Zelený lučištník

,,Mám zvoniť ja?" / ,,Myslíte, že zvoníte lepšie než ja?" :-) Oddychová, humorom odľahčená čiernobiela detektívka (či skôr "detektívna fantázia", ako by to nazval Eduard Fiker) typu, aké vznikali v 60.rokoch aj v Československu (napr. Poklad byzantského kupce, Nahá pastýřka). Nepoznám vôbec nemeckých hercov tejto doby, takže neviem hodnotiť, do akej miery tento film má či nemá hviezdne obsadenie, ale vnímal som film zrežírovaný a zahraný na úrovni. Oslovil ma samotný námet o tajomnom vrahovi s netypickou historickou zbraňou a nadpriemerný scenár s množstvom komických i napínavých situácií a s veľmi originálnym úvodom a záverom... a to je u takéhoto filmu "brakového" žánru tiež veľmi dôležité; 75% (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) (05.03.2018)

Samotná kniha je asi tak nejméně ztřeštěná, dobře se čte, i když její závěr je už překombinovaný. Film naštěstí tentokrát není parodií tohoto žánru, ale snaží se o dramatické vyprávění s odlehčujícími prvky (v postavě reportéra a částečně sluhy), ale přece jen se v některých věcech od knižní předlohy odchyluje, díky čemuž je zmatek v postavách o něco větší než v knize (tam jsou přece jen představovány alespoň ze začátku postupně), navíc tajná gotická sklepení zámku z knihy ve filmu vypadají jako obyčejný sklep na jablka někde na vesnici, což také své kouzlo poněkud ubírá. Jinak standardní režie, standardní herecké výkony, a vlastně i ten příběh je pojat tak nějak standardně. (13.01.2014)

Tentokrát mi nesedl příběh včetně postavy vraha, který zabíjel v převleku Zeleného lučišníka. Jinak se opět objevil problém, který mám u kriminálních filmů na náměty Edgara Wallace poměrně často, a tím je humor. Ten určitě své místo v těchto filmech má a je jedním z jejich poznávacích znamení, ale v tomto případě to byla místy až příliš nemístná taškařice. (04.04.2010)

Tak pojďme s hodnocením níž. K zelenému lučištníkovi jsem přistupoval jako k jednomu z nejlepších zpracování legendárního Edgara Wallace, aby také ne, když se zde tu na CSFD těšil hodnocení k 80%. Mluvilo se tu o něm samými superlativy a obklopovala ho aura výborné detiktivky, která se dokonce promítala za komunistů i u nás. Teď po shlédnutí kolečka do sebe zapadla. Mnoho lidí dávalo vysoké hodnocení z nostalgie a při tom kvalita filmu je velice nízká. Takhle zmatený a roztříštěný děj jiná Wallecovka opravdu nemá a k tomu další kopa nedostatků. Tak především otravné herecké obsazení v čele s pitvořícím se a přehrávajícím Edim Arentem, dále nulové napětí s absolutně se nehodícími "vtipnými" momenty a nakonec šédé zpracování, které nebylo způsobéné tím, že jde o černobílý film. Korunu tomu nasazuje to, že film vás tak unudí, že je vlastně jedno jak to dopadne a kdo vraždil. PS: Pointa je vcelku průhledná, neboť se objevila i v jiných wallacovkách. A pokud si chcete zahnat pachuť tohoho nepovedeného kousku, doporučuji o několik tříd lepšího Tajemného Mnicha. (22.11.2011)

Nebyl bych k tomuto filmu přísný. Že klopýtá logika děje? Že příliš napíná důvěřivost diváka? Že používá zprofanované postupy a triky? Je to brak, takže je to v pořádku. A tento to vůbec nezastírá a spiklenecky mrká na diváka, aby ho nebral vážně. Karin to tady opravdu sekne, Gerd Fröbe je hezky neurvalý a Edi "Motýlkář" Arent provozuje svou prkenou verzi toho, co asi sám považuje za suchý, britský humor. Poctivé tři. (22.03.2011)