Challengers
Súperi
Challengers
Challengers
Challengers
Challengers
Režie:
Luca GuadagninoScénář:
Justin KuritzkesKamera:
Sayombhu MukdeepromHrají:
Zendaya, Josh O'Connor, Mike Faist, A.J. Lister, Naheem Garcia, Hailey Gates, Nada Despotovich, Bryan Doo, Mary Joe FernandezObsahy(2)
Ve filmu Rivalové od vizionářského režiséra Luca Guadagnina hraje Zendaya roli Tashi Duncanové, bývalé tenisové šampionky, která se stala trenérkou, jež se neštítí své hry na kurtu ani mimo něj. Manželství se šampionem, který je těsně na konci své kariéry (Mike Faist), Tashiina strategie na manželovo vykoupení nabere překvapivý směr, když se musí postavit vymydlenému Patrickovi (Josh O'Connor) - svému bývalému nejlepšímu příteli a Tashiině bývalému příteli. Jak se jejich minulost a přítomnost střetávají a napětí stoupá, Tashi se musí sama sebe ptát, co bude stát vítězství. (Vertical Entertainment)
(více)Recenze (139)
Pohádka či banální romance povýšená především Lucou a jeho týmem na renesanční sochu, na níž člověk zírá, jak na zjevení, i když je to "jen nahatej chlap z mramoru". Reznor s Rossem svým nervózním technem gradují sebebanálnější scénu na thriller, u nějž se člověku potí dlaně. Hudba je tak dominantní, že chvílemi se střídá nastavení, zda je ona doprovodem filmu či film doprovodem jejím. Nakonec ještě hiťák k titulkům, kde jsem už jen vydejchával s papulou dokořán, hučí mi z toho v hlavě ještě druhý den... Challengers samozřejmě nedosahují božského a magického Call me by your name, spíše tu cítím tendenci si udělat film pro radost, až si i při nadměrné divácké spokojenosti říkám, jestli to není minimálně od Lucy a Trenta trochu plýtvání materiálem. Zrovna tihle dva ale asi mají munice ještě dost. ()
Na tenhle film jsem se těšil hodně dlouho a jsem nadšený, žádné zklamání se naštěstí nedostavilo. Jako příznivce krátkých stopáží jsem se přitom ani chvíli nenudil, snímek je úderný, správně udává tempo stejně jako vynikající povětšinou pulsující doprovodná hudba. Zendaya podává vedle Euforie dle mého mínění svůj nejlepší herecký výkon. Tasha v jejím podání je ostrá, ledová, dominantní a zatraceně sexy. Dominuje svým výkonem celému filmu, avšak ani pánové se nenechají zahanbit. Zvláště stejně dominantní Josh O´Connor si získal mé sympatie. Konec korunuje celé dílo, už díky Dej mi své jméno víme, že pan režisér závěry fakt umí. V tomto případě to byla nádherná umělecká tečka za zatím nejzajímavějším snímkem tohoto roku. ()
Tenisová milostná hříčka Challengers (u nás Rivalové, tentokrát bez Nikiho Laudy) jsou velká lahůdka – zábavná, dynamická, upocená, sexy. Půlku filmu jsem se prohihňala, druhou si do stehna vybubnovávala soundtrack. Luca Guadagnino se zpřístupnil mainstreamu, ale sobě nevzdálil. ()
Luca Guadagnino natočil jedno z absolutně nejlepších vztahových sportovních dramat v historii kinematografie, které je velmi osobité, ukrutně zábavné a propracované do těch nejmenších detailů, které se krásně propojí se závěrečnou scénou snímku. Rivalové jsou nevídaně hravým sexy filmem o ztracené a opětovně nalezené lásce k bezelstnému životu, milování, přátelství a seberealizaci. Jeho výjimečné kvality jsou podpořeny skvělým castingem Francine Maisler, hereckými výkony tria Zendaya - Mike Faist - Josh O'Connor, prvotřídním debutujícím scénářem Justina Kuritzkese a úchvatnou kamerou Sayombhua Mukdeeproma. Rivalové jsou jednoduše strhující filmový klenot, jenž podle mého již v roce 2024 žádné jiné dílo nepřekoná. Totální masterpiece, který si velmi brzy získá kultovní status. Jedna velká filmová genialita a maximální bodové hodnocení. 💯 (28.04.2024) ()
The Social Network tenisu, u kterého dává mečbol Trent Reznor s Atticusem Rossem! ()
