Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

(více)

Videa (29)

Trailer

Recenze (76)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Velmi těžká látka na pozření. Těžko posoudit, jak daleko je ztvárnění události daleko od skutečnosti, ale pokud by to bylo takhle, tak Husáka a Svobodu rozřezat do nudlí. Všichni ti borci až na Fandu obětovali republiku. Problém ale nelze vidět v jejich nedobrovolné návštěvě Kremlu. To celý národ měl držet při sobě, nasadit politiku totálního nihilismu, ano, i hladovět, zastavit veškerý pohyb obyvatelstva, nechodit do práce, nedělat nic. A zmrdi by odtáhli. Je tu zmiňován Mnichov, ale ve skutečnosti byl srpen 1968 jedinou skutečnou prohrou čs národa. Z postav se mi nejvíc líbil (samozřejmě Topfer) Přemysl Bureš. ()

petrsv 

všechny recenze uživatele

Film bohužel není tak dobrý, jak jsem čekal. Obávám se (a zdejší komentáře tomu nasvědčují), že dnešní většinový divák vidící černobíle bude mít Kriegla za hrdinu a ostatní za padouchy. Jenže takto na dobu před 55 lety nelze nahlížet. I starší díla na toto téma jasně říkají, že nebýt Svobody, bůhví jak by to dopadlo a jaký by tu byl další vývoj. Kriegel se v r. 1968 zachoval svědomitě a málem za to zaplatil životem. Proto si rozhodně zaslouží, aby o něm byl natočen film. Nechápu ale, proč bylo vynecháno dalších ne méně důležitých 11 let jeho života. ()

Reklama

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele

Skutečné historické situace jsme měli možnost vidět už v příslušném dílu seriálu České století (samozřejmě epizoda k srpnu 1968), tady jsme si je "zopakovali" s jinými herci ve stejných rolích. K tomu přibyla postava Kriegelovy manželky a také některé situace z Fílovy předlohy, které byly vymyšleny, např. Sovět, který místo Kriegela zastřelil sebe, sex Kriegelovy ženy v nacistickém koncentráku zachycený na fotografii. I z toho důvodu, že mám raději filmy, které si takové "zajímavé detaily" nevymýšlí, se mi líbí více epizoda z Českého století než tento průměrný film s Töpferem v hlavní roli. Mimochodem, pokud vím, příslušnost Ludvíka Svobody k NKVD či KGB není doloženou záležitostí, ale čirou spekulací antikomunistů. Jsem rád, že jsem viděl kvalitní herečku Mauréry ve výrazně kladné roli. Film celkově glorifikuje postavu Františka Kriegela. Společně s jinými představiteli Charty 77 a sebeobětovanými Palachem a Zajícem patří k nemnoha postavám těsně přednormalizační a následné normalizační doby, které jsou líčeny jako hrdinové. Nejsem si jistý, zda je takový narativ nejšťastnější (rozuměj nekriticky adorovat několik osobností, zatímco zbytek národa označovat za zbabělce a bezpáteřníky). ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

