Buzíci

Tak podľa mňa tento kultový film s riadnou dávkou erotiky poriadne zostarol. V podstate na jeho príklade môžu prebiehať rôzne analýzy, čo bolo kedysi možné nakrútiť a čo už dnes možné nie je. Dvaja hlavní hrdinovia sú totiž k ženám výsostne hrubí, agresívni a ženy im to z nejakého dôvodu tolerujú, až máme občas pocit, že sú tomu rady. Dnes by Buzíci boli značne politicky nekorektní a pre dnešné publikum by tak šlo o ťažko stráviteľný kúsok. Umelecké hodnoty nesporne má, je kritikou všeličoho dobového aj nadčasového, ale brať ho vážne už proste nedokážem, možno aj preto, že kedysi pre nás znamenal značný úlet, na ktorom sme sa v komunite teenagerov bavili. Samozrejme jednotlivé situácie sa nedajú brať z hľadiska relácie ku skutočnosti seriózne, Buzíkov treba brať ako akúsi dobovú výpoveď o ľuďoch a ich vzťahu k láske, sexu a násiliu. (20.06.2020)

Maximální zážitek. Od začátku až do konce. Taková francouzská, bezstarostná jízda, která jede úplně samospádem. Výborné, herecké trio, spousta situací, které jsou jako ze života a hlavně naprostá přirozenost a uvolněnost, která mi v dnešních dnech tak moc chybí. Prostě skoro bezchybná záležitost, s tehdy ještě velmi štíhlým Gérardem, které těch 42 let rozhodně nějak neublížilo. (26.05.2016)

Nebaví mě dvě hodiny sledovat nějaké asociály, kteří možná touží po svobodě, ale sami vlastně nevědí, co chtějí. Kdyby aspoň na konci s tím autem měli havárku, tak bych to bral jako přijatelný konec á la Easy Rider, s přiměřeným trestem za své hříchy, ale takhle mi to nic nedalo. Možná v tom je nějaká sociální kritika bohatých a střední třídy, ale dobře ukrytá a nevidím ji tam. Vidět to znovu nechci a od Bliera mám raději jiné kousky.  Dobrý komentář mortak. (23.05.2022)

Pubertální a přihlouplé. Chce to být uměním podobně jako třeba o dva roky pozdější porno Šokující! (1976), ale nakonec to nevypovídá vlastně o ničem. Primitivní sexuální fantazie mladého nadrženého muže, který musí žít ve spořádané maloměstské společnosti, a přitom sní o sexuálních orgiích a nespoutaném životě zvířecí spodiny. Blier, jako typický představitel "Gauche caviar" se naváží do kapitalistické společnosti (všichni maloměšťáci jsou ustrašení, bez koulí (Les Valseuses - název filmu znamená vulgárně varlata, koule), zatímco oba hrdinové ty koule mají), a jako správný prachatý francouzský socialista obdivuje lumpenproletariát. Naprosto neřeší, že v reálu jsou jeho postavy tragické - třeba postava hraná Miou-Miou nejspíš byla zneužívána někým blízkým v dětství. Shrnuto: Buzíci jsou mužským předchůdcem Padesáti odstínů šedi. Vydělaly, protože hodit sexuální fantazie na plátno vždy vynáší. Hvězdu za Jeanne, která se snaží svoji tragickou postavu prožít, ale hloupý scénář ji toto úsilí kazí. (22.07.2021)

Drsné, explicitně cynické a přisprostlé, nádherné. Plné přirozené a odvěké lidské touhy po záchraně duše, po něčem jako by mohla být láska. Jsou to děsní gauneři, neví co se svými životy, jsou nasraní na celý svět a mají pocit, že mají právo si vzít cokoli, co chtějí. Pohybují se dost často na hraně zákona nebo už za ní, ale stejně je člověk musí mít rád. Několik nezapomenutelných, jen lehce erotických, ale o to víc dojemných scén. Marie-Ange po dosavadním sloužení jako pouhá matrace konečně zažila svůj první orgasmus, "kojení" ve vlaku, iniciace panny poté, co okradli její šosácké rodiče. A neurčitá vzdálená naděje, jaká bývá u každé poctivé road movie. Značně pobuřující, ale velice lidský a čistý příběh. (10.12.2012)