Rivalové ve sportu, rivalové ve vztazích. I když o ten tenis tady jde až v druhém, a možná až ve třetím plánu. Tohle je o přátelství, zradě, ztracených ambicích a touze vyhrávat. Od Luca Guadagnina jsem před tím viděla jen “Dej mi své jméno“ a kdybych předem nevěděla, že se jedná o stejného režiséra, vůbec by mě to ani nenapadlo. Tam, kde v DMSJ převládá idylické prostředí prázdninové Itálie, v Rivalech se každou chvíli pohybujeme v hektickém koloběhu tenisových turnajů a nervní atmosféru ještě umocňuje dunivá elektronická muzika (ze začátku to působilo divně, ale fungovalo to), která se ovšem občas střídá s klasikou. Nevinnou a čistou první lásku z prvně jmenovaného snímku, tu střídá komplikovaný vztah tří vyhraněných osobností, kteří jsou ochotni hrát tvrdě, nejen na kurtu. Celým filmem se prolíná přítomnost, spolu z flashbacky z různého časového období, které postupně utvářejí obraz celého příběhu a motivace všech tří propagonistů. A tří herců myslím doslova, protože toto je komorní show, kde všichni ostatní slouží jen jako bezvýznamní statisté. To ovšem vůbec nevadí, protože celá trojka hraje suprově a Zendaya si tu „mrchu“ očividně užívá. Jen ke konci mi přišlo, že se tam některé ty tenisové nadhozy trochu protahovaly, ale jinak v celku nemám připomínky. Netvrdím, že jsou Rivalové pro každého, ale rozhodně se Luca Guadagnino profiluje jako zajímavý režisér. ()
Pred filmem jsem si říkala, co na tom filmu můžeme být tak extra...Je to něco extra, i když asi ne každého ten jeho šálek čaje. Skvělý sestřihy, skvělý časový, lehounce predvidatelny, ale chladný Vás to nenechá ()
Luca Guadagnino ve svém nejnovějším filmu přirozeně kombinuje sportovní drama s romantikou, přičemž jednotlivé aspekty obou žánrů do sebe postupně zapadají s až neuvěřitelnou precizností a nabízí nečernobilý náhled na přátelství, vztahy či ztracenou motivaci. Celou stopáž rámuje finálový zápas, do kterého režisér vkládá různé útržky z minulosti, čímž elegantně utváří v podstatě příběhovou mozaiku. Pro ještě větší dynamičnost by se zejména ve druhé polovině nejspíš dalo krátit, ale každá scéna má pro danou postavu svůj význam. Tři hlavní herci předvádí fenomenální výkony, zvládají intimní i několik překvapivě odlehčených scén, a naplno prodávají emoce ústředních aktérů. Jednotlivé zápasy jsou díky tomu neskutečně živelné, čemuž pomáhá i hudba s kamerou, jež tu snímá detail, tu celek a někdy učaruje záběry „z pohledu míčku“. Vyvrcholením všeho je pak dechberoucí finále, které má jednak až strhující tempo, ale zároveň vše skvěle uzavře a současně ponechá prostor pro vlastní úvahy. 9/10 ()
Vyhrocené tenisové melodrama plné ega, neopětované lásky a touze po vítězství / Zendaye. Jako tenisová bohyně, jíž princ Charles pokleslých mravů a jeho hodný sekundant zobou z ruky, nemá chybu. To samé platí pro zápletku, kdy do poslední chvíle nevíte, jak to celé dopadne. Čeho ubrat jsou zpomalovačky. K natáčení rychlého sportu typu tenis dávají pro zdramatizování úderů smysl, ale v závěru se s nimi Guadagnino utrhává ze řetězu natolik, že tím vyvrcholení příběhu paradoxně trochu otupuje. Údernost přitom zápasům jinak vůbec nechybí, protože jak nazvučení, tak i soundtrack a hrátky s kamerou při každé výměně dodávají filmu živelnost, která mi u tenisových snímků dlouhá léta chyběla. ()
Tohle byla jízda. Jak udělat tenis sexy. Jestli jsem si předtím kladla otázku, jestli Zendaya umí vůbec hrát někoho jiného než jen určitý druh role, tak tady jsem dostala odpověď. Umí. A mimo ní se mi bude zdát i o té kameře, to bylo porno. ()
Nechápu místní pozitivní hodnocení - sentimentální konina s absolutně nezvládnutým střihem a kamerou, do děje nevtáhne ani sport, ani těžko uvěřitelná milostná linka. Výborná hudba to celé trochu zvedá... Pocitově 240 nekonečných minut banality. ()
