Kin-Dza-Dza!
Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(více)Recenze (57)
Viděl jsem to jako děcko, možná i ke konci osumdesátek. Jedné co jsem si pamatoval byla jedna scéna a slovo gravicapa. Nevím, jak moc chtěl Danělija ukázat ten strašný bizár všeho co je ruské anebo chtěl natočit jen film o absurditě Gulagu, ale určitě se mu podařilo natočit film o člověku. Ecce homo! Ruská duše je jeden zatraceně obrovský a nepochopitelný vesmír. ()
Nechápu ruský humor, a to ani v přístupných veselohrách. Takže je asi jasné, že jsem u téhle absurdní komedie trpěl jako zvíře. Film je něco mezi do sebe zahleděnou, rádoby intelektuální onanií a úplnou kravinou. Prý je v něm možné najít podobenství s pomalu umírajícím Sovětským svazem, jenže tak jak je příběh postavený, tak se tam dá najít skoro všechno, a nebo taky vůbec nic. Lidé se chovají jako idioti. Řeč nedává smysl, chování nedává smysl, kauzalita existuje jen občas a logika prakticky vůbec. Celé to trvá přes dvě hodiny. Jednu hvězdičku dám za pořád ještě slušnou režii a tu druhou za velmi schopné herce. Zbytek bych nejradši pochcal. ()
Tento film je než ryzí komedie spíše taková fantastická tragikomedie, mě nijak zvlášť neoslovil, byť má svou logiku ve své absurditě, a to mám absurdní humor docela rád.. Film získal m.j. zvláštní cenu poroty za výtvarné zpracování na filmovém festivalu v Rio de Janeiro v r. 1987. Kromě uvedeného J. Jakovleva jsou v hlavních postavách Jevgenij Leonov, Levan Gabriadze a Stanislav Ljubšin, o nichž však zmínka, že hrají není žádná. Takže : Ku....ku....ku... Mama, mama, čto ja budu dělať... Tu poslední větu pochopíte, až film. uvidíte. ()
Příběh odehrávající se na jisté, Rusy kolonizované planetě, se zas až tak moc neliší od života, který známe z té naší. Jiný žebříček hodnot, který tam vládne, je pouze důsledkem potřeb, ostatně tak jako zde. Ani "kreolská ruština", kterou se tam mluví, nepředstavuje žádný komunikační ani asimilační problém. Prostě jiný kraj, jiný mrav. Druhý díl filmu si nechám někdy na příště, pokud vůbec. ()
Sovětská laciná (jen písek, orezlé haraburdí a zaprášené hadry) sci-fi satira odehrávající se na pouštní planetě na druhém konci vesmíru, kde se mluví rusky, třídní příslušnost se rozlišuje podle barvy kalhot či rolničkou v nose, nejcennějším platidlem jsou sirky a vydělává se "zpěvem" v kleci. A do tohoto absurdního světa se omylem transportují dva obyčejní soudruzi. Překvapivě ale snímek celkem drží pohromadě a daří se mu i něco (kritického) sdělit, nicméně konstantnímu WTF výrazu (a zívání při té přehnané délce a uvadajícím tempu) se divák jen tak neubrání. Ku?! ()
Reklama