Kopyto

Tak tenhle film mě vždy velmi dobře pobaví a krásně naladí. Dvojice Francois Perrin (skvělý smolař Pierre Richard) a detektiv Campana (krásně drsný Gérard Depardiue) pátrají po zmizelé dceři Alexandra Benseho (Michel Robin) Marii (Corynne Charbit). A začíná velkolepá pouť Mexikem, kde je po stopě žene Perrinova smůla a Campanova dedukce a drsnost. Dostáváme se i do situace, kdy má Campano z Perrina strach, neboť smůla se na něj občas přenáší a jak podotkl, jeho život byl do té doby tak fádní. I když říkat tomu smůla je velmi ošidné, neboť nakonec díky němu dosáhnou svého cíle a při krátkém pobytu ve vězení to nebyl Perrin, kdo dostával zabrat. Navíc Perrin je vším tak zocelen, že mu vše přijde naprosto normální. Je to krásně hravá příjemná zábava. (19.08.2010)

Tuhle skvělou komedii jsem viděla poprvé jako dítě a pravdou je, že to funguje pořád, Pierre Richard jako věčný smolař úchvatný a Gérard Depardieu v roli detektiva, jehož pasovali na asistenta, skvělý a ti dva společně hledají zmizelou dívku napříč Mexikem.. Je to taková milá, vtipná, příjemná oddechovka.. (23.10.2022)

První ze tří vydařených komediálních spoluprací Richarda, Depardieua a Vebera (který má na kontě i nejlepší belmondovky MUŽ Z ACAPULCA a BEZVA FINTA). S odstupem času už to pro mě není taková pecka jako v pubertě, kdy jsem to sjížděl pořád dokola, ale dvojka ranař Depardieu/smolař Richard nemá chybu a svou opakovanou návštěvou baru, postřelením toho prvního ("TO JE VůL!"), hospitalizovaným řvoucím domorodcem a dalšími nezapomenutelnými smůlovatými gagy stále pobaví. (03.12.2009)

Ehm..zajímavé. Snímek starý už přes dvacet let a já ho viděl dnes 03.12. 09 zcela poprvé a vůbec jsem toho nelitoval...Krásné dobrodružství, nechybí samozřejmě typicky francouzský humor, vtipné scény (noční klub, tekutý písek, řvoucí domorodec), žádná lacinost, prostě kvalitní nestárnoucí zábava, které dominují především dva přední francouzští komici par excellence Gérard Depardieu a Pierre Richard poprvé spolu. Později následoval třeba ještě film "Otec a otec" z roku 83' a pak za tři roky báječní "Uprchlíci", zřejmě úplně jejich nejlepší společný film této zdánlivě velmi nesourodé (smolař+drsňák), ale o to více působivé komické dvojice. Některé scény a vůbec to zdánlivě protikladné spojení mi hodně připomínalo taktéž úžasnou dvojici Depardieu+Reno z filmu "Drž hubu"... (04.12.2009)

A to jsem měla štěstí !!! Po "Cestě do lesa" do byla úplná lázeň, bytˇ stará 33 filmových let. Bavila jsem se tak, jak už dlouho ne, byť jsem v těch 70/80 letech nijak pro Pierra Richarda nehorovala. Ale po té příšerné nudě to byla sranda do nebe volající. V době slávy herce Richarda u nás, jsem ho moc nemusela, protože byly na výběr daleko kvalitnější filmy (i když velice zřídka). Pokud jste to neviděli, vřele doporučuji, přejde vás okamžitě "blbá nálada". (14.04.2014)