Filmu dominuje opravdu překrásná Zendaya, ale právě proto zamrzí, že tvůrci nemají odvahu jít víc na dřeň. Film tak působí až příliš sterilně. Milostné scény by při větší odvaze (absence nahoty je zde doslova nepochopitelná) mohly mít daleko větší emoční dopad. A následné konflikty mezi postavami by také fungovali lépe. Pokud by film byl syrovější a možná o něco údernější měl by na mě jako na diváka o dost větší dopad. Takto se jedná jen o solidně natočené drama, které mě ovšem nechalo ve finále v podstatě chladným. ()
Film nie je vôbec o tenise, ale o ženskej hypergamii a o tom, ako je každý muž blízko toho, aby ho žena opustila, keď k nemu stratí rešpekt. Je to vynikajúca sonda do ženskej duše a do toho ako ženy fungujú, nedostatok sily a rešpektu vyvoláva presne toto čo je v tomto filme. Ukazuje to jasný dôkaz toho, že viac lásky z mužskej strany k žene nerozhoduje to či s mužom žena rada je, ale práve naopak nedostatok lásky v seba samého. Žena nepotrebuje vôbec žiadnu lásku od muža, muž potrebuje všetku lásku, žena potrebuje muža rešpektovať a vidieť niečo v ňom čo nikto iný nevidí. Ďakujem za takúto sondu je to poučný film. ()
Challengers. Perfektný filmový plagát a vynikajúco zostrihaný trailer. Lákadlo zafungovalo a v kine som bola medzi prvými. Obsadenie a herecké výkony super, najviac by som pochválila Zendayu. Najprv pôsobia Challengers tak trošku odľahčene, je tam aj zopár vtipných momentov, hlavne v spojitosti s tým, ako boli vtedy ešte dvaja najlepší kamaráti úplne paf do našej hlavnej hrdinky. Neskôr to už prechádza do psychologickej drámy, ktorá v poslednej možno pol hodinke naberá až thrillerovú atmosféru. Kto čaká typický športový film o tenise, bude možno sklamaný. Tenis je tu povedala by som len vedľajší, to mi ale vyhovovalo. Tashi Duncan je rozmaznaná, ale ambiciózna žena, ktorá je ochotná urobiť čokoľvek, aby to bola JEJ hra. Už v popise filmu je "Her game. Her rules." A to sa nevzťahuje len na tenis. Tenis pre Tashi nie je len hra. Ona tú hru neprestáva hrať ani v živote. Tashi je niečo ako moderná Scarlett O'Hara, ale bez tej osudovej lásky Rhetta Butlera, pretože Tashi má v skutočnosti rada iba seba. Už vtedy v hotelovej izbe hrali podľa jej pravidiel, vždy dosiahla, čo chcela neberúc do úvahy city niekoho iného. Aj napriek tomu, že postavy sú vykreslené zaujímavo, mám pocit, že sme sa o nich nedozvedeli všetko, hlavne o Patrickovi. Skutočné pocity, city, zmýšľanie a zámery všetkých troch postáv sú schválne nie vždy jednoznačné, bola by som rada, keby sa išlo ešte viac do hĺbky. Skoky v čase boli až veľmi často, pôsobilo to niekedy až chaoticky. Za najväčší nedostatok filmu považujem hudbu. Nechápem to rozhodnutie vložiť hlasnú hudbu aj do dialógov! Okrem toho ma výber hudby dosť rušil. Hudba vo filme mi dokáže celkový filmový zážitok spríjemniť, v prípade Challengers to bol pravý opak. Presne takúto hudbu nemám rada, hneď keď prišli záverečné titulky, utekala som preč. Luca Guadagnino dokáže divákovi podať príbeh dostatočne pútavo a zaujímavo, film naozaj nemá žiadne hluché miesto a skutočne graduje, ale aj tak moje očakávania úplne nenaplnil, no musím povedať, že z jeho tvorby sa mi práve tento páčil najviac. Nebojím sa povedať, že o komerčný úspech filmu sa postarala hlavne Zendaya. [Cineplex Mannheim, 25.04.2024, OV, BonusTicket] 70% Edit: Keďže o filme stále premýšľam aj o niekoľko dní neskôr, zaokruhľujem teda vyššie na tie 4*!!! ()
9/10. Drama z tenisového prostředí jak má být. Pro mě osobně jeden z nejlepších filmů roku 2024. Ten způsob vyprávění mi neskutečně sedl a finální scénu si budu pamatovat ještě hodně dlouho. Celou dobu jsem seděl na zadku jak přibitej a čekal co bude dál (respektive co bylo). Zendaya je kost a paní herečka, a kdo se snaží říkat opak, lže si sám sobě. Ústřední trojice naprosto bravurní výkon. Soundtrack byl do scén skvěle zasazený a hned po projekci šel do mého playlistu. Pokud nad tímto filmem váháte, na nic nečekejte a dejte si ho. Minimálně mě velice mile překvapil. Kéž by takových originálních a působivých filmů bylo co nejvíce. ()
