Tristana

Abych se přiznal, Krásku dne mám od Buňuela přece jen radši - je rozvernější a zároveň mnohem víc sarkastická než poměrně depresivní Tristana, jejíž ústředním tématem je zahořklost a z ní vyplývající nenávist. Nicméně v obou filmech se objevuje skvělá Catherine Deneuve a Tristana funguje především díky její přítomnosti a výbornému výkonu. Není to jen film o vztahu jednoho starého muže a nezralé dívky, ale taky snímek o společnosti své doby, o závislém postavení žen a o střetávání moderního světa se starými pořádky a hodnotovými žebříčky. Když se Don Lope konfrontuje s mladým umělcem a vyzývá ho na souboj, dostane místo přijetí výzvy ránu pěstí do nosu. I tak se mění svět, kde se ztrácí prostor pro starou patriarchální noblesu. Buňuel je břitký kritik pokrytectví starých měšťanských a šlechtických pravidel a z řady dialogů je znát jeho opovržení světem tzv. lepších lidí. Celkový dojem: 85 %. (03.10.2008)

Fernando Rey je podľa mňa najmenej sympatický herec všetkých čias (Lee Van Cleef mi ráči prepáčiť). Možno je to fajn chlapík, ale jeho úlohy, podobne ako v tomto filme, vo mne vyvolali voči nemu ťažkú averziu (ja viem, že to bol Bunuelov zámer a je to dôkaz jeho hereckého majstrovstva). Hrá tu starého úchylného psychopata, ktorý sa vyburuje na krásnej Catherine. Tento môj subjektívny dojem mi zabraňuje, aby som si film vychutnal vďaka jeho vysokým kvalitám. Ešte že mu to na konci Catherine poriadne natrela! Na druhý krát už som bol schopný sa odosobniť od antipatií voči Reyovi a vnímať aj Buňuelovu inteligentnú filmovú reč. Pokrytectvo, ľavičiarstvo, túžba po pomste, mužská túžba vlastniť ženu, nepredvídateľnosť ženského správania a prostý fakt, že ľudia sa vekom vďaka svojej minulosti a skúsenostiam (častokrát nepríjemným) menia, to sú témy, ktorým sa venuje v tomto filme. (28.05.2012)

Nebudu zapírat, že mi Buñuel sedne více v poloze plnokrevného surrealisty (ačkoli i zde na nějaké ty drobné excesy dojde), ale buď jak buď, jako soudce/kat buržoazní morálky, jejíž pokrytectví protahoval stokou snad v každém svém filmu, neměl konkurenta. Tristana je toho ukázkovým stvrzením, byť se v jeho tvorbě řadí spíš k průměrnějším výzvám. Za zhlédnutí však určitě stojí, třebaže se nejedná o žádnou vzpruhu do nepohody - jde totiž o velmi negativistický a cynický film. K naštvání všech modlářů přitažlivého vizuálna navíc trpí na přehnanou knižnost, což neblaze zpomaluje již tak utahané tempo. A technicky se také nejedná o nic světoborného (Buñuel natáčel své filmy v rekordně krátkých intervalech, pročež se není čemu divit). 3,5* (01.03.2009)

„Tristana” , kto je Ti viac sympatickejší, starý poručník Don Lope, ktorý sa Ťa ujal, či mladý maliar Horacio, do ktorého si sa "nechtiac" zamilovala ? O druhom pánovi prakticky ani nič neviem, najskôr len o tom prvom, čo v spoločnej domácnosti s Tristanou prapodivným spôsobom nažíva, kedy ona strašne zvláštne sny o ňom máva, až sa normálne o ňu trochu obávam, pretože sa všetko ešte oveľa viac skomplikuje, keďže neskôr vážne ochorie, čo ju povahovo radikálne zmení, že odteraz myslí už iba na to, ako sa čo najideálnejšie vypomstiť starému Don Lopeovi, trebárs, čo sa tak spolu zosobášiť, vtedy by sa to vyriešilo samo od seba... ? / Tandem Buñuel/Deneuve, vždy čímsi abstraktným každý spoločný filmový počin ozvláštni, buď sexualitou, alebo provokáciou, či najlepšie to bude celé spojiť dohromady, kedy automaticky vzniká kinematografický zážitok... ? Niečo ma na obidvoch stále fascinuje, na režisérovi to je odťažitá, sugestívna réžia, na herečke chladná neprístupnosť, ktorou si udržiava neustálu pozornosť diváka, a do toho si taktiež zamiešajte ďalšie extravagantné postavy - Saturna a Saturnu, či hereckých matadorov: Španiela Fernanda Reya a Taliana Franca Nera, že vám garantujem - nudiť sa isto nikdy nebudete ? Chvíľu som váhal nad štyrmi hviezdičkami, od ktorých ju delí sotva minimum. Čím je divák viac odviazanejší, tým mu Tristana viac sadne, to viem určite. (11.07.2020)