Volavka

Po dlouhé době vysloveně chytlavá detektivka, byť na první dobrou by Vás to ani za mák nenapadlo. Námět totiž není nic objevného. Co objevné ale už je, tak to jsou herecké výkony hlavních postav – Taron Egerton, Paul Walter Hauser a především vedlejší postava, kterou tu krásně ovládl Ray Liotta a krásně se zde rozloučil s herectvím. Když mě totiž seriál donutí sledovat každou minutu svého příběhu s pocitem, že nechci, aby mi cokoliv uteklo, je to důkaz, že tady si se scénářem dal někdo sakra práci. A vlastně vůbec nevadí, že takových volavek ve filmovém prostředí bylo již tucet. Tohle je šestidílná psychologická pecka, která nemá chybu! (12.05.2023)

Nedýchal jsem. Miluju filmy z vězeňského prostředí, takže když se k tomu ještě přidá mírný True Detective season 1 wibe, odcházím od televize po šesti hodinách naprosto spokojený. Co jsem navíc od tvůrců rozhodně nečekal, je fakt, jak snadno dokáží v jednotlivých epizodách zahrát na emocionální strunu, pokud je to třeba. O duu ústředních hereckých výkonů již toho bylo napsáno mnoho, a je to vážně koncert. Herci svými postavami žili a bylo to znát. Zatraceně mrazivý thriller. [Apple TV+] (30.03.2024)

Nedávno jsem chválil film podle skutečných událostí za to, že se obešel bez přiliš velké dramatizace událostí a teď tnto přístup u Black Birdu naopak odsoudím. Ono by to bylo super na standardní celovečerák, ale ne na 6 hodin stopáže, kde se celou dobu vlastně nic zajímavého neděje. Ač dobře zahráno a natočeno, seriálu chybí drive a nutkání těšení se na další epizodu. (12.08.2022)

Black Bird má téměř nulovou akci, ale zato stoprocentní atmosféru, ze které mrazí - a ta dělá spolu s hereckými výkony ze seriálu dusný a nepříjemný zážitek, u kterého má divák pocit, že se stále něco děje, i když zpětně se toho ve skutečnosti moc nestane. Jde o tvrdou slow-burn konverzačku mezi precizním a vyspělým Taronem Egertonem a fanaticky přesvědčivým Paul Walter Hauserem, kterého registruju už ze seriálu Kingdom nebo Richard Jewell - tenhle chlap je prostě předurčen k divným rolím, je ve svém charakteru neskutečně nechutný a uvěřitelný, a to vše dělá celý zážitek ještě intenzivnější. Konečný výsledek je pak šikovně ukončená true-based série, která je v určitých místech sice trochu roztahována, ale vygradované emotivní finále to poměrně dobře zachraňuje a nechá v divákovi celkově dobrý a zároveň znechucený pocit. Za mě taková zlatá čtyřhvězda, která potěší, ale zároveň mám tak trochu tušení, že k plné palbě zde něco chybělo a že jsem z celého seriálu možná až moc "překonverzovaný". (09.08.2022)

Dospívající dívka šlapala na kole po štěrkové cestě obklopené kukuřičnými poli. Do cíle nedorazila. Nebyla jediná. Ale to je až druhý příběh. Nejprve je tu jistý Jimmy Keene. S dobrým chováním si měl odsedět čtyři roky, jenže soudce odklepl deset. Po pár měsících právník s agentkou FBI někdejšího alfa samce a drogového dealera navštíví a s vědomím jeho sociálních dovedností mu nabídnou dohodu: půjde do jiného vězení se zvýšenou ostrahou, spřátelí se s jedním nestálým a nepředvídatelným vězněm a dostane z něj přiznání. Agenti mají za to, že Larry Hall stojí za vraždou desítek dívek a žen, usvědčili ho však pouze ze dvou a tělo našli jediné. A hrozí, že se dostane na svobodu. Ovšem: žádná těla, žádné propuštění. Zároveň sledujeme v jiné linii snahu zarputilého detektiva Grega Kinneara (po dlouhé době moc fajn role) vyzrát na (stejném) vrahovi s pronikavým hlasem a impozantními licousy, který je stále ještě tak trochu dítětem... Nakonec se ti dva potkávají. Larry a Jimmy. Syn hrobaře a syn poldy. Jeden v dětství nespolečenský, často šikanovaný vrstevníky okrádal s přinucením otce nebožtíky, druhý čekal, až se otec vrátí ze šichty, aby se zas a znovu mohl pohádat s matkou. A oba hledajíc své místo ve společnosti. Taron Egerton znovu moc fajn, ukňouraný, děsivý i žalostný Paul Walter Hauser je výborný. Stejně jako (loučící se) Ray Liotta, nemocný otec sužovaný pocitem viny. Celkově napínavé i depresivní, se solidní atmosférou a skvělými dialogy. (02.09.2022)