Příliš krásná

Typický Blier - neřídí se žádnými pravidly, ta si vytváří sám - postavy spolu rozmlouvají napříč časem i prostorem - rozmlouvají i s námi v lehce provokativním tónu - všechno podmalovává Schubertova melancholická hudba a ponaučení z filmu je - vždycky si vyber jednu nebo ti utečou obě a zbyde ti jen ten "hnusnej" Schubert. Trochu jednoduchá poučka, ale rozhodně není od věci. Závěrečná scéna mi připomněla podobnou v Šampónu - oba filmy jsou si podobné v konverzačním ladění, tento film je ale laděn vážněji, Schubertovsky (do třetice). (04.10.2011)

Víceméně exhibicionistická show o jednom mimomanželském vztahu. Většinu času se babrá sama v sobě, což jí poněkud zastírá výhled - takže není až tak úplně jasné, zdali už od začátku ví, čeho chce vlastně dosáhnout ... a co chce následně sdělit divákovi. Ale dost možná to právě takhle bylo zamýšleno. Kromě toho je jí vlastní svérázný, možná až maličko zvrácený smysl pro humor. Projevuje se především díky velice neotřelému stylu vyprávění, které laškovně pobíhá z místa na místo někde v blíže nespecifikovaném prostoru mezi sny a realitou a přitom se ještě stihne průběžně přemisťovat v čase - a to oběma směry. Tento bezpochyby pozoruhodný výkon zvyšuje hodnotu příběhu na vcelku slušné 3*. A poučení ? ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- 1) Milé dívky a dámy, není třeba, abyste se snažily být za každou cenu dokonalé - stejně si tím ve svém důsledku nijak zvlášť nepomůžete; 2) Milí chlapci a chlapi, pokud chcete být náležitě opečováváni, dejte si pozor na nadměrnou přelétavost - nebo zůstanete osamělí navlas stejně jako onen pověstný kůl v pověstném plotě. (14.11.2012)

Toto byla pravděpodobně jedna z těch nejzvláštnějších milostných romancí, jaké jsem ve filmu dosud viděla. Očekávala jsem, že se děj bude odvíjet zavedeným schématem o postupném seznámení. Každodenní rostoucí sympatie, poznávání se, intenzivní pohledy, náhodné doteky a postupné něžné sbližování. Jenže Příliš krásná se řídí zcela jinými, neobyčejnými postupy. Především je děj předkládán poněkud nenavazujícím, jakoby kouskovaným stylem. Jednotlivé scény na sebe nenavazují chronologicky, ale jsou spojeny do jakési útržkovité mozaiky. Občas jsem nevěděla, jestli právě probíhá současný děj či flashbacky. To hlavní tkví v nevšedním pojetí celého snímku. V samotném scénáři, a především v chování postav. Nějak se to ani nedá popsat, podívejte se a uvidíte sami:) Každopádně mladistvý, fešný Gerard je zde jako dokonalý milovník výborný, stejně jako "příliš krásná" Carole Bouquet, a správně ženská a zajímavá Josiane Balasko. (03.10.2011)

Až surrealisticky natočená milostná romance, v níž se ovšem zvláštní forma zcela podrobuje obsahu sdělení. Vyprávění je roztrhané do útržků retrospektiv, představ, snění a skutečného právě probíhajícího děje, což podmalované Schubertovou hudbou zcela věrohodně podává směs pocitů, které zamilovanost přináší. Stále jsem čekal, v čem bude spočívat originální rozuzlení, které sliboval originální průběh, ovšem láska zřejmě nezná konce, které by již někdy nebyly vyprávěné. (08.10.2011)

Jak to jenom ten Blier s vyprávěním dělá... tady už totálně opoustil logiku času a prostoru, až by jeho dílko s prazvláštním řazením scén, řádkou prostřihů a někdy i explicitně nerozehraných důležitých zvratů mohlo na první pohled zavánět těžce ztrávitelným experimentem s kapkou pohrdání divákem. Ale ono to má kupodivu silnou atmosféru, scény dýchají podmanivou filmařinou s krásným spojením obrazu a (převažně klasické) hudby, která tu pomáhá dotvářet emoce. Taky samotná forma v kombinaci s obsahem není samoúčelná, ale děj plný vztahových, milostních a sexuálních propletenců, které (jako mnohdy jindy v Blierových filmech... a možná někdy i v životě? :o)) jakoby též postradali závaznou logiku s jasně rozpoznatelnou motivací. Samozřejmě, je to Blier mladší, který si jen málokdy odpustí, aby se jeho film pravidelně netočil i kolem sexu, ale tady to překvapivě zvládl bez jediné explicitní scény a většinou o ožehavých intimních stycích nechává své postavy pouze mluvit. Je to taková pocitová romance o lásce, nespokojenosti i samotě, občas doprovázená absurdním nádechem, navrch se skvělými herecký výkony... úspěšný muž a otec zahýbá své ženě kvůli milence, zatímco ani pro jednu z těch dvou žen to také není jediný vztah, se kterým se právě potýkají – dějově to zní možná banálně, ale právě díky onomu neotřelému vyprávění měla pro mě tahle vztahová hříčka osobité kouzlo. Blier mě zase překvapil, že mi sedl víc, než bych čekal a to navzdory ústřednímu obsazení, protože mě tu výjimečně neiritoval ani Depardieu a také bych nikdy neřekl, jak může být i Josiane Balasko zajímavou herečkou. :-) [75%] (01.07.2022)