Tajemný předmět touhy

Lahodně pikantní tragikomedie o vášni s Fernando Reyem v hlavní roli. Minimálně ve svých posledních filmech dovedl být slavný režisér Buñuel hodně zábavný, i navzdory otevírání vážných témat jsem vnímal z větší části humornou podívanou. Zde navíc vývoj příběhu drží diváka díky retrospektivnímu vyprávění pořád v jistém napětí. Vono to totiž není jen tak, když někdo před očima desítek kolem hledících oblije z vlaku mladou dámu vědrem plným vody! :o) Zhlédněte si a poctivě poslechněte osobité vyprávění hereckého aristokrata se španělskou krví, určeno pro náhodné spolucestující všeho vzrostu, minimálně v samotném závěru budete svědkem nečekané pointy. Ale ono stojí za to i veškeré dění mezi tím. K originalitě filmu navíc dodává obsazení dvou různých hereček do jedné a té samé role, což netradičním (a možná neplánovaným?) způsobem podtrhlo měnící se nálady sličné Conchity ve vztahu k postaršímu Mathieuovi. Velice milé a skvělé vyvrcholení spolupráce velkého režiséra s velkým hercem. 85% (18.11.2019)

Bolo by ladné interpretovať Buňuelov epitaf ako schematickú mozaiku s jasnou štruktúrou, pretože sám svoj vnútený štýl interpeluje k rôznym interpretáciám. A najpravdepodobnejšou z variant bude to, že ide o kombináciu jeho celoživotných umeleckých leitmotívov s tými, ktoré charakterizovali "jeho" obraz spoločnosti, ktorú tak náramne a nápadito vo svojich dielach rozdroboval. Jeho posledný film je ohromnou ukážkou ľahkosti a vážnosti témy s ironizujúcim nadhľadom, ako vystrihnutý pre Reya a jeho stareckým dobiedzaním po mladom mäsku. Každý osobitý pohľad, každá scéna je mimoriadne čitateľná pre výslednú významotvornosť symbolík, z ktorých Buňuel vychádza. A neodolateľná Sevilla je kapitola sama o sebe. (23.06.2018)

Ať už byly důvody obsazení hlavní role dvěma herečkami jakékoliv, já ho shledala jako rušivé. I když si uvědomuji, že obsazení dvou žen s různým temperamentem i způsobem herectví byl záměrný, přesto mi připadá jako zbytečný. Luis Buñuel je uznávaným režisérem, řekla bych takřka glorifikovaným, ale to neznamená, že jeho filmy se budou líbit každému bez výhrad. Má svůj rukopis, jeho vyprávění bývá často rozvláčnější, hlavní téma se často opakuje. Přesto si myslím, že Tajemný předmět touhy může i dnes oslovit. (08.07.2014)

Tak panove, pozor na slepou zamilovanost, hrozi nebezpeci! Jak jsme u Bunuela zvykli, opet je dej filmu trochu pritazeny za vlasy, lehce absurdni, avsak stale bez problemu fungujici. Scena, kdy Mathieu prijde o pulnoci do domu Conchity je nezapomenutelna. Vynikajici herecke vykony, Bouquet ale hrala ( a vypadala ) lepe. Fernando Rey taky vyborny. Malinko me zklamal konec, vracet se nemel... (27.09.2008)

Jedna svůdná, druhá chladná, dvě tváře jedné (?) ženy. Půlrole je nepochybně zajímavý nápad, jen mě mrzí, že ten kontrast nebyl ještě větší. Kdybych o té režisérské taškařici nevěděla, nejsem si jista, zda bych ji postřehla. Rey jako vždy noblesní, dokonce i při fackování Conchity neztrácí nic ze své grácie. Buñuelův humor se nezapře, především jeho závěrečné spojení levice s pravicí je velmi překvapivým vyústěním (ne)milostného dramatu. (13.08.2021)