Druhý dech

"Víte, dneska se vám žádnej mladej člověk vidlema v hnoji hrabat nebude." "Otevíráme novou výkrmnu pro prasata a s tebou se počítá jako s ředitelem. Ber tu funkci zodpovědně." "Víš, Karle, já nechci, aby se myslelo, že jsi šéfem toho teletníku jen proto, že dělám na zemědělský správě." Tyhle a stovky dalších "hlodů" vás nepochybně pobaví, scénáristova posedlost metamorfózu poživatin (výroky jako "Tak tohle je bachor. Tady se odehrávají všechny ty zázraky.", "Co nevidět zavedeme odklízečků výkalů.", "Tak bude už v tom nočníku něco?" nebo "Líbí se ti?" "Představuju si, jak strká ruku krávě do zadku.") nepochybně také, ale jinak to patří k tomu nejstrašnějšímu z české seriálové tvorby. Samý kulturní dům, tuny soudruhů, nevkusné diskopísně té doby, Josef Abrhám, na němž je vidět, jak trpí, když z existenčních důvodů musí hrát v takové s.ačce, pionýři za každým rohem, žoviální zemědělci, bodře se plácající po zádech, patetické dialogy o splnění plánu, zkrátka hnus. 0% (13.05.2003)

Abrhám jako československá verze Temple Grandinové, etolog teoretik vhozen do víru centrálně plánovaného zemědělství, svou nekompromisností čeřící nervy všech kolem a odolávající svodům nezadaných (i těch zadaných) žen. Poměrně otevřená kritika mnoha aspektů tehdejšího hospodaření (kritiku systému samotného však nečekejme), jádro konfliktů je často personifikováno v některé z postav (nepřejícnost, osobní animozita, nekolegialita apod.). Seriál by měl zabírat cirka jedno celé desetiletí (začíná na počátku sedmdesátých let), ale na výpravě a postavách to příliš poznat není, ženám se mění pouze účesy a děti vyrůstají, ale např. vedoucí teletníku Vícha nosí celou dobu jednu a tu samou zelenou bundu. Pozitivem je, že seriál nabízí i vhled na práci zvěrolékaře a dočkáme se naturalistických záběrů inseminace, porodu i pohledu na mrtvá telata. Herci odvádějí na tehdejší dobu standardní výkony (tedy nadprůměrné) a většina postav prochází vývojem. Zejména u postav s negativními vlastnostmi (např. Bohdalová, obsazená jasně proti svým klasickým rolím) jsem byl schopen okamžité asociace s podobnými typy ze svého života, v tomto sociálně-kritickém aspektu je seriál přesný. Zdejší černé hodnocení je bezesporu nespravedlivé. Ano, nejedná se o žádný nadprůměrný kus z perspektivy současného diváka, ale jistě nejde také o dílo, které je nutné zatracovat. Určitě by mu prospělo zkrácení, řada motivů je zbytečně rozváděna a natahována, redukce na deset dílů by byla optimální. Osobně nelituji ani minuty času, který jsem s ním strávil (nutno ale poznamenat, že jsem při jeho sledování prováděl řadu sekundárních činností, po vizuální stránce je totiž podobně šedivý jako normalizace samotná). (12.01.2020)

Netrpím rozhodně nostalgií po předlistopadovém režimu a jeho mnohých televizních "hitech", zdejších mizerných dvacet osm procent za tento seriál je však podle mého mínění nespravedlivě málo. Metaforicky řečeno se totiž v jeho případě podařilo z lejna našlehat docela chutnou šlehačku. No považte sami - divácky a scénaristicky méně atraktivní téma, než je prostředí kravína a teletníku, si lze představit jen stěží. Přesto se z něj autorům povedlo vykřesat zajímavě podané příběhy obyčejných lidí, potýkajících se s problémy všedního života (tehdy stejně jako dnes) - rozpady a navazování partnerských vztahů, konflikty na pracovišti i v soukromém životě, karérismem, protekcí, neoblíbeností v kolektivu a tak dále. Jézéďácké pozadí při tom diváka nijak neruší ani neirituje, navzdory době svého vzniku seriál není příliš obtěžkán propagandistickým balastem. Na skutečnosti, že je dívatelný, mají pochopitelně lví podíl vystupující herci, hlavně Vladimír Kratina, který ani v roli zemědělského inženýra, jdoucího s buldočí zarputilostí proti všem, neztrácí desperátsko- rebelský pel, typický pro většinu jeho rolí v jiných filmech. Josef Abrhám se zase vcelku zdatně zhostil postavy lehce podivínského "vědátora -potížisty", nepochopeného a odmítaného okolím. A Marek Vašut brilantně ztvárnil nesnesitelného primitivního a agresivního burana Václava Stehna. Hvězdný Petr Čepek se naopak musel smířit s pro něj nezvykle dobráckou a poněkud upozaděnou postavou traktoristy Šembery a byť z toho občas bolí zrak i sluch, poradil si s ní velmi dobře. Defilé dalších filmových hvězd celkovou "jedlost" snímku ještě o další stupeň zvyšuje - R. Brzobohatý, J. Bohdalová, J. Sovák, F. Husák, I. Chýlková. Takže celkově za tři, nezlobte se filmoví machři.... (15.05.2019)

Bezkonkurenčně jeden z nejhorších českých seriálů, co jsem kdy viděla. Člověk by si určitě nedomyslel, že vznikl v roce 89. Ještěže přišla revoluce, nedovedu si představit, kam až by chtěli televizní tvůrci zajít. Hrůzná představa. A natočil to pan Bočan, kterému se tak povedla pohádka S čerty nejsou žerty nebo to komoušům tak nandal v Zdivočelé zemi. (19.05.2003)

Nechápu, jak člověk, který je schopen natočit geniální věc - S čerty nejsou žerty - může vypustit do světa TOHLE. Opravdu ani nevím, jak bych to měla nazývat. Děs a hrůza, dialogy jsou k smíchu, ti herci tam absolutně nezapadají. Pokud bylo cílem udělat opus, který bude oslavovat JZD, měli to soudruzi natočit ve stylu pořadů Můj táta pohraničník nebo Maminka družstevnice, to jsou taky klenoty socialistického televizního archivu, doufám, že už je nikdo z toho trezorového dna nevyhrabe. (25.02.2012)