Děti Nagana

Zamyslete se nad tím, kolik rodinných filmů jste za poslední roky zahlédli v nabídce českých kin. Správně, hodně málo, možná bychom je spočítali na prstech jedné ruky. Film scenáristy a režiséra Dana Pánka nám v tomhle ohledu docela napravuje reputaci. Je totiž oddechovou feel good podívanou s neokoukanými známými tvářemi (třeba takového Otakara Brouska mladšího jsem na velkém plátně snad ještě neviděla) i sympatickými dětskými herci. Celá zápletka je sice hodně přímočará a předvídatelná (partu nezkušených dětí čeká hokejový zápas proti obávaným starším klukům, jak to asi dopadne), ale zasazení příběhu do konce devadesátých let krásně brnká na nostalgickou notu. Takže za mě velký palec nahoru. (20.07.2023)

Aj keď po dejovej stránke nie je tento film žiadne terno, má v sebe neuveriteľnú dávku nostalgie. V čase českého triumfu v Nagane som mal 10 rokov, takže to bol zhruba vek Dominika a jeho rovesníkov. Tento film bol pre mňa obrovským nostalgickým závanom, a to čo prežíval Dominik, som prežíval aj ja, takže o to väčší záber mal na mňa tento film. Hokejbal s tenisákom bol u nás na dvore medzi panelákmi takmer každodennou činnosťou, takže mnoho toho "podprahového" humoru som o to viac precítil. Každopádne, dejovo bol tento film značne predvídateľný, každému snáď bolo jasné, ako to napokon skončí. Ale nevadí, v tomto prípade mi ten happy end vôbec neprekážal. 4* (19.06.2023)

Pásky z Nagana meets Bylo nás pět (plus goalie). Pokud u Toma Brentona (Dom) identifikujete, že si listuje ve své sbírce Skoreček ze sezóny 89-90 (které byly okolo r. 1998 opravdu affordable), rozeznáte dobový rozdíl fotečky Dominika Haška v modrém dresu s býkem a dvěma šavlemi od fotečky Dominika Haška v bílém či černém dresu s býčí hlavou, pokud jste někdy proměnili právě dodělanou klenutou chodbu v prostor pro samostatné nájezdy s prodlouženou bruslící plochou, pokud jste někdy měli šitové plastové domácí minihokejky tak omlácené, že se na čepeli rozesral plast, pokud jste se s nejlepším kámošem pohádali o to, kdo bude hrát za fiktivní tým "Aliens" (btw Alien 1 běžel na Nově těsně před čtvrtfem s USA, takže slušná night of palpations), pokud jste někdy více než 20 minut uvažovali nad trejdem zánovní kartičky Gartha Snowa, opatřené speciálním barvoměnným layerem či závodili, kdo první splaší nejnovší Viktorky (kartičky NHL, které pravidelně nově vycházely jako první), pokud jste znali celou soupisku loserů z Boston Bruins (poslední tým tabulky NHL 96-97) či byli schopni hodiny diskutovat o tom, zdali je lepší Tom Barrasso, nebo Andy Moog..... pak jsou 'Děti z Nagana' přesně film pro vás, relativně bez ohledu na kvalitu. Pro ostatní normální lidi je to jen další pohodový letní snímeček mezi večeří a prcáním. (12.05.2023)

Hodnotim už po necelejch deseti minutách, pač se v tom naprosto vidim. Akorát, že já bruslit uměl a pukem přes hubu jsem dostal tisíckrát a víc. Jinak je ten nezájem a rodinný podceňování docela autentický. Já teda radši Břízu a pak Turka (taky levák), ale Haška jsem napodoboval po Naganu stejně neortodoxně. Noha sem, kyčel tam, na ruce sem, jako Hašan, moc nebyl, spíš tam strčit druhou nohu nebo hlavu. Uvidím, kam se film ubere dál. Tak edit: Poctivá tříčka. (11.05.2023)

O Naganu, ale bez skutečného hokeje. O dětech a jejich snech pro dospělé pamětníky, kteří zažili otevírání zlaté brány a přepisování dějin českého sportu. Pánek se snažil, z vlaku ukázal domácí násilí, křečovitě obsadil i Haška, ale funguje mu tam pouze nostalgie. Bohužel je to hrozně amatérské a nedotažené. (25.05.2023)