U mě filmová spokojenost, dostala jsem od tvůrců to, co jsem očekávala.. Dokument o panu Kriegelovi stavím samozřejmě výš, nicméně zpracování událostí roku 1968 se povedlo.. Potěšila mě účast pana Švehlíka, střihnul si roli Ludvíka Svobody na výbornou a moc ráda jsem ho viděla.. Celkově mi ten herecký ansámbl sednul a pravdou je, že jak mi ty roky přibývají, víc a víc dokážu porozumět tomu, co se tenkrát semlelo a celý náš národ zaledovalo... ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Osobnost Františka Kriegla (1908-1979) si samozřejmě zasloužila vlastní film, protože dosavadní politická figurka, tak jak vyznívala v jiných filmech věnovaných srpnovým dnům, byla samozřejmě nedostatečná. Bohužel i tak jsme se opět dočkali jen rozšířeného pohledu na invazi, klasické obrazy doplnila Krieglova lékařská praxe a jeho dny v sovětském vězení, kdy se neúčastnil vyjednávání s Brežněvem. Minimální prostor dostala také jeho žena Riva (1908-2001). Ale abychom mohli docenit jeho postoj a abychom ho mohli alespoň částečně pochopit, musel by být natočen skutečný životopis haličského žida, který za republiky vystudoval na pražské německé univerzitě lékařství, ve 30. letech se zapojil do občanské války ve Španělsku atd. a to bychom byli teprve na začátku. 20. století se někdy nádherně zrcadlilo v osudech právě takových jednotlivců, jejichž cesty a motivace bychom měli lépe znát. Nikolaevův film je bohužel sotva dostatečný, herecké výkony Töpfra a Mauréry jsou výborné, ale celek je zkratkovitý a ničemu nepomáhá obsazení Jastrabana jako Husáka, pokud už ten stejný herec hrál Dubčeka a podobné lajdácké omyly. Muž, který stál v cestě je možná dobrý film pro někoho, kdo s tématem teprve začíná, ale divák, který kromě mnoha dokumentů zná také britskou Invazi, epizodu Musíme se dohodnout nebo již zmíněného Dubčeka, bude více kritický. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Původně měl film 358 obrazů. To je na celovečerní film moc, délka se blížila ke čtyřem hodinám. „Ale k úpravám jsem přistupoval s velkou úctou. Snažil jsem se postupovat filmově a příběh divácky zpřehlednit a zjednodušit,“ popisuje Petr Nikolaev své úpravy Fílova scénáře. (sator)
  • Scénář snímku napsal Ivan Fíla, který se měl původně ujmout i režie. Po neshodách s producentem se tak ale nestalo a scénář, který je v majetku produkční společnosti Bio Illusion, převedl na plátno Petr Nikolaev. (sator)
  • Uznávaný režisér Jiří Svoboda se ke skutečnosti, že byl autor původního scénáře Ivan Fíla na režisérské pozici nahrazen Petrem Nikolaevem v roce 2022 písemně vyjádřil takto (kráceno): "Považuji za nezbytné podotknout, že s kolegou - spisovatelem, scénáristou, režisérem a fotografem Ivanem Fílou jsem se viděl asi třikrát v životě. Více, než pozdravy jsme si nevyměnili. Ještě méně znám producenta Miloslava Šmídmajera, a kolegu Petra Nikolaeva jsem viděl pouze jednou a z dálky. Nejsem tedy vůči nikomu ze zúčastněných podjatý. (...) Ivan Fíla napsal pro producenta Miloslava Šmídmajera scénář a posléze vydal stejnojmenný skvělý román, který se dočkal reedice. Ivan Fíla byl přirozeně nejpovolanějším kandidátem na to, aby film také režíroval. (...) Mezi producentem a režisérem vznikly časem rozpory a ze vzniku mravně a politicky nepochybně potřebného filmu se stala poněkud nechutná causa, ve které se obě strany uchýlily k argumentaci finanční a právní, a vzájemným výhružkám soudy. (...) Právní argumenty, kdo měl při podepisování smlouvy za sebou lepšího advokáta, pro mne nehrají roli. Advokáti a konta dnes hrají dominantní roli v životě společnosti. Zkouším si ale představit, zda by si za minulého režimu z ryze etických důvodů odvážil státní film sebrat Miloši Formanovi scénář filmu Lásky jedné plavovlásky a přidělit ho jinému režisérovi. Pokouším si představit, že by se našel v tehdejším Československu režisér, který by kývnul na výzvu režírovat film Panelstory, který připravovala a natočila režisérka Věra Chytilová. Na Barrandově jsem pracoval 22 let a podobný případ si nepamatuji. Vzpomínám si jen, jak mně byl nabídnut scénář Prodavač humoru, jehož scénář napsal Roman Ráž. Kolem scénáře se potenciálně pohybovali režiséři Jiří Krejčík a Věra Chytilová. Scénář mně byl nabídnut s komentářem, že vedení filmu ani jednomu z nemilovaných režisérů film nesvěří. Zvedl jsem telefon a dotázal se obou, zda film stále chtějí dělat, nebo od záměru odstoupili. Jakmile mi Věra řekla, že o scénář nadále stojí, zavolal jsem vedoucímu skupiny, že považuji za eticky zcela nepřijatelné, abych scénář bez mrknutí oka přijal. Zdůrazňuji, že ani jeden z režisérů nebyl autorem scénáře a ani jeden z předurčených režisérů neměl žádný závazný dokument, že je mu režie přislíbena. Kdybych byl reagoval jinak, vyčlenil bych se z pospolitosti barrandovských tvůrců a nepochybuji, že můj kamarád, spisovatel Roman Ráž, by mi to neodpustil. Nejen na film, ale na památku nesmírně statečného Františka Kriegla, který doslova riskoval v Moskvě život brežněvovskou kamarilou, vrhají právní tahanice, i způsob, jakým byl Ivan Fíla bezskrupulózně nahrazen jeho kolegou, skvrnu, jakou si dějinný hrdina sovětské okupace 1968 rozhodně nezaslouží." (NIRO)

Reklama

Reklama