Od tohoto filmu jsem očekávala vizuální masterpiece a to jsem i dostala. Vizuálně je to naprosto dokonalé, závěrečný tenisový match bude za několik let jedna z nejikoničtějších filmových scén. Dost mě překvapil Josh O'Connot, v reálu působí tak stydlivě a introventsky, že jsem byla překvapená, jak úplně rozdílný je v tomhle filmu. Zendaya nezklamala, femme fatale téhle doby. ()
Konec mi teda vůbec nesedl a přišlo mi, že to celé šlo do vytracena, ale na druhou stranu to bylo po celou dobu velmi zajímavé a i přes delší minutáž to vůbec nenudilo. Dohromady tedy nic převratného, ale zároveň žádná bída. 70% ()
Tenisová sportovní dramata už jsou prakticky vymřelým druhem a Luca Guadagnino se pokusil do nich vnést svěží vítr s pomocí aktuální megastar Zendayi a dobře trefených sidekicků O'Connora a Faista. Výsledek je takový nemastný neslaný. Rámcová kompozice jednoho zápasu a do něj zasazených flashbacků z minulosti se stane nakonec poměrně otravnou záležitostí a milostný trojúhelník po čase ztrácí na peprnosti a údernosti. Finální Guadagninova exhibice (dalo by se říci až honipéřina) je dost mimo, to co jsme sledovali celou dobu a působí až rušivě. Mohl to takhle dravě natočit celé a nemuseli bychom se o tom vůbec bavit. Takhle finále působí hodně podivně a nepotili se jenom hlavní aktéři, ale i já v kině. ()
Jsem tak na hraně, kdybych mohl, dal bych tři a půl hvězdičky. Dá se říct, že se jedná o milostné drama, které je obzvláštněné o tenis. Já mám tenis rád, takže pro mě to byla dobrá strategie. Ale stejně pro ostatní lidi, které tenis nebaví nebo nezajímá, tak pořád na film koukat můžou, protože tenis je zde pouhou zajímavostí, která není tím hlavním. Tím pádem nemusíte znát pravidla ani historii. Film je spíš o vztahovém trojúhelníku, kde hlavně figuruje Zendaya v roli Tashi, což je bývalá tenisová juniorská šampiónka. Ve filmu sledujeme tento trojúhelník od samotného začátku, kde Mike Faist a Josh O'Connor ještě spolu hráli čtyřhru a seznámili se právě se Zendayou, až po manželství Mikea a Zendayi. Mezitím sledujeme, jak tihle tři kolem sebe různě krouží, sledujeme jejich chemii a napětí. A právě to je to hlavní v tomto filmu a myslím, že režisérovi Guadagninovi se to povedlo perfektně. Vybral herce, kteří mezi sebe hezky pasují a náramně se k sobě sedí. Bohužel žádné z postav se nedostaneme tolik pod kůži, abychom ji zcela porozuměli, ale na druhou stranu si dokážeme utvořit určitý obraz. Dost výrazný je tu soundtrack, který mě opravdu překvapil a nečekal jsem ho. Například je tu pomalá scéna nebo jeden záběr a k tomu hraje dost rychlá elektronická hudba. To jsem ještě v životě neviděl, ale nevadilo mi to. Velkým lákadlem, která souvisí s předešlým bodem je kamera. A tu opravdu musím pochválit. Dokáže nádherně mapovat rychlé tenisové výměny, ale i zpomalené záběry na soustředěné výrazy tenistů, kde jediné co vidíme je tekoucí pot a nervozita. Celý film je nelineárně vyprávěn, takže se tu často střídá minulost se současností. Někdo se v tom může ztratit nebo říkat, že je to až moc předvídatelné, ale pro mě to bylo naopak dobré. Samozřejmě film má i pár mínusů. Zpomalené záběry jsou fajn a dost často působí krásně, ale když to vidíte už po padesáté, tak vás to kolikrát spíše otravuje než že by vás to potěšilo. Luca Guadagnino nám zkrátka naservíroval perfektně zahraný příběh plný dynamiky, který ale bohužel k ostatním sportovním dramatům má trochu daleko. Trochu vyšperkovat a bude to perfektní. 6,5/10 ()
ᴰⁱˢ ˢʰⁱᵗ ᵐᵉʲ ᵏᵒⁿᵗᵉʲⁿ ˢᵃᵐ ᵒᶠ ᵈⁱ ⁱⁿᶠᵒʳᵐᵃᵗⁱᵒⁿ ʲᵘ ʷᵒⁿ'ᵗ ᵗᵘ ⁿᵒᵘ ᴶᵘ ʰᵉᵛ ᵇⁱⁿ ʷᵒʳⁿᵈ Kdo vyhraje? Tenhle film nepotřebuje komentář, ta poslední půlhodinka je za mě pjur art. :) ()
Související novinky
Luca Guadagnino chystá další hvězdně obsazené filmy
Italský režisér Luca Guadagnino (Dej mi své jméno) je tvůrce, který umí rozvířit mnohdy příliš stojaté vody současné kinematografie. V posledních týdnech brázdí kina jeho tenisový snímek Rivalové,… (více)