, Ohnivý Kuře, Přístav či dokonce něco tak hrozného jako Kameňák. (02.07.2022)