Koncert

Věnujte, prosím, pozornost mimořádné pátrací relaci Federální kriminální ústředny. 1) Nechtěně úsměvný film se potýká se zřejmou nezkušeností tvůrců s tématem i prostředím. 2) Vše podstatné, co mělo být řečeno, již napsal ve svém komentu bohemia_regent. 3) Mně nezbývá, než poukázat na přitažlivého 28letého Ivana Pokorného (mladší z dvojice vězňů) a na pěkně přiléhavé džíny 24letého Martina Stropnického. Silnější zážitky jsem si z díla neodnesl. (16.07.2014)

Československý film, v němž je poměrně raritním způsobem zobrazena příprava a průběh rockového koncertu kapely Bumerang se zpěvačkou Petrou Janů. Druhá kriminalisticky zaměřená linie se zabývá chytáním dvou uprchlých vězňů, jež se přimíchají do dvoutisícového davu fanoušků rockové hudby a chtějí se v něm ukrýt. Nesourodou dvojici ozbrojených zločinců představoval přemýšlivý a autoritativní J. Tomsa a nestabilní psychopat I. Pokorný. Dramatická zápletka se odehrává až v závěru snímku, kdy si odhalení uprchlíci v obklíčeném amfiteátru, kde se koncert konal, vezmou zpěvačku a jednoho z kytaristů jako rukojmí. V roli mladého hudebního eléva, jemuž během vystoupení selže technika a navíc je zajat zločinci, se objevil M. Stropnický. Ze známých herců se v hodinovém snímku představil P. Rímský jakožto bezcharakterní manažer hudebního tělesa či zvukař V. Kratina. Je zřejmé, že se autoři snažil propojit a dát do souvislostí jako nepřátele režimu uprchlé zločince a příznivce alternativní hudební scény, na druhou stranu nejsou však tito vlasatí hudební příznivci vykresleni až tak odsouzeníhodně, neboť po korektní policejní výzvě byly ochotni po přerušeném koncertu bezproblémově a spořádaně vyklidit hlediště. Bohužel Schmidtův snímek kromě téměř dokumentárního zobrazení rockového vystoupení nenabízí nic zajímavého a zaujme spíše jen svým netradičním pojetím a netypickým hudebním zaměřením. (17.12.2017)

V prvé řadě není úplně jasné, jestli je to film o dvou vězních nebo koncert Petry Janů. A přijde mi, že to neví ani tvůrci. Ostatně, více filmové stopáže je věnováno právě Janů a její kapele. Označení hudební kriminálka mi tak přijde zvláštní. A díky tomu, že film nemá ani sedmdesát minut, nestačí se ani jeden z příběhů pořádně rozehrát a dohrát. Všechno je děláno tak nějak napůl. Je to spíš ukrutná nuda. Koukáte na Petru Janů a její koncert a do toho vám běhají po stadiónu dva upocení chlápci sem a tam a vy jen čekáte až je chytí, což je jasné vyústění. Téměř nulová nezáživná zápletka dala dohromady mé hodnocení. Více si film vskutku nezaslouží. (07.05.2017)

Svým způsobem se jedná o ideový film. Rockové koncerty byli za komunismu vždy v hledáčku StB ( zdravím 'Plastiky'), neboť si mysleli, že tam chodí pouze delikventi, vyvrhelové a nekalé živly. A tvůrci si dějově pomohli dvěma uprchlými vězni, kteří se mezi ně včlenili. A policejní manévry mohli začít. Snímek ale vyznívá tak, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnout, co vlastně chtějí točit. Chvílemi je to krimi, chvílemi záznam z koncertu, chvílemi reportáž z koncertního dění v letním amfiteátru, chvílemi hraný dokument o policejním zásahu, chvílemi dokonce i romance. Nic tu nedrží pohromadě, nic tu nevypadá nějak žánrově. Rychle spatlaná filmová (štvavá) výpověď. Nebylo to ještě nakonec na objednávku? (07.11.2014)

Jak propašovat rockovou hudbu do socialistického filmu ... Tomsu mluví Teplý... Petra Janů skvělá zpěvačka a překvapivě slušná herečka...👍🙃 Přesto že film vykazuje slušnou uvěřitelnost, v samém závěru došlo ke dvou nepochopitelným kiksům.Sněhurka (Ivan Pokorný) byl zasažen ze samopalu do břicha aniž krvácel a po scéně kdy přestane střílet, protože mu došli náboje, se stahuje do sklepa kde se tou samou zbraní sprovodí ze světa. (12.08